Čekání na berušku

S jarem přichází do zahrady život. Především hmyz můžeme pozorovat na každém kroku. Některý vidíme rádi a některý naopak. Všechen ale do naší zahrady patří. Ačkoliv nám se může zdát, že "škodí", neházejte s ním flintu do žita, on někomu zase prospívá jako jeho potrava.

Takovým případem jsou mšice. Obzvláště na jaře jsou jich plné stromy a keře. Mravenci je roznesou po celé zahradě a i já jsem z nich byla nejdříve zoufalá. Nové výhonky švestek i rybízu byly úplně pokroucené, listy prakticky nebyly pod náporem mšic vidět. Jakmile jsem se otřela o listy třešně, byla jsem zelená a plná malých mšic. Mravenci nám je roznesli po všech stromech jedlých i okrasných, našla jsem je i na zelenině a dokonce i na jahodách.

Bylo to hned první rok na zahradě a já neměla trpělivost. Berušek jsem moc nenašla, a tak jsem se pustila do "přírodního" boje (tohle spojení mi poslední dobou přijde jako oxymorón, ale tehdy jsem to tak vnímala). Stříkala jsem mýdlovým roztokem, obsypávala kávou a zalévala kopřivovou jíchou. Úspěch po 14 dnech téměř nulový. Zoufalství došlo až tak daleko, že jsem přenášela těch pár berušek z keře na keř a doufala, že mi pomůžou. Nakonec ale nic nezabralo - hromadu zeleniny jsem vyhodila, pokroucené konce větviček jsem ostříhala na kompost a většinu nerozvitých květů růže jsem musela otrhat a zkompostovat.

"Takhle to dál nejde", řekla jsem si pro další rok. Načetla jsem si o mšicích, mravencích a jejich predátorech a ještě na podzim se dala do příprav (co jsem nakonec použila, zmiňuji níže). Další rok hned počátkem jara následovala stejná situace - mšice byly všude. Naštěstí jsem nezmatkovala a začala zahradě věřit. To bylo největší plus. Během 14 dnů jsem nebyla schopná projít pod tou samou třešní, aniž bych na sobě neměla nikoliv mšice ale larvy berušek. Byly vlastně úplně všude a v obrovském množství. Po zahradě poletovaly pestřenky a prakticky pod každým kamenem byl nějaký ten škvor. Mšice nezmizely úplně, na škardě nebo pcháči mi ale nevadily. Od té doby mšice na naší zahradě neřeším, zahrada je vyřeší za mě. 

Mšice - jejich pomocníci a predátoři

Mšice je skupina hmyzu s tzv. proměnou nedokonalou (netvoří kuklu a jen několik posledních stádií má křídla). Po celou dobu svého životního cyklu využívají spolupráce s mravenci jednak jako ochranu před predátory a také jako "vlak" pro rozvoz mezi jednotlivými rostlinami (hlavně na jaře, kdy nejsou vyvinutá stádia s křídly). Za tuto spolupráci vylučují pro mravence na cukr bohatou šťávu, kterou získávají z listů rostlin (samy si ponechávají bílkoviny, ale těch je v listech málo, a proto profiltrovanou sladkou tekutinu mohou nabídnout jako "úplatek").

Mravenci na jaře mšice roznášejí na nejmladší a tudíž nejjemnější listy dřevin, posléze i bylin. Nejdříve "vyšlou" průzkumný tým, který si značí cestu pomocí unikátních pachových cestiček, a následně přemístí mšice. Toho můžeme využít k ochraně hlavně dřevin a jejich cestičky ničit. Doporučuje se obsadit dřeviny výrazně vonícími bylinami, což ale na jaře - v době největšího náporu mšic na dřevin - nemusí fungovat. Bylinky ještě nemají dostatek energie pro tvorbu většího množství vonných esencí, mravence tak nepletou falešnými vůněmi. Druhou možností je potírat přímo dřeviny vonnými esencemi nebo octem, který mravencům zabrání najít si svou cestu na dřevinu a mšice tak nemají kam přenést (to je nutné opakovat co 14 dní nebo po každém dešti).

V pozdním jaru a v létě pak mšice buď už mají vlastní křídla (již jsou vyvinutá dospělá stádia) nebo je mravenci přenášejí po jemnějších listech bylin. Zde je potřeba připravit prostor pro jejich predátory, kterými jsou hlavně slunéčka, škvoři nebo pestřenky. Pokud mšice dokončí svůj vývoj, nakladou vajíčka opět na jemné lístky. Pomáhá tedy i mladší listy a konce větviček na dřevinách ulomit a zkompostovat. Ačkoliv tak poškodíte částečně dřevinu, zabráníte většímu rozmnožení mšic (já to ale mimo onoho prvního roku nepoužívám).

Lákání predátorů mšic

Níže uvádím několik tipů, jak dostat do zahrady více predátorů mšic.

(1) slunéčka: kromě dostatku potravy je pro slunéčka nejkritičtější fází přezimování. Běžně v přírodě využívají skulin v kůře starých stromů nebo stromů spadlých na zem. Těch ale v krajině ubývá, a tak přesídlily do domů do okenních rámů. Dobře těsnící rámy z plastu nám sice pomohou se snížením spotřeby energie, pro slunéčka jsou však nepoužitelná. Proto je dobré v zahradě připravit buď hromady z kmenů starých stromů s odloupnutou kůrou, nebo můžete zkusit zajít na nejbližší pilu nějakou starou kůru nasbírat a zamulčovat jí např. kolem stromů.

(2) škvoři (neboli ušáci): I škvoři využívají pro přečkání dne (jsou aktivní spíše v noci) různých skulin a úkrytů. Přes  zimu zůstanou nejen pod kameny, ale třeba i v neostříhaných dutých stoncích rostlin. Můžete jim nabídnout také škvorovník - buď jako obrácený květináč dnem vzhůru vyplněný senem či slámou a položený někde mezi větve stromů, nebo využijte v kombinaci přímo i s odlákáním mravenců na stromech. Vezměte starý hadr, který naplníte vlasy či senem. Obvažte jím celý kmen stromku a co 14 dní na něj zakápněte buď esenciální olej nebo ocet. Já navíc mezi strom a hadr přidávám nadbytečné bylinky (např. mátu či meduňku), které nezpracuji v kuchyni. Tuto metodu používám u mladších stromků, kdy navíc hadr slouží jako přichycení k podpoře stromků a funguje to perfektně (navíc to není jak pěst na oko, když někdo vidí jen tak volně obvázané stromky hadrem).

(3) pestřenky: asi každý znáte ty malé vosičky bzučící kolem uší hlavně v létě  - to jsou ony. Jsou to neskuteční predátoři mšic hlavně v letních měsících, kteří ale milují i sladký nektar. Pro nalákání do zahrady využijte rostlin s mnoho drobnými květy tvořící ideálně plochý květ. Nejlépe se k tomu hodí miříkovité rostliny (mrkev, kopr, fenykl, bršlice, kerblík), přistanou  i na vratiči, kopretině nebo vratičce.