Útěk z jedlého lesa

Asi jako každý začínající permakulturník i já jsem chtěla na svém pozemku bohatou džungli pouze z jedlých druhů. Videí, kde Geoff Lawton ukazuje jedlé stromy, keře i trvalky na jednom místě, kde vše roste v téměř úplném stínu a přesto plodí, je plný internet. Bohužel, pokud budete podobně postupovat i v našich podmínkách, tak jako já zasadíte spoustu rostlin, které budou spíše skomírat než prospívat.

Naprosto totožné platí i o zelenině. Určitě jste na internetu viděli návody, která zelenina roste i ve stínu a nevadí jí to - brambory, řepa, česnek, špenát, mangold a spousta dalších. V nadšení vysazujete, ale nakonec brambor máte bramboří hrášek, místo česneku pidicibulku a o řepě ani nemluvím. Pod stromy je vše menší, něco ani nevyroste - tedy pod těmi vzrostlými stromy - a to hlavně v okruhu tak 2m od kmene stromu.

A jak dál tedy? Mám opustit své myšlenky na jedlý les nebo to půjde jinak? Po dvou letech experimentování a neúspěchů jsem sama nevěděla, kam dál. Až jsem se vrátila k úplně původní myšlence Billa Mollisona a šla se inspirovat do okolní přírody. Letní les (listnatý, ten je u nás původní) je tmavý a v podrostu najdeme jen nějaké mařinky, kopřivy a možná trávy. Limitace vodou a světlem (popsáno v předchozích dvou článcích) nedovolí téměř žádné další rostlině přežít. Přesto známe spoustu lesních bylinných druhů! Ale otázkou je, kdy je v lese nalezneme...a zde tkví kouzlo jedlého lesa pro mírné pásmo. Největší rozmanitost (diverzita) není v našich lesích v létě ale právě teď, na jaře. Jakmile jsem pochopila, že i já musím utéct v čase ke druhům, kterým vyhovuje krátký den a "sklízíme" je na jaře, podařilo se mi začít stavět první jedlý les se svým všudy.

Jarní aspekt

Jaro je v lese mírného pásma definováno vlastní skupinou rostlin zvaných jarní aspekt. Jako první se objevují sněženky, bledule, na které navazují orseje, jaterníky, sasanky, plicníky, dymnivky a končí většinou medvědím česnekem. Pokud do těchto míst přijdete v průběhu léta, potom téměř žádnou kvetoucí rostlinu nenajdete. Pod zapojenou listovou plochou stromů se daří kopřivám, svízelům nebo bršlici, na prosvětlených místech pak třeba kokoříku, bažance, jahodníkům nebo konvalince.

Pro bylinné patro je na jaře před olistěním stromů anebo krátce po něm v půdě dostatek vody a i světla na povrch dopadá dostatek. Stromy nemají ještě narostlé listí, nedochází k odpařování (respektive prodýchání) tak velkého množství vody z plochy jejich kořenového systému. Navíc na jaře je půda plná vody ze zimního tání sněhu (proto je velký problém se suchem především v roky, kdy není sněhová pokrývka). Listí stromů narůstá oproti bylinám asi o měsíc později, k tomu v prvním týdnu až třech týdnech nemá dostatek chlorofylu v pletivech, a tak je "propustné" pro větší množství světla dopadajícího i do bylinného patra. V lese tak panují podmínky prostředí podobné lučnímu prostředí nebo pasekám.

Všimněte si také, že značná část bylin v jarním aspektu má i nějaký zásobní orgán - cibulky (sněženky, česneky aj.), hlízy (dymnivky, orseje), oddenky (sasanky). Ty jim pomáhají na jaře dostat náskok před ostatními bylinami i stromy, rychleji nasazují listí, a pak se jakoby ztratí pod zem. Pro zahradníky je to  velmi dobrý ukazatel, jak vypadají rostliny vhodné pro jedlý les.

Jarní zahrada

V průběhu června, července po jarních květech ba ani listech těchto rostlin nenajdete ani známky. Jarní aspekt "zmizí" z povrchu zemského. Ptáte se, jak toto můžeme využít na zahradě? Využijte rostliny příbuzné nebo podobné právě jarnímu aspektu:

• jarní cibuloviny (sněženky, narcisky, tulipány), čemeřice, bohyšky, dlužichy či sasanky (a ty japonské budou kvést i přes léto!!!). I tyto okrasné rostliny jsou v jedlém lese k užitku. Narcisy doporučují mnozí autoři (a moje zkušenost je také podobná) sázet kolem stromů i z důvodu odlákání hrabošů, hryzců a další "myšovité havěti" od kořenů stromů. Narcisy jim stejně jako čemeřice nevoní (naše původní čemeřice se ostatně jmenuje smrdutá). A víte, že bohyšky (hosta) se v Japonsku používají jako jedlá jarní zelenina (pro mě zatím nová informace, jak budu mít ozkoušeno dám vědět - více zde https://practicalselfreliance.com/edible-hostas/)
• Nechcete-li pouze okrasné rostliny, pak se mi osvědčily jarní saláty (především pak špenát, který ve stínu nevybíhá tak rychle do květu), jedlé šťovíky, brambory (pouze ty rané), jahody nebo pažitka, vytrvalé česneky, které zvládnou i sušší podmínky pod stromy.
• A nesmíme zapomenout na rostliny zlepšující minerální zásobení v půdě. Hodně se doporučuje kostival (moje zkušenost není moc příznivá), mi se hodně osvědčily popínavé fazole, které jsem navázala následně na větve stromu a dále od stromu, spíše na okraj průmětu jeho koruny, lze vysadit hrách (ten chce více vody).
• Nezapomeňte ovšem i na druhy, které nalákají v brzkém jaru k vám na zahradu opylovače, díky čemuž v pokročilém jaře nemáte problém s opylením stromů a jahod, protože "dobří opylovačí se vracejí"...takovými rostlinami mohou být modřence, měsíčnice, kamzičníky apod.