Dusičnan draselný, známý také jako ledek draselný, je krystalická anorganická surovina s oxidačními vlastnostmi. Používá se mimo jiné při výrobě hnojiv, skla, keramiky, pyrotechnických materiálů a v různých průmyslových procesech. Dusičnan draselný (ledek draselný) patří do skupiny prekurzorů výbušnin. Hledáte velkoobchodního dodavatele dusičnanu draselného pro výrobu hnojiv nebo průmyslové použití?
Co je dusičnan draselný a jak se vyrábí
V přírodě se tato sloučenina vyskytuje ve formě minerálu zvaného nitrokalit, zejména v suchém a horkém klimatu. Průmyslově se dusičnan draselný vyrábí především reakcí dusičnanu sodného s chloridem draselným, při níž vzniká dusičnan draselný a jako vedlejší produkt chlorid sodný.
Dusičnan draselný je bílá krystalická pevná látka s vysokým bodem tání 334 °C. Při zahřívání se rozkládá za vzniku dusitanu draselného a kyslíku.
Hlavní a vedlejší použití
Hlavním způsobem využití dusičnanu draselného, který představuje až 75 % světové produkce této látky, jsou hnojiva. Proto se ledek draselný široce používá nejen v zahradnictví, ale také v intenzivním zemědělství. Jedná se o krystalické hnojivo, které je zcela rozpustné ve vodě. Představuje čistý zdroj draslíku, tedy makroživiny, která pozitivně ovlivňuje hospodaření rostlin s vodou.
V metalurgii se dusičnan draselný používá jako oxidační činidlo. Ledek draselný se využívá v teplonosných lázních používaných při kalení kovů a také jako složka tavidel pro pájení a svařovacích elektrod. Dusičnan draselný, označovaný jako E252, se běžně používá jako konzervační látka v mase a masných výrobcích. Pomáhá omezovat kažení masa tím, že potlačuje růst nežádoucích mikroorganismů, a zároveň přispívá k zachování typické růžové barvy uzenin. Ledek draselný se přidává také do dlouhozrajících výrobků, kde pomáhá prodloužit jejich trvanlivost. Dusičnan draselný nachází uplatnění také v chemickém průmyslu, zejména při výrobě různých chemických sloučenin, a používá se rovněž v procesech úpravy vody. Dusičnan draselný se používá ve sklářském a keramickém průmyslu, kde přídavek ledku draselného přispívá ke zvýšení pevnosti skla a zlepšení jeho průhlednosti.
Bezpečnost, skladování a ADR
Ano, dusičnan draselný podléhá požadavkům ADR. Dusičnan draselný je zařazen mezi prekurzory výbušnin. Dusičnan draselný je nutné skladovat v těsně uzavřených obalech na suchém, chladném a dobře větraném místě.
Historie a tradiční způsoby výroby sanytru
Neslova, ale konkrétní kroky potvrzují kvalitu surovin, které dodáváme. Plně kontrolujeme dodavatelský řetězec. Disponujeme vlastní flotilou nákladních vozů a rozvážíme suroviny po celém Česku. Pytle, big bagy, cisterny, IBC kontejnery, sudy, kanystry, lahve… balení přizpůsobíme vašim potřebám.
Hlavní použití sanytru ( ledku draselného ) dnes spočívá v zemědělství. Ve velkém ho produkuje chemický průmysl jako umělé hnojivo. Sanytr však provází lidstvo odedávna, kdy o nějakém hnojení půdy neměli tušení. Například: používal se pro snazší zapalování ohně. Oheň se zapaloval třením dřev nebo křesáním jiskry. Vždy se potřeboval vysušený materiál, troud nebo hubka, který dokázal od této jiskry nebo rozžhaveného dřeva chytit. Každý, kdo prožil týden ve stanu při trvalém dešti, si určitě dokáže představit, jaký je problém udržet si věci v suchu. A udržet v suchu pomůcky k zapálení ohně byla otázka života a smrti.
Jiným využitím byla konzervace masa naložením do této látky. Přes dnešní znalosti o jeho vlivu na tvorbu nebezpečných dusitanů se tato konzervace stále používá (E252). Strategický význam sanytru nastal s rozvojem palných zbraní, protože je významnou složkou černého střelného prachu. Již v roce 1585 byl vydán zákaz jeho vývozu. Sanytr je rychlé oxidační činidlo. Černý střelný prach ho obsahuje zhruba od 68 % do 75 %. Používal se až do vynálezu střelné bavlny v roce 1846 a pro některé účely se používá dodnes.
Proč strategický význam? Jednoduchý příklad: za sedmileté války v roce 1757, při obléhání Prahy pruským vojskem, bylo jenom na katedrálu sv.Víta vystřeleno 22 tisíc pum, kulí a kartáčů. Předpokláme, že se střílelo hlavně menšími tříliberními děly, kdy váha dělové koule činila asi 1 kg. Hmotnost jedné prachové náplně pro takové dělo byla asi čtvrt kilogramu. O měsíc později to rakousko-uherské vojsko Prusům oplatilo v bitvě u Kolína, kde během šesti hodin bylo vypáleno přes pět tisíc ran. Při velmi podceněném odhadu střelby tříliberkami by spotřebovali za tuto dobu necelou tunu sanytru v 1,25 tunách střelného prachu. Ve skutečnosti se používala děla i většího kalibru, až dvanáctiliberní, s prachovou náplní kolem tří kilogramů a nezapomeňme na obléhací moždíře a t.zv. A nemůžeme opomenout, že ve stejné válce, o rok později, se téměř před očima dubických odehrávalo veliké drama obléhání Olomouce pruským vojskem. Od 31. května 1758 do 1. července téhož roku bylo na město vypáleno 103 tisíc dělových koulí a přes 25 tisíc bomb a granátů...
Na webu obce Lutína je popsán způsob a okolnosti takovéto výroby sanytru. V Lutíně se dochovala smlouva z roku ... Ta měla u Lutína najít místa s půdou vhodnou k vaření sanytru. Po schválení vrchností zde měla začít těžbu, která nesměla poškozovat úrodnou půdu poddaných z Lutína. Sanytrnice platila z jednoho kotle sanytru dva zlaté. V roce 1762 zaplatila 6 zlatých 15 krejcarů ze sanytrových příkopů. Navařila z nich tedy něco přes tři kotle sanytru? Jak dlouho těžba probíhala se už neví. Ani se nezná přesné místo. Odhaduje se, že to bylo v naplaveninách kolem říčky Slatinky nebo Blaty. V té době stálo tele od krávy 1 zlatý a 30 krejcarů, korec pšenice (cca 72 kg) 2 zlaté a 36 krejcarů to je asi 2,6 zlatky. V roce 1780 byla cena sanytru kolem 24 zlatých za 1 cent (cent = 56 kg), to je asi 43 zlatých za 100 kg. Neznám objemovou míru "kotel" uváděnou v Lutíně. Proto nemohu posoudit produktivitu paní Barbary Finkové, ale zcela jistě to bylo docela výnosné řemeslo. V Dubicku toto místo známe. Udrželo se v paměti a víme, že na "sanétrnici" se postavila ulice Na Smíchově. Na mapě Stabilního katastru z roku 1834 má tento pozemek číslo 2 a výměru asi 1,24 ha. Poměry tam původně byly pravděpodobně podobné jako na naplaveninách zmíněných říček...
Hnojivo: je vynikající draselné hnojivo např. Odstraňování pařezů: Do 30 cm. pařezu se navrtají nebo motorovou pilou nařežou díry, do nich se nasype celkem 300 g dusičnanu draselného a zalije horkou vodou. Voda se dolévá v průběhu jednoho měsíce do úplného rozpuštění dusičnanu. Zároveň se pařez chrání před deštěm. Po vsáknutí dusičnanu se na pařez rozdělá ohniště a pařez vyhoří i dovnitř.
Třaskaviny, podpora hoření: je základní složkou (okysličovadlem) třaskavin, bengálů apod. Nebezpečnost: Oxidující H272 Může zesílit požár; oxidant. Charakteristika E252 Dusičnan draselný (Ledek).
Do stravy se tento minerál dostává převážně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou toxické, ale v těle se mohou přeměňovat na dusitany. V USA je povolen. Přírodní výskyt a bezpečnost: Dusičnany se vyskytují v zelenině - špenátu, řepě, ředkvičkách, lilku, celeru, salátu, kapustě, listech tuřínu. Velký výskyt dusičnanů v zelenině je způsoben hnojením. Dle dostupných zdrojů dusičnany nejsou toxické, ale přeměňují se na dusitany, které mají spoustu negativních účinků. U citlivých lidí může způsobit závratě, bolesti hlavy, potíže s dýcháním, a kožní vyrážky. Dusičnany také zabraňují příjmu jódu, způsobují cyanózu. Dle výzkumů bylo zjištěno, že dusičnany vyvolávají rakovinotvorné účinky na myších při podání 0,3 mikrogramu na gram tělesné zvířecí váhy. Nádory vzniklé u testovaných zvířat se vyvíjejí stejným způsobem jako lidské jaterní nádory. Nitrosaminy vyvolávají vznik rakoviny slinivky břišní u křečků, stejně jako u lidí. Dusičnany mohou způsobit smrt methemoglobinémií (tzn. odříznutí přístupu kyslíku do mozku), proto je používání dusičnanů kontrolováno a neměly by se používat často.
