Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.
Co je opál a jak vzniká
V přírodě se opál vyskytuje v nejrůznějších barevných odrůdách a vzniká za nejrozmanitějších podmínek. Nejčastější vznik opálů je vysrážením z roztoků jako gel. Agregáty opálu jsou celistvé, mají lasturnatý lom, skelný až voskový lesk, někdy jsou matné, jindy však i průsvitné nebo průhledné. Barevná škála opálů je bohatá. Může být čirý, mléčně bílý, žlutavý, zelený, modrý, hnědavý jako vosk nebo pryskyřice, masově červený, šedý až téměř černý. Často je barevně proužkovaný. Barvu opálu ovlivňují přimísené oxidy kovů nebo vtroušeniny. Opál tvoří výplně žilek nebo i celé vrstvy v horninách. Chemické složení: vzorec opálu je SiO2·nH2O (vodnatý oxid křemičitý). Obsah vody kolísá v analýzách od 1 do 20 %. Při zahřátí do 250 °C zcela ztrácí vodu. Opál je nerost beztvarý.
Klasifikace a odrůdy drahých opálů
Jméno pochází ze staroindického upala = drahocenný kámen. Jeho tvrdost je 5,5 až 6,5, u zemitých nebo čerstvě vznikajících může klesnout až k stupni jedna, hustota 2,1 g/cm3 až 2,3 g/cm3 a index lomu je n = 1,35 až 1,46. Nejznámější a nejcennější odrůdou opálu je opál drahý, kámen nejpestřejších a nejkrásnějších barev. Přírodní drahé opály z Austrálie vznikly procesem zvětrávání a např. Slovenské a Etiopské vulkanickou činností. Všechny drahé opály spojuje schopnost opalizovat. Jedná se optický jev, kdy kámen hraje jasnými, často vícero barvami. Tento jev nazýváme opalizací. Opalizace u drahého kamene je způsobena rozkladem a lomem světla na jemných pravidelně rozptýlených kuličkách, vtroušeninách nebo droboučkých dutinkách vyplněných vodou. Tvar opalizujících barev - tvar jednotlivých opalizujících segmentů může být kostičkový, tečkovitý, jiskrovitý a další. Mezi nejcennější patří kostičkovité barevné skvrny nazývané harlekýn. Barva opalizace - opál častěji opalizuje více barvami, ale může opalizovat barvou pouze jedinou. Tloušťka opalizující vrstvy - se sílou (tloušťkou) opalizující vrstvou roste cena kamene. Brus - Kvalita brusu je u opálů, stejně jako u všech drahých kamenů, velmi důležitá. Špičkové brusy kamenu dodají brilanci a zvýrazní barvy.
Zvláštní druhy a zajímavosti
Zvláštní vlastnosti opálů byly objeveny v roce 1921 v dubnických opálových dolech, kde tehdejší nájemce, Francouz Bittner - Belange-Nay, zcela náhodou zjistil, že některé opály reagují na inkoust netypickým způsobem. Tento jev, který vedl k pojmenování „opály chameleony“, souvisí s unikátní pórovitou strukturou některých opálů. Zatímco běžné opály se vyznačují svou typickou hrou barev způsobenou lomem světla na drobných křemičitých sférách, chameleonové opály mají schopnost absorbovat určité barvivo a dočasně změnit svůj odstín. Ačkoliv se původně jednalo o náhodný objev, brzy se začalo experimentovat s různými barvivy a metodami úpravy, které uměle posilovaly barevnou hru těchto kamenů.
Další zajímavosti o drahých opálech naleznete v článku: Nej... Nejdražším opálem vůbec je černý opál, tmavá odrůda drahého opálu, rovněž s velmi pestrou měnou barev, která byla objevena koncem minulého století ve vrstvách jílů v Austrálii. Zabarvení je způsobeno přítomností uhlíkatých látek v molekulové stavbě. Vždy je doprovázen obecným opálem, tzv. Ohnivý opál sice nevyniká hrou barev, nýbrž nádhernou červení, kterou srovnávají s rozžhaveným uhlím (zbarvení kolísá mezi světle hnědožlutou až sytě hnědočervenou barvou). Přitom je ohnivý opál značně průhledný a nabývá broušením pěkného lesku. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál. Hydrofán je jedním z nejzajímavějších druhů drahého opálu, který vykazuje jedinečné fyzikální vlastnosti související s obsahem vody. Tento minerál má schopnost absorbovat a uvolňovat vodu, což zásadně ovlivňuje jeho vzhled a optické vlastnosti. Když hydrofán vyschne, stává se neprůhledným nebo matným a může ztratit svou typickou hru barev. Vznik hydrofánového opálu je vázán na vulkanickou činnost a jeho významná naleziště se nacházejí například na Slovensku a v Etiopii. Struktura opálu umožňuje jeho pórovitým částicím přijímat vodu, což mění nejen jeho průhlednost, ale i celkové optické vlastnosti. Z hlediska šperkařství je hydrofán problematický, protože jeho vzhled není stabilní a může se měnit v závislosti na podmínkách prostředí. Harlekýny jsou jedny nejpestřejších opálů vůbec. Boulder opál je druh drahého opálu pocházející z Queenslandu v Austrálii. Tento druh se nachází v konkrecích železitého pískovce (hnědá hornina tzv. Ironstone). Obecný opál je rozmanitou a běžnou odrůdou opálu, která postrádá charakteristickou hru barev typickou pro drahý opál. Vyznačuje se celistvou strukturou a může být průhledný i průsvitný, přičemž se vyskytuje v široké škále barevných odstínů. Často bývá mléčně bílý, šedý, hnědý, nazelenalý či načervenalý. Opál obecný vzniká v přírodě několika způsoby. Nejčastěji se tvoří při usazování křemičitého gelu z horkých roztoků, například ve vřídelních sedimentech. Hojná naleziště obecného opálu se nacházejí na území Slovenska, zejména ve střední a jižní části země, a také v České republice. Na foto.: 6. opál - Třebíč, Borovina; 7. opál - Nová Ves; 8. opál - Řípov; 9. opál, chalcedon; 10. Mléčný opál vyniká bílou nebo šedou barvou, na ostrých hranách i slabě prosvítá. Je-li mléčný opál protkán sítí jemných černých dendritů vodnatých oxidů manganu, pak mluvíme o dendritickém opálu (mechový opál, keříčkový opál). Dendritické opály se hodí ke zpracování na ozdobné kameny. Dřevitý opál vznikl proniknutím opálové hmoty dřevem při zachování dřevité struktury (zkamenělé dřevo prosycené opálem). Hyalit - nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Modrý opál - průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Synthetic opal - opál vyrobený v laboratoři - syntetický opál. Dubnické opálové doly, nacházející se poblíž Prešova na východním Slovensku, patří mezi nejvýznamnější historická naleziště drahého opálu na světě. Těžba zde byla zahájena v roce 1875 a po dlouhá desetiletí bylo toto místo jediným známým ložiskem drahého opálu, než byla objevena další naleziště v Mexiku a Austrálii. K nejznámějším historickým opálům, které pravděpodobně pocházely z Dubníka, patřil slavný „Trojský oheň“ - drahokam z francouzského korunního pokladu, který kdysi vlastnila císařovna Josefína. Tento opál se však bohužel ztratil a jeho osud zůstává neznámý. Nejkrásnější dochovaný exemplář drahého opálu z Dubníku byl nalezen v roce 1775 v korytě místního potoka.
Opály v Austrálii a jejich globální vliv
Australské opály vznikly, na rozdíl od ostatních ve světě, procesem zvětrávání. První nálezy australských opálů spadají na konec 19. století, těžba ale začala až ve století dvacátém. Na území Austrálie se nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. Produkce z Austrálie výrazně ovlivnila světový trh s opály a tento vliv přetrvává až do současnosti.
Dřevitý opál a další specifika
Dřevitý opál je fascinující minerál, který se vyznačuje svým unikátním vzhledem a původem. Trombované kameny tohoto opálu, pocházející ze Slovenska, mají hladký, lesklý povrch a jemné barevné odstíny, které mohou zahrnovat hnědé, béžové a oranžové tóny, často připomínající dřevěnou strukturu. Dřevitý opál vzniká mineralizací dřeva, což mu dodává nejen krásný vzhled, ale i zajímavé metafyzické vlastnosti. Je považován za kámen stability a klidu, který prý podporuje uzemnění a emocionální rovnováhu. Trombované kameny jsou oblíbené pro použití v špercích, ale také jako dekorativní předměty nebo osobní talismany, které mohou pomáhat zlepšovat koncentraci a posilovat kreativitu.
Další související pojmy a odrůdy
Harlekýny jsou jedny nejpestřejších opálů vůbec. Boulder opál je druh drahého opálu pocházející z Queenslandu v Austrálii. Tento druh se nachází v konkrecích železitého pískovce (hnědá hornina tzv. Ironstone). Obecný opál je rozmanitou a běžnou odrůdou opálu, která postrádá charakteristickou hru barev typickou pro drahý opál. Vyznačuje se celistvou strukturou a může být průhledný i průsvitný, přičemž se vyskytuje v široké škále barevných odstínů. Často bývá mléčně bílý, šedý, hnědý, nazelenalý či načervenalý. Opál obecný vzniká v přírodě několika způsoby. Nejčastěji se toto děje při usazování křemičitého gelu z horkých roztoků, například ve vřídelních sedimentech. Hojná naleziště obecného opálu se nacházejí na území Slovenska, zejména ve střední a jižní části země, a také v České republice. Na foto.: 6. opál - Třebíč, Borovina; 7. opál - Nová Ves; 8. opál - Řípov; 9. opál, chalcedon; 10. Mléčný opál vyniká bílou nebo šedou barvou, na ostrých hranách i slabě prosvítá. Je-li mléčný opál protkán sítí jemných černých dendritů vodnatých oxidů manganu, pak mluvíme o dendritickém opálu (mechový opál, keříčkový opál). Dendritické opály se hodí ke zpracování na ozdobné kameny. Hyalit - nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Modrý opál - průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Synthetic opal - opál vyrobený v laboratoři - syntetický opál. Dubnické opálové doly, nacházející se poblíž Prešova na východním Slovensku, patří mezi nejvýznamnější historická naleziště drahého opálu na světě. Těžba zde byla zahájena v roce 1875 a po dlouhá desetiletí bylo toto místo jediným známým ložiskem drahého opálu, než byla objevena další naleziště v Mexiku a Austrálii. K nejznámějším historickým opálům, které pravděpodobně pocházely z Dubníka, patřil slavný „Trojský oheň“ - drahokam z francouzského korunního pokladu, který kdysi vlastnila císařovna Josefína. Tento opál se však bohužel ztratil a jeho osud zůstává neznámý. Nejkrásnější dochovaný exemplář drahého opálu z Dubníku byl nalezen v roce 1775 v korytě místního potoka.
Opálem řízené světy a závěr
Opály jsou fascinujícími minerály s širokou škálou vizuálních efektů, od klasických oslnivých her barev až po zvláštní druhy jako chameleonové opály či hydrofánové opály. Každá odrůda má svá specifika v syntéze, původu a využití v šperkařství i sběratelství. Správná identifikace a ocenění vyžaduje poznání jejich jednotlivých rysů, historie nálezů a geologických podmínek, ve kterých vznikaly.
