Smíšené záhony nabízejí možnost, jak pěstovat různé druhy zeleniny pohromadě a využít vzájemné podpory rostlin. Tento způsob má řadu výhod, ale i své nároky. Při pěstování zeleniny je důležité střídání plodin, abychom zabránili rozšíření chorob, škůdců, půdní únavě, jednostrannému odčerpávání živin, zvýšené zaplevelenosti. Proto střídáme druhy náročné na výživu s druhy méně náročnými, druhy vyžadující organické hnojení s druhy, které ho nevyžadují, hluboko kořenící rostliny s mělce kořenícími.
Střídáme rostliny podle čeledí a tím snižujeme půdní únavu a výskyt chorob a škůdců. Střídáním plodin tedy vytvoříme podmínky pro dobrý růst a vývoj rostlin. Toto střídání plodin v čase se označuje jako osevní postup nebo osevní sled. V přírodě se však setkáváme se společenstvím rostlin různých druhů i čeledí, které rostou spolu, aniž by si konkurovaly. Obdobně můžeme pěstovat společně i vhodné druhy zeleniny. Jedná se o prostorové střídání rostlin - smíšené kultury nebo polykultury.
Využití prostoru a podpůrná role aromatických bylin
Velmi vhodné je pěstování zeleniny ve smíšených kulturách spolu s aromatickými kořeninovými rostlinami - bylinkami. Smíšené kultury představují lepší využití prostoru, případně poskytují rostlinám oporu. Vedle vysokých rostlin např. kukuřice, slunečnice, můžeme pěstovat pnoucí fazol. Fazol jako nitrofilní rostlina poskytuje kukuřici dusík, rostliny kukuřice fazolu oporu. Pěstováním více druhů vedle sebe se zmenší koncentrace chorob, škůdců, některé druhy i snižují jejich výskyt. Uvádí se, že cibule, která obsahuje fytoncidní látky, při pěstování s mrkví odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, mrkev odpuzuje květilku cibulovou, česnek chrání před houbovými chorobami. Výrazné aroma afrikánů snižuje výskyt molic. Látky vylučované do půdy kořeny měsíčku zabraňují výskytu háďátek u brambor, jahod, česneku. Celer pěstovaný se zelím snižuje výskyt housenek, naopak zelí chrání celer proti rzivosti. Aroma rajčete, celeru, odpuzuje škůdce košťálovin. Pěstováním některých druhů vedle sebe se brání půdní únavě, nedochází k jednostrannému odčerpání živin. Například střídáním hluboko kořenící zeleniny: ředkve, mrkve, pastináku s druhy mělce kořenícími jako je cibule, dochází k rovnoměrnějšímu odčerpání živin.
Někdy některé druhy lákají opylovače, takže dochází k lepšímu opylení rostlin a tím ke zvýšení výnosů. Pro pěstování ve smíšených záhonech nejsou však vhodné libovolné druhy rostlin. Některé druhy totiž svými chemickými látkami, které vylučují do prostředí, negativně ovlivňují jiné druhy. Tento jev se označuje jako alelopatie. (Nejznámějším příkladem alelopatie je ořešák.) Vylučování chemických látek se nejčastěji děje prostřednictvím kořenů. Příkladem smíšeného záhonu založeného z výsadby je zelí vysázené vedle rajčat (rajčata odpuzují běláska), celer vysázený mezi zelí.
Založení a péče o smíšený zeleninový záhon
Založení smíšeného zeleninového záhonu je možné z výsevu i z výsadby. Výsevem naširoko, např. různých druhů a odrůd salátů, rukoly, špenátu, kopru založíme smíšený záhon listové zeleniny. Osivo těchto druhů vyséváme současně tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými semeny byla asi 3 cm. Postupně sklízíme opatrným vytrháváním jednotlivé rostlinky salátu (nebo sklízíme postupně jednotlivé listy), špenátu, ředkvičky. Některé rostliny salátu, když se uvolní místo, můžeme ponechat, aby vytvořily hlávku. Tím, že nepěstujeme rostliny v řádcích, odpadá okopávání meziřádků a šetříme i vodou, protože nedochází k výparu vody z volného půdního povrchu. Uvedené druhy můžeme vysévat jako meziplodinu do řádků hlavní plodiny, která když dozraje, meziplodina je již sklizená. Do řádků mrkve můžeme vysévat např. Je potřebné uvést, že smíšené záhony jsou jedním z možných způsobů pěstování zeleniny. Mají své zastánce především u zahrádkářů, kteří chtějí snížit výskyt škůdců, chorob, který je větší, při pěstování v monokultuře.
Smíšené výsadby zeleniny využívají přirozenou spolupráci rostlin. Některé druhy se navzájem podporují - odpuzují škůdce, zlepšují růst nebo chrání půdu. Jiné si naopak konkurují o živiny a světlo. Správná kombinace zvyšuje úrodu, zlepšuje chuť plodů a omezuje potřebu chemických zásahů. Kombinování druhů podporuje rovnováhu mezi škůdci a užitečným hmyzem, zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje biodiverzitu. Nespojujte zeleniny ze stejné čeledi (např. Záhon 1: mrkev + cibule + měsíček. Záhon 2: rajče + bazalka + celer. Záhon 3: salát + ředkvička + kopr. Měsíček, lichořeřišnice, aksamitník či šalvěj odpuzují mšice, molice a housenky. Vysazujte je po obvodu záhonů nebo mezi řádky. Plánujte podle rychlosti růstu: kombinujte rychlé druhy (ředkvička, salát) s pomalejšími (zelí, pórek). Měsíček, lichořeřišnice, levandule, česnek a cibule. Ano. Bazalka, šalvěj, tymián i kopr prospívají rajčatům, celeru a kořenové zelenině. Podle vzrůstu: nízké 20-30 cm, střední 40-50 cm, vysoké 60+ cm. Pokud tvoříte Přírodní zahradu, bez polykultury se neobejdete. Je totiž základním znakem Přírodní zahrady, napodobuje přirozené procesy spolupráce rostlin. Všimli jste si, že nikde v přírodě nenajdete místo, kde by přirozeně rostl jeden jediný druh rostliny (monokultura)? Jsou místa, kde některá z rostlin převládá, ale vždycky žijí v symbióze s dalšími rostlinami. Nemusíme žít mezi Avatary na Pandoře, abychom mohli uvěřit ve vzájemnou spolupráci všech blízko rostoucích rostlin. Již dávno se ví, že některé rostliny produkují a uvolňují do půdy látky či prvky, které jiná, sousední rostlina radostně využije a za to zase uvolní do půdy jiné látky, prospěšné té první. Tohoto přirozeného fenoménu přírodní zahradníci využívají. Protože když ochranu před škůdci dokáže zajistit jiná rostlina, není potřeba hledat jiná, třeba chemická, řešení. Některé rostliny vylučují látky, které dokážou velmi dobře zmást škůdce a odradit jej od hodování na našich záhonech. Skvělé jsou na to aromatické byliny, jako třeba Aksamitník (Afrikán), Měsíček lékařský, Saturejka, nebo Kopr. Svým výrazným aroma dokáží odehnat například háďátka z brambor. Jen tím, že rostou na správném místě a prostě jsou krásné, dokážou nastolit rovnováhu ve svém okolí. Není to kráný příklad pro nás ženy, prospívat celku pouhou svou existencí? Ale i samotná zelenina umí ve správné kombinaci dokonale spolupracovat. Příklad takové ideální kombinace je sousedství cibule a mrkve. Cibule odpuzuje pochmurnatku mrkvovou, mrkev zase květilku cibulovou. Takže tyto dvě rostliny si navzájem na jednom záhonu prospějí.
Nebo Rajče dokáže slušně zmást škůdce košťálovin. Takže jak na to? Do jednoho záhonu střídavě vysejte řádek jednoho a řádek druhého druhu. Můžete takto prostřídat i tři druhy. Někteří zahradníci používají i smíšené setí „na široko“ - tedy v ruce smíchají například semena mrkve a jarní cibulky, nasejí bez řádkování naširoko a pak lehce zapraví hráběmi. Setí je snazší, o to komplikovanější je pak pletí záhonů. POZOR: nemíchejte příliš mnoho rostlinných druhů na jednom záhonu. Pokud byste na jeden záhon dali třeba 5 -8 druhů zeleniny, zkomplikujete si osevní postup v dalších letech. Všechny rostliny ale nejsou kamarádi se všemi. To jsou nejen rostliny příbuzné, ale také mají stejný apetit. Obě potřebují mnoho draslíku a tak vysazené na jednom záhonu se zbytečně o draslík přetahují a vlastně ani jeden druh ho pak nemá dost. Stejně tak cibule soupřeří s košťálovinami o síru a tím i o sílu. Jak se v tom ale vyznat? Je dobré pracovat s tabulkou vhodných a nevhodných sousedů na záhonu. Aromatické byliny jsou v ochraně obzvlášť účinné. Tymián nevoní slimákům. Výsadba aksamitníků chrání před háďátky brambory, cibuloviny, jahodníky i růže. Pažitka je vhodná do kombinace s okurkami, salátem, mrkví, celerem, cibulí a košťálovinami. Pokud ji vysadíte do okrajů záhonů, zamezí napadení padlím. Bazalce to na záhonu ladí, stajně jako na talíři, s rajčaty.
Zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry. Lichořeřišnice je nesmírně účinná v odpuzování slimáků, housenek, myší, mraveneců a další havěti. Skvělé je, že tam, kde roste, nedaří se tak urputnému plevelu, jako je pýr. Vysejete - li ji do skleníku, odpuzuje molice.
COMPORady a tipyPéče o rostlinyBylinky, ovoce & zeleninaSmíšená kultura na zeleninovém záhonuČerstvá sklizeň vlastních plodinNa zeleninovém záhonu může růst široká škála zeleniny od artyčoků po cibuli. Záhony, na kterých se pěstují různé plodiny, jsou obzvláště pestré a barevné. Připravili jsme pro vás pět důležitých tipů, díky kterým se vám smíšené pěstování jistě povede.
5 rad pro úspěšné smíšené pěstování
- Preferované umístění - většině zeleninových rostlin uděláte dobře na slunném nebo nanejvýš poloslunném místě.
- Požadavky na živiny - zelenina potřebuje dusík, fosfor, draslík, vápník a hořčík; rozdělení na vysokonáročné a nízkonáročné podle nároků na živiny.
- Růstový charakter - zvažte, jak roste každá plodina, a plánujte prostor tak, aby nebyl konflikt světla a místa.
- Čeleď - vyhýbejte se pěstování stejné čeledi každý rok a volte rostliny z různých čeledí pro lepší ochranu.
- Kořenový typ - kombinujte rostliny s hlubokými i mělkými kořeny pro efektivní využití živin.
Na malé vyvýšené záhony pomáhá plán výsadby s konkrétními kombinacemi - jahody a pórek, aksamitník či měsíček pro ochranu před hlísticemi, a další praktické tipy. Založení smíšené kultury - výsadba i výsev - vyžaduje uvažování nad volbou rostlin, jejich vzrůstem a vznikající symbiózou. COMPO Univerzální dlouhodobé hnojivo s ovčí vlnou zajistí rostlinám přísun všech důležitých živin až na pět měsíců. V případě potřeby lze doplnit i tekuté hnojivo pro rajčata a zeleninu.
Jak oživit letní záhon hnojivem a mulčem
Praktické shrnutí a příklady
Záhon s vyvýšeným systémem umožňuje snadnou aplikaci vybraných kombinací a je vhodný pro začínající pěstitele - domácí úroda je zkrátka nejlepší. Příklady kombinací zahrnují sousedství cibule s mrkví, rajčata s bazalkou, spolupráci jahod a póru, či použití aksamitníků a měsíčku pro ochranu proti škůdcům. Smíšená kultura není jen o pěstování zeleniny, je to o pochopení vztahů mezi rostlinami. Výsledkem je méně práce s hnojením, méně škůdců a košíky plné pestré úrody.
tags: #jehlicnany #smisene #zahony