Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním..
Mangold je dvouletá rostlina pěstovaná jako jednoletá. V druhém roce vykvétá a plodí semena. Pěstuje se pro řapíkaté listy, které jsou výjimečné svou barevností, ale i tvarem. Mangold je příbuzný řepy, proto i jeho listy u některých odrůd vypadají podobně, některé jsou však mnohem větší, dužnatější, zkadeřené i hladké. Mohou být zelené, ale i načervenalé a žlutozelené. I řapíky hrají všemi barvami, od bílé přes sytě růžovou, jasně žlutou, žíhanou po purpurově červenou. Existují dvě formy mangoldu. Jedna je určena k řezu mladých listů s jemnějšími řapíky, její listy lze zpracovávat celé najednou.
Semena se vysévají od druhé poloviny dubna nebo pak až koncem července a v srpnu přímo na záhon. Pozdně letní setí má tu výhodu, že mladé listy se mohou sbírat dříve na jaře. V tomto případě je dobré záhon ochránit před mrazem nahrnutím zeminy a zasypáním starými listy, které ještě zajistěte proti větru větvemi nebo tyčkami. Rostlinky se však nesmí zahrabat, aby neuhnily.
Mangoldu se daří téměř ve všech půdách, které dobře zadržují vláhu, na plném slunci i v polostínu. Má rád hnojení organickými hnojivy, kompostem a uleželým chlévským hnojem. Hloubka řádku by měla být asi 5 cm. Semena mangoldu pro řez, tedy sběr mladých listů, sejte do řádků 25 cm od sebe řídce, tak aby rostliny stály vedle sebe na vzdálenost 10 cm. Případně mangold později vyjednoťte. I vytržené menší rostliny je možné ještě přesadit a pěstovat dál na jiném záhonku. Nebo můžete sít tzv. kopečkově, kdy do vyhloubené jamky vložíte a zasypete 3 semena. Vzdálenost mezi jamkami by měla být 25 cm. Po čase vyjednoťte slabší kusy a nechte jen nejsilnější rostliny. Pro řapíkatý druh je potřeba mít řádky od sebe 40 cm. I v tomto případě můžete do jamek vložit po třech semínkách, ale na vzdálenost jamek 40 cm mezi sebou.
Mangold má rád zálivku, nenechte ho moc dlouho na suchu. Aby půda nevyschla, můžete záhon pokryt́ mulčem. Mangold je vhodnou zeleninou do skleníku. Zde ho vysévejte nejlépe v srpnu do květináčů a sazeničky pak přesaďte na uvolněné místo po sklizených rajčatech a okurkách. Přes zimu rostliny zůstávají ve skleníku, který můžete, ale nemusíte mírně vytápět. Mangold se dá také předpěstovat. Mangold můžete sklízet průběžně od června až do podzimu. Odlomte nebo odřízněte největší vnější listy, které dosáhly alespoň velikosti špenátu. Sbírají se tak, aby stačily dorůst další. Nikdy neotrhejte mangold celý. Srdíčko by mělo zůstat neporušené, aby se mohl vyvíjet dál. Řapíkatý mangold se odřezává u země, až když jsou listy dostatečně vyvinuté, asi tak od července. Opět platí, že se sbírá od vnějších listů dovnitř a stačí tak pětina rostliny.
Listová zelenina obsahuje velké procento vody, kterou ale rychle ztrácí, takže brzy vadne. Nepěstujte vedle sebe špenát, mangold a červenou řepu. Nejenže využívají stejným způsobem živiny čili vyčerpávají půdu, ale také je napadají stejní škůdci a trpí stejnými chorobami. Naštěstí jich moc není. Mangold (Beta vulgaris subsp. Cicla) u nás není příliš znám, ačkoliv se jedná o chuťově zajímavou rostlinu s množstvím vitaminu C. Botanicky se řadí do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), tudíž je příbuzný s řepou. Poradíme vám, jak jej pěstovat. Historie mangoldu je poměrně bohatá - s jeho pěstováním, šlechtěním a popisováním začali už obyvatelé starého Egypta.
Na záhoně i v pařeništi Semeno mangoldu klíčí velmi dobře jak v pařeništi, tak ve volné půdě. Listový mangold vysejte v dubnu přímo na záhon. Pokud se vám podařilo vysít jej hustě, po vyklíčení mladé rostlinky vyjednoťte a přepikýrujte. Trvá zhruba tři týdny až měsíc, než mangold doroste do stadia, v němž je s ním možné manipulovat. Některé odrůdy se dají využít pro sklizeň listů i řapíků.
Tipy pro výběr a pěstování mangoldu během zimy
Teplo a dostatek živin Mangold není náročný na pěstování. Bohatě mu postačuje umístění v závětrné poloze a má rád kvalitní půdy, které disponují dostatkem živin. Pravidelná zálivka je samozřejmostí. Na místech, jež jsou bičována dešti a na něž svítí přímé slunce, se mangoldům příliš nedaří. Listy mangoldu patří do salátů a pomazánek, řapíky jsou lahůdkou. Při správné péči můžete velmi brzy po přepikýrování sklízet, protože sazenice rostou jako z vody a vytváří dostatek listů nebo řapíků. Při dlouhotrvajícím sklízení listů si jiště povšimnete toho, že rostliny začnou zhruba v srpnu vybíhat do květu. Tato vyvíjející se květenství pravidelně odstraňujte, aby rostliny věnovaly všechnu energii tvorbě listů, nikoli květů. Mangold se kvetením neuvěřitelně rychle vyčerpává, což vede k úplnému zastavení tvorby olistění.
Kultivar 'Rhubarb Chard' Sklizeň ukončete někdy v polovině měsíce října, kdy se listy tvoří už jen velmi pomalu. Rostliny ponechte na stávajícím místě, je totiž možné, že na jaře znovu obrazí a porostou dál. Proti vymrznutí je můžete ochránit nahrnutím zeminy ke kořenům a zakrytím pomocí průtažné folie a chvojí. Odrůd není moc. Kultivary 'Lucculus' (s bílými řapíky) a 'Rhubarb Chard' (s řapíky červenými) lze využít nejen pro sklizeň listů, ale i řapíků, které jsou široké až šest centimetrů. Poslední z odrůd, nazvaná 'Perpetual Spinach', je náhražkou špenátu - poskytuje pouze silné listy.
Ze škůdců napadajících mangold mohu zmínit snad jen mšice. Postižené jedince poznáte podle silně zkroucených, případně deformovaných listů. Přítomnost mravenců mšice téměř vždy prozradí. Velmi silně napadené exempláře mohou i zakrnět, pokud se jim nedostane včasné a rychlé pomoci. Proti mšicím účinkuje postřik mýdlovou vodou nebo chemickými prostředky na bázi insekticidů. Je nutné rostlinu postříkat celou, protože tito škůdci neobývají jen jednu její část - mravenci je roznesou široko daleko od místa původního výskytu.
Hniloba kořenů mangoldu je způsobená velmi špatnou péčí - častým zaléváním velkými dávkami vody, případně zasazením mladé rostliny do trvale zamokřené země. Mangold je bohatým zdrojem vitamínu C, vitaminy skupiny B a minerálních látek. Na rozdíl od špenátu mangold neobsahuje kyselinu šťavelovou, proto je vhodný i pro lidi, kteří kvůli obsahu šťavelanů špenát konzumovat nemohou.
Podzimní sklizeň mangoldu a ziminne pěstování
Podzimní sklizeň mangoldu, často označovaná jako druhá sklizeň, pochází z letních výsevů a nabízí příležitost vychutnat si čerstvé listy a řapíky až do pozdního podzimu. Mangold je odolný vůči chladu, což z něj činí ideální plodinu pro prodloužení zahradní sezóny. Dneska vás provedu druhou sklizní mangoldu, od správného načasování přes postup sklizně až po zpracování a skladování, abyste využili jeho podzimní potenciál naplno.
Kdy sklízet? Na podzim sklízíte mangold, který jste vysévali v létě. Hlavní sklizeň probíhá od září do října, s možností pokračovat do listopadu nebo prosince při teplotách nad 5 °C. V jaké fázi sklízet Mangold můžete sklízet v různých fázích růstu. Pro mladé listy mangold sklázejte, když listy dosáhnou délky 10-15 cm. Jsou křehké, jemné a ideální do salátů nebo pro rychlé restování. Plně vyvinuté listy a řapíky sklízejte, když mají 20-30 cm a řapíky jsou silné a šťavnaté. Vhodné pro vaření, dušení nebo klidně jako náhrada chřestu. Listy by vždy měly být sytě zelené nebo barevné podle odrůdy bez známek žloutnutí či vadnutí. Vyhněte se sklizni, pokud rostlina kvete, protože listy ztrácí chuť a jsou tužší.
Co dělat před sklizní Před sklizní rostliny zkontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci, například mšicemi nebo běláskem, nebo nějakou chorobou, třeba plísní a poškozené listy odstraňte. Den před plánovanou sklizní je dobré rostliny vydatně zalít, aby listy byly šťavnaté a řapíky křehké. Sklízejte nejlépe ráno, kdy jsou listy svěží a obsahují nejvíce vláhy. Vyhněte se sklizni během poledního horka, kdy listy vadnou.
Postup krok za krokem Kterýkoliv krok si můžete kliknutím označit. To se může hodit u delšího postupu, nebo pokud musíte na chvíli přerušit práci. Snáze pak najdete, kde jste skončili. A teď si pojďme názorně ukázat, jak na to: 1 Z rostliny odstraňte poškozené nebo napadené listy. 2 Rukou nebo ostrým nožem odřízněte vnější listy těsně nad zemí asi 1-2 cm nad půdou. Vyberte listy, které jsou dostatečně velké, tedy s velikostí od 10 cm. 3 Na rostlině ponechte střed růžice neporušený pro další růst. 4 Listy opatrně uložte do připravené nádoby. 5 Sklízejte každých 7-14 dní, podle růstu nových listů. Pokud chcete sklidit celou rostlinu, odřízněte ji těsně nad kořenem. 6 Poškozené nebo zažloutlé listy a rostlinné zbytky odstraňte ze záhonu, aby se omezilo šíření chorob.
Zpracování Čištění sklizeného mangoldu Po sklizni je třeba mangold důkladně očistit. Listy a řapíky opláchněte pod tekoucí studenou vodou. Po umytí listy jemně osušte čistou utěrkou nebo použijte odstředivku na salát. Odstraníte tak vlhkost, která by uspíšila kažení. Oddělení listů a řapíků Doporučuji si oddělit listy od řapíků, protože každá část se používá v kuchyni jinak. Listy lze odříznout od řapíků ostrým nožem. Listy jsou měkčí a připravíte je rychle podobně jako špenát. Řapíky jsou pevnější a musíte je vařit nebo dusit delší dobu.
Kuchyňské využití V kuchyni má mangold opravdu všestranné využití. Listy jsou ideální do čerstvých salátů, smoothie. Kromě toho listy využijete jako náhradu špenátu v polévkách, lasagních nebo zapečených jídlech. Řapíky, které mají křehkou, mírně sladkou chuť, lze dusit, grilovat, péct nebo nakládat. Skladování Krátkodobé skladování v chladničce Pro krátkodobé uchování čerstvého mangoldu zabalte listy a řapíky do vlhké bavlněné nebo papírové utěrky. Takto je vložte do prodyšného sáčku a uložte do chladničky při teplotě 0-5 °C, ideálně v přihrádce na zeleninu. Takto skladovaný mangold vydrží 7-10 dní. Řapíky lze skladovat samostatně stejným způsobem a obvykle vydrží o něco déle, až 14 dní, pokud jsou pevné a nepoškozené.
Dlouhodobé skladování zmrazením Pro delší uchování je nejlepší mangold zmrazit. Před zmrazením listy i řapíky blanšírujte, aby se zachovala barva, chuť a živiny. Blanšírování spočívá v ponoření mangoldu do vroucí vody na 2-3 minuty a následně je ihned zchlaďte v ledové vodě. Osušte, rozdělte na porce a uložte do uzavíratelných mrazicích sáčků nebo nádob. Zmrazený mangold vydrží 6-12 měsíců a je vhodný pro vaření, například do polévek nebo dušených pokrmů.
Tipy pro skladování Při skladování mangoldu se vyhněte jeho umístění vedle ovoce, jako jsou jablka nebo banány, které produkují etylen a urychlují vadnutí. Pravidelně mangold kontrolujte a odstraňujte listy, které začínají žloutnout nebo hnědnout, aby se zabránilo kažení zbytku. Pokud plánujete mangold zpracovat později, připravte si jej co nejdříve po sklizni, protože čerstvost rychle klesá.
Další poznámky o odrůdách a pěstování
06. 08. Mangold (Beta vulgaris subsp. cicla) je dvouletá cizosprašná rostlina. V prvním roce ze země vyrůstá růžice velkých vzpřímených listů podlouhlého tvaru. Listové řapíky jsou zdužnatělé, křehké a šťavnaté. Barva čepele řapíku může být světle i tmavě zelená, červená či fialová v závislosti na odrůdě. Ve druhém roce z růžice vyrůstá více než metr vysoký stonek s latou květů a později s velkým množstvím semen. Mangold je blízkým příbuzným řepy. Jsou známy dva typy mangoldu - mangold listový a mangold řapíkatý. Mangold listový vytváří mnoho listů s úzkými dlouhými řapíky a hladkými nebo zkadeřenými listovými čepelemi. Mangold řapíkatý má mohutné, podélně rýhované, široké řapíky o tloušťce 30 mm a více. Domovinou mangoldu je Středomoří. Díky starým Římanům se pěstování této rostliny rozšířilo do střední a severní Evropy.
Na závěr lze říci, že mangold je výjimečná a mnohostranná zelenina, která se hodí jak pro zimní, tak pro celoroční pěstování. Jeho řapíky a listy nabízejí široké kulinářské možnosti a díky dvouletému cyklu lze sklízet opakovaně. Pěstovat ho lze ve skleníku i na volném záhonu, v různých půdních podmínkách a při různých teplotách, s pravidelnou zálivkou a vhodným hnojením.