Druh ozimý versus jarni pšenice: předplodina, půdní podmínky a hnojení pro optimální výnos

Pokud jde o ozimé pšenice, klíčovým faktorem je výběr vhodné předplodiny a správné nastavení osevního postupu, které zásadně ovlivňuje půdní vlastnosti a tím i výnosovou potencialitu zrna. V textu se popisuje význam předplodiny, vliv půdních podmínek a způsobů hnojení na kvalitu a množství sklizně, stejně jako konkrétní doporučení pro výsev a manipulaci s živinami.

Jaké jsou hlavní významy předplodiny pro ozimou pšenici

Předplodina a zařazení v osevním postupu S ohledem na vysoký podíl ozimých obilnin v osevních postupech má velký význam vliv předplodiny. V podmínkách s dostatkem podzimních srážek patří k nejvhodnějším předplodinám vojtěška, jetel a luskoviny. Silná redukce jejich ploch v důsledku snížení stavů hospodářských zvířat zvyšuje význam olejnin. Často následuje pšenice po obilnině a nejsou výjimkou i několikaleté sledy obilnin po sobě. Význam předplodiny spočívá v tom, že může podstatně ovlivňovat půdní vlastnosti důležité pro růst a pro formování výnosotvorných prvků a kvality zrna.

Bobovité rostliny příznivě působí tím, že v půdě zanechávají značné množství kvalitních posklizňových zbytků s nízkým poměrem C : N (20-25 : 1) a pozitivně ovlivňují fyzikální a fyzikálně chemické vlastnosti půdy (pozor na sóju, která odčerpává z půdy N). Významné je i jejich příznivé působení na redistribuci fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a síry z hlubších vrstev do orniční vrstvy.

Z pohledu předplodinové hodnoty roste v součastnosti význam olejnin. Při zaorávce rozdrcených posklizňových zbytků řepky, máku, ale i slunečnice můžeme příznivě zlepšit živinný režim půd. Bilance organických zbytků, zanechaných na pozemku po předplodině, bývá často velmi problematická a také jejich chemické složení se může značně lišit v závislosti na konkrétních půdních podmínkách, úrovni výživy, průběhu povětrnosti v době dozrávání, zdravotního stavu atd.

Vliv na hnojivo a živiny

Následuje-li pšenice po obilnině, a jsou-li posklizňové zbytky předplodiny zaorány, musíme pro jejich lepší rozklad upravit poměr C : N. Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 10-15 kg N na 1 tunu slámy. Půdní podmínky a kvalitu předplodiny musíme akceptovat s předstihem před přípravou půdy k setí, případně ihned při ošetření rozdrcené slámy. V této fázi je nutné podle předpokládaného výnosu a agrochemických vlastností půdy upravit zásobu P, K, Mg, Ca, ale i S tak, aby byl zajištěn optimální růst rostlin až do sklizně a vytvořeny předpoklady pro dosažení kvalitativních parametrů. Při stanovení dávky jednotlivých živin musíme vycházet z jejich potřeby na 1 t hlavního produktu.

Z našich zkušeností je možné pěstovaní i po obilovině nebo kukuřici (např. odrůda Dagmar, Moschus nebo Leidi) při dodržení požadavků na dostatečné zásobení živinami a precizní ochranu rostlin (při pěstování po obilovině je předpoklad vyššího infekčního tlaku houbových patogenů, zvláště při minimalizačních technologiích).

Příprava půdy a základní hnojení před setím

Úprava půdní reakce a vápnění - ozimá pšenice vyžaduje hluboké, hlinité až jílovité půdy se slabě kyselou až neutrální reakcí (pH 6,0-7,2). Nejvhodnější jsou pro ni černozemě, degradované černozemě, hnědozemě a rendziny. V horších oblastech jsou to převážně půdy podzolové. Optimální požadavek je, aby vykazovaly dobré fyzikální, biologické a chemické vlastnosti a byly schopné poutat dobře živiny a vodu. Nevhodné pro pšenici jsou půdy lehké. Úpravu půdní reakce (pH) provádíme vápněním již k předplodinám organicky hnojeným (okopaniny, jeteloviny nebo jetelotrávy, silážní plodiny aj.) nebo ihned po jejich sklizni. Ozimá pšenice je značně citlivá k vyšší půdní kyselosti, zejména je-li hodnota pH nižší než 6. Na takových půdách je výrazně redukován nejen příjem všech potřebných živin, ale hlavně výnos zrna. K vápnění používáme výhradně uhličitanové formy vápenatých hnojiv a tam kde je v půdě nedostatek hořčíku preferujeme dolomitický vápenec. Upravit pH můžeme též pomocí fyziologicky zásaditých (ledek amonný s vápencem) nebo kyselých hnojiv (síran amonný).

Při základním hnojení nesmíme podcenit výživnou hodnotu stanoviště, musíme zohlednit agrochemické vlastnosti půdy a respektovat odrůdovou rajonizaci včetně specifických požadavků jednotlivých odrůd na výživu. Ozimou pšenici řadíme mezi plodiny se střední potřebou živin. Na 1 tunu zrna a odpovídající množství slámy a kořenů odčerpá v průměru 25 kg dusíku (N), 5 kg fosforu (P), 20 kg draslíku (K), 2,4 kg hořčíku (Mg), 5 kg síry (S) a 4,2 kg vápníku (Ca).

Rostliny ozimé pšenice kořenovým systémem na dobrých strukturních půdách do zimy mohou dosahovat hloubky až kolem 0,7 - 1,0 m. Podstatná část kořenového systému se však rozprostírá ve vrstvě do 0,4 m. Z tohoto důvodu má významnou úlohu pro zajištění optimálního růstu a vývoje pšenice v podzimním období obsah přístupných živin v půdě. Při nedostatku živin jsou omezovány metabolické procesy a výsledkem jsou slabé a špatně odnožené rostliny, které při silnějších zimách často vymrzají.

V podzimním a zimním období přijímají rostliny ozimé pšenice relativně málo živin. Přestože poslední roky nám ukazují, že ozimá pšenice dokáže i přes zimu odnožit, případně u pozdních zásevů vytvořit dostatečnou listovou plochu. Odběr dusíku se zvyšuje na jaře, kdy rostliny po zimě musí obnovit biomasu.

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem - dusíkem na podzim obyčejně nehnojíme, pokud se obsah dusíku minerálního (Nmin) stanovený před setím cca 10 dní pohybuje nad 13 mg.kg-1 zeminy. U hnojem hnojených předplodin, případně následují-li obilniny po jetelovinách, můžeme dávku N rovněž vypustit. Pouze při suchém podzimu a opožděném vývoji lze přihnojit porosty dusíkem (dávka 20-30 kg N.ha-1). V ostatních případech je zvýšené hnojení dusíkem na podzim neopodstatněné, poněvadž ozimá pšenice do zimy neodčerpá více než 12 % z celkové potřeby N na předpokládaný výnos (při výnosu 6 t zrna potřebuje 150 kg N, na podzim odčerpá kolem 20 kg N).

Hnojení fosforem - aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná. Dávku volíme podle předpokládaného výnosu a obsahu přístupného fosforu v půdě. Při výpočtu normativu vycházíme z potřeby P na 1 tunu produkce (5 kg) a předpokládaného výnosu. Vynásobením získáme množství P, které bude při daném výnosu odčerpáno. Pokud byly zaorány posklizňové zbytky, musíme však počítat s živinami v nich obsaženými a můžeme provést další korekci dávky hnojiva. Při volbě fosforečného hnojiva bychom měli preferovat taková, která obsahují v převážné míře vodorozpustnou formu fosforu. Pro základní hnojení používáme zpravidla pevná hnojiva, kapalná volíme pro přihnojení v průběhu vegetace. U ozimé pšenice nelze řešit aplikaci pouze na list, protože P se do rostliny zabudovává pomalu.

Hnojení draslíkem - při stanovení dávky draselného hnojiva počítáme s potřebou 20 kg draslíku na 1 t produkce. Při vyhodnocování obsahu přístupného draslíku v půdě musíme respektovat mimo jiné i půdní druh. Při výpočtu skutečné dávky K musíme zohlednit nejenom jeho obsah v půdě, ale také případnou zaorávku posklizňových zbytků, které bývají na draslík zpravidla poměrně bohaté. Z draselných hnojiv používáme zpravidla draselnou sůl.

Příprava půdy na živiny: hořčík, síra a další

Hnojení hořčíkem a sírou - množství hořčíku potřebné pro vytvoření 1 t produkce je 2,4 kg hořčíku. Rozhodující je obsah přístupného Mg v půdě. Aplikaci hořečnatých hnojiv můžeme provádět buď samostatně, nebo v rámci vápnění, kdy použijeme dolomitický vápenec, případně při aplikaci draselných a dusíkatých hnojiv, z nichž některá hořčík obsahují. Pro základní hnojení používáme zpravidla Kieserit. S ohledem na pokles emisí síry (cca 15 kg.ha-1.rok-1) doporučujeme použít při předseťové přípravě půdy i hnojiva se sírou. Dobré zkušenosti jsou se sádrovcem (Pregips H), jednoduchým superfosfátem, draselnými i hořečnatými hnojivy s obsahem síry. Stejně jako u dusíku je největší odběr síry na jaře a proto se síra nejčastěji dodává spolu s dusíkem NS hnojivech, jako jsou YaraBela SULFAN, DASA. Jejich pozitivní vliv se projevuje zvláště v regionech s dlouhodobě nízkými emisemi síry a na půdách s nízkým obsahem vodorozpustné síry. Při výpočtu potřeby hnojení sírou vycházíme z předpokládaného výnosu stejně jako u předcházejících živin. Na 1 t zrna počítáme, že rostlina odebere 5 kg síry. S obsahem síry v posklizňových zbytcích se nepočítá. Ve většině případů stačí dodat v NS hnojivech na začátku jarní vegetace dávku 10 - 15 kg S/ha.

Podzimní setí a výsev

Setí - termín setí doporučujeme v agrotechnické lhůtě pro danou výrobní oblast v rozmezí od poloviny září do poloviny října. Nejvhodnějším termínem je polovina agrotechnické lhůty, v BVO a OVO do 30.9. v ŘVO a KVO do 10.10. Vzhledem k vysoké odolnosti některých odrůd k vyzimování snášejí tyto i pozdnější setí (např. odrůda LG Mondial, LG Keramik, LG Dita, Dagmar, Moschus, Frisky atd.).

Výsevek - při stanovení výsevku musíme brát v potaz kvalitu osiva a technologii pěstování a samozřejmě půdní a klimatické podmínky. Všeobecně můžeme doporučit 320-390 zrn na m2 podle termínu a podmínek. Tabulka s konkrétním rozsahem klíčivých semen pomáhá převést počet zrn na MKS/ha podle oblasti.

Ošetření na podzim - v případě vyššího výskytu škůdců zvážit ošetření insekticidy kvůli přenosu viróz. Toto ošetření zvážit na základě monitoringu přenašečů viróz a zvýšenou pozornost bychom měli věnovat porostům založeným na začátku agrotechnické lhůty.

Ošetření během vegetace a hnojení

Hnojení během vegetace - v průběhu vegetace provádíme hnojení dusíkem a další případnou úpravu výživného stavu rostlin deficitními živinami. Je také potřeba počítat s tím, že do začátku sloupkování, rostliny přijmou v průměru asi 40 % N a intenzita jeho odčerpání roste až do konce kvetení, kdy odebere dalších 30 % této živiny. Po odkvětu se požadavky rostlin na dusík relativně snižují, poněvadž ten se přemísťuje z ostatních částí rostliny do tvořícího se zrna. Na konci vegetace je v zrnu nahromaděno až 75 % dusíku.

N Největší příjem dusíku a draslíku je v období intenzivního růstu tj. od sloupkování do kvetení. U draslíku dochází k jeho výraznému poklesu od kvetení do sklizně, zatímco odběr fosforu si zachovává stejnou dynamiku s mírným nárůstem v období tvorby zrna. Vápník, síra i hořčík jsou odebírány rostlinou intenzivně do fáze růstu BBCH 35, následně se jejich čerpání snižuje a v období tvorby zrna opět roste.

Hnojení dusíkem - Celkovou dávku dusíku aplikovanou v průběhu vegetace dělíme na regenerační hnojení a 1. a 2. produkční hnojení, dle BBCH fází. Regenerační hnojení začíná na jaře s dávkou 40-70 kg N/ha ve snadno přístupné formě. 1. produkční hnojení - ve fázi začátku sloupkování 40-60 kg N/ha. 2. produkční hnojení - v období rozvinutí posledního listu 20-30 kg N/ha. Kvalitativní přihnojování - dle potřeby 20-30 kg N/ha v ranních fázích metání. Rozdělení dávky a výběr formy dusíku závisí na odrůdách a jejich využití (pekařské, škrobárenské, kompenzační typy).

Regenerační hnojení dusíkem - nezbytným předpokladem pro nastartování rychlého růstu u ozimů je vytvoření optimálních výživných podmínek. Na pozemcích, kde byla vyhovující až dobrá zásoba živin, je nutné zajistit rychlý rozvoj kořenového systému a následnou obnovu nadzemní biomasy. S hnojením začínáme brzy na jaře. Při aplikaci lze využít ranních mrazíků a podmínky přiměřit pro lepší průchod aplikační techniky. Hlavním ukazatelem volby dávky jsou výsledky agrobiologické kontroly porostu po zimě a obsah Nmin v půdě. Pro určení potřebné dávky dusíku k přihnojení vycházíme z celkového množství Nmin v profilu 0-30 cm a počítáme podle potřeby na 1 ha.

Odrůdy a jejich specifika v kontextu předplodiny

V textu jsou uvedeny různé odrůdy ozimé i jarní pšenice, jejich vlastnosti a doporučené výsevy. Zvláštní pozornost je věnována odrůdám vhodným pro výsev po obilovině a kukuřici, jejich odolnostem k chorobám, zimovzdornosti a kualitasám. Pro ozimé pšenice jsou zmíněny odrůdy s různým potenciálem výnosu a odolností, a pro jarní pšenice se uvádí Registana jako nejčastější volba pro podzimní výsev, Reflex a Pexeso jako novinky na trhu. Dále jsou zmiňovány parametry jako HTZ (hladká zrnnost) a obsah NL (nitro-látky), které korelují s kvalitou mouky a výnosností.

V závěru se zdůrazňuje význam výběru odrůdy podle oblastí, termínů setí a morfologických a agronomických vlastností, aby bylo dosaženo optimálního výnosového potenciálu. Uvedené poznatky oscilují mezi tradičními doporučeními a aktuálními novinkami na trhu českých zemědělských ploch.

vizuální přehled předplodin a jejich vliv na půdní strukturu

Jarní pšenice, ozimá pšenice | Jaký je rozdíl? Navíc moje doporučení na mlýn na obilí

Tabulka (max 3 sloupce, krátké údaje)

tags: #druh #ozima #a #jarni #psenice