Toužíte po vlastní čerstvé zelenině, která je plná chuti a vitamínů? Pěstování vlastní zeleniny není jen koníček, ale cesta k soběstačnosti a zdravějšímu životnímu stylu. Raz, dva, tři a můžete se těšit na bohatou úrodu z vlastní zahrady nebo dokonce balkonu! Čerstvá zelenina přímo ze zahrady chutná nesrovnatelně lépe než ta z obchodu. Navíc přesně víte, co jste použili při jejím pěstování, ušetříte peníze a snížíte svou uhlíkovou stopu. Investice do skleníku se vám rychle vrátí v podobě bohatší a kvalitnější úrody. I malý skleník či pařník dokáže zázraky - některé druhy zeleniny v něm můžete pěstovat takřka celoročně! Ať už máte k dispozici rozlehlou zahradu, malý balkón nebo pouze okenní parapet, vždy existuje zelenina, kterou můžete úspěšně vypěstovat.
Vhodné kombinace zeleniny. Některé rostliny si navzájem prospívají, když je pěstujeme společně. Kukuřice + fazole + dýně: Tradiční indiánská kombinace tři sestry. Ředkvičky. Listové saláty. Hrášek. Cukety. Jarní cibulka. Pamatujte: i malý záhon nebo skleník dokáže vyprodukovat překvapivé množství zeleniny. Začněte hned dnes - ať už s malým truhlíkem bylinek na parapetu nebo s plánem na vlastní zeleninovou zahradu.
Ještě donedávna platilo, především pro ředkvičky a saláty, že jejich pěstování v letním období není možné, protože vlivem tzv. dlouhého dne jdou velmi rychle do květu. Především milovníci ředkviček nebudou muset držet "letní pauzu", ale mohou bez problémů vysévat a následně si pochutnávat na červených bulvičkách celé letní období. To samé platí pro novou odrůdu hlávkového salátu. Které tedy odrůdy můžeme nabídnout: Ředkvička Viola Tvoří tmavě červenou kulovitou bulvičku střední velikosti. Má jemnou bílou dužninu. List je polovzpřímený, nižší, jemnější, ale dostatečně pevný pro využití na svazkování. Vyniká odolností nejen k vybíhání, ale i praskání. Pěstuje se pouze z přímého výsevu na záhoně, nebo jako rychlené pod fóliovým krytem. Má velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebuje 30-35, výjimečně 40 dnů. Na rozdíl od jiných zelenin koření velmi mělce. Jsou dosti odolné vůči chladu, ale pozdní jarní mrazíky je mohou poškodit. Půdu budeme volit humózní, dostatečně zásobenou pohotovými živinami. Vyžadují také dostatek vláhy po celou dobu růstu. Při nedostatku vody bývají bulvičky protáhlé a měkké a mají nepříjemnou palčivou až hořkou chuť. Odrůdu Violu je možné vysévat do teplého pařeniště již v únoru, kde bulvičky rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března. Do studeného pařeniště můžeme vysévat již v polovině března, zde je možné řádky ředkviček kombinovat s řádky mrkve k rychlení (např. Stupická), která se pak sklízí o něco později. Do volné půdy, na záhony, vyséváme od března až do začátku září řídce do řádků od sebe vzdálených 15-20 cm. Husté výsevy jsou na úkor kvality sklizených bulviček, které se nemohou dostatečně vyvinout, a mnohdy jsou slabé a niťovité. Ředkvičky sklízíme včas, tak jak dorůstají. Přerostlé vyšeptávají, měknou, nebo naopak dřevnatí a jejich chuť není dobrá. Vyplácí se proto provádět výsevy postupně v týdenních až čtrnáctidenních intervalech. V letních měsících mohou být ředkvičky stejně jako ostatní brukvovitá zelenina napadány dřepčíky, kteří poškozují listy. Proto se vyplatí výsevy chránit nakrytím bílé netkané textilie. Výsevy je dobré pravidelně zalévat, aby bulvičky měly co nejjemnější chuť. Ředkvička Lada Poloraná odrůda určená pro celoroční polní pěstování. Rostliny jsou středního až většího vzrůstu, bulvička je kulovitá, až mírně ploše kulovitá, temně červená, velká, s bílou jemnou dužninou. Je značně odolná proti vybíhání do květu i při letním pěstování a velmi odolná proti praskání a houbovatění bulviček. Výsev od března. Vegetační doba od výsevu je 33-37 dní. Nároky na půdu jsou shodné s odrůdou Tercie. Tip: Ředkvičky jsou během letních měsíců napadány brouky, dřepčíky, kteří dokážou mladé rostlinky důkladně zdecimovat. Nesnášejí ale vlhko. Pro omezení jejich výskytu je proto dobré výsevy ředkviček pravidelně zalévat. Budou mít i lepší chuť. Salát Adinal Milovníci hlávkového salátu budou mít nyní radost. Vždyť není nad mísu křupavého sladkého listí s dobrou zálivkou a ještě když je ho hodně. To všechno v sobě spojuje nová odrůda celoročního salátu Adinal. Vytváří velkou kompaktní hlávku svěží zelené barvy, dobře uzavřenou, ze které uděláme salát pro celou rodinu. Především vybíhání do květu často pěstitele odrazuje od pěstování letních odrůd. Většinou nelze všechny hlávky sklidit najednou, a jakmile se sklizeň o několik dní opozdí, listy hořknou a jsou pro konzumaci nevhodné. Salát Adinal je ale vysoce rezistentní k vybíhání do květu a to mu předurčuje oblibu především u drobných pěstitelů. Netrpí okrajovou spálou listů a je rezistentní ke mšici kořenové. Hlávka má plochou spodní část, snadno se sklízí a sklizeň má vysoké procento hlávek první jakosti. Další neocenitelnou vlastností nové odrůdy je přizpůsobivost k různým půdním podmínkám, proto se o její pěstování může pokusit i ten, kdo nemá s pěstováním salátu valné zkušenosti, nebo se mu jeho pěstování příliš nedařilo. Snáší nejen půdy písčité ale i těžší, jílovité. Doporučená výsadba je do sponu alespoň 40×40cm vzhledem k mohutnosti rostlin, které potřebují pro zdárný růst a vývoj dostatek místa a světla. Nejobávanější chorobou salátu je plíseň salátová, je proto třeba pěstovat nové odrůdy k této chorobě rezistentní a mezi takové patří odrůda Adinal. SaturnF1 Je považována za odrůdu pro celoroční pěstování ve skleníku. Má dlouhé plody o průměrné velikosti 33-38 cm a na teplotu nemá zvláštní požadavky. Roste dobře z jarních, letních i podzimních výsevů. Je raná a výnosná ve vytápěných i nevytápěných prostorách. Vyplatí se však vyštipovat každý třetí plod, což má příznivý vliv na velikost a kvalitu plodů. Okurky jsou cylindrické, slabě žebrované, rovné, tmavě zelené, lesklé s krátkým krkem. Okurka Saturn F1 je velmi tolerantní k padlí, skvrnitosti a černi, což je zárukou pravidelného a spolehlivého výnosu. Okurka je plodinou první tratě. Vyžaduje záhřevné, hlinité humózní půdy dostatečně vyhnojené chlévským hnojem, nebo alespoň kompostem. Vzhledem k poměrně slabému a mělkému kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim. Sazenice okurek předpěstujeme výsevem přímo do malých hrnků. Abychom získali silné rostliny, přesazujeme je ještě jednou do hrnků větších, asi o průměru 10-12 cm. Pro zvýšení odolnosti skleníkových okurek proti některým houbovým chorobám roubují někteří pěstitelé mladé sementáčky okurek na sazeničky tykve fíkolisté. Předpěstované silné sazenice s dostatečně prokořeněnými baly vysazujeme na vzdálenost asi 60-80 cm do připraveného záhonu. V příznivých podmínkách sazenice okurek rychle rostou. Každou rostlinu je pak nutné postupně vyvázat pomocí provázku ke konstrukci ve výši asi 180 cm nad úrovní záhonu. Motouz vyvazujeme na lodyhu velmi opatrně, nejlépe v místě pod děložními lístky. Úvazek je třeba ponechat dostatečně volný, aby se při růstu lodyhy nezařezával, stejně tak volný necháme i motouz, po němž budeme rostliny vést k nosnému drátu. Vyplatí se i předem na motouzu vyvázat 2-3 oka kterými se rostlina jednoduše provléká. Asi do výšky 60 cm odstraňujeme všechny postranní výhony na hlavní ose, a současně od této výšky ponecháváme za každým listem jeden plod. Tipy receptáře: Okurky nejlépe rostou při teplotě 20-24 °C a rovnoměrné vlhkosti. Nejčastějšími škůdci skleníkových okurek jsou svilušky, pouze včasný postřik, nebo vysazení predátorů (draví roztoči) je zárukou zdravých rostlin. Publikováno: 18. 6.
Různé druhy zeleniny vhodné pro celoroční pěstování
Různá zelenina se hodí pro pěstování během celého roku. Zmiňované jsou například ředkvičky, špenát, salát, mangold, jarní cibule, dýně, cukety, fazole, brambory, rajčata a hrášek. Důležité je zvolit odrůdy, které vyhovují indoor či skleníkovým podmínkám a myslet na optimální světlo a teplotu. Zimní zahrady rozšiřují možnosti i během chladných měsíců, a proto mohou být užitečným doplňkem pro každého, kdo chce mít čerstvou zeleninu i v zimě.
What to GROW in your GARDEN so you can EAT YEAR-ROUND
Salát je nejrozšířenější a nejoblíbenější zeleninou vůbec. Je nenáročný na pěstování a dá se z něj vykouzlit nespočet pokrmů. Hlávkový salát můžete pěstovat celoročně - je chladuvzdorný. Salát ledový má tuhé, křehké listy a hlávka připomíná zelí. Římský salát má dlouhé chutné listy svinuté do hlávky. Je náročnější na teplo a lépe se mu daří v humózních vlhkých půdách. Dozrává později než ostatní odrůdy a můžete jej použít i k tepelné úpravě. Salát, bez ohledu na druh se nejlépe množí semeny, která velmi rychle klíčí. Při klíčení musíte dbát na dostatek světla, aby byly rostliny silné, ale ne vytáhlé. Některé saláty mohou růst až 80 dní - listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů.
Keříčkové fazole se častěji pěstují pro celé lusky než pro semena. Jejich velkou výhodou je, že nemají tuhá vlákna, takže je před konzumací nemusíte nijak zdlouhavě upravovat. Nejlepší podmínky mají hlavně na slunci, jinak jsou slabé a nekvetou. A i přesto, že mají keříčkové fazole nižší nároky na živiny než ty popínavé, na místě s chudou půdou od nich žádné zázraky nečekejte. Dalším nárokem je tedy kvalitně zpracovaná, kyprá, propustná zahradní zemina. Kromě kompostu můžete přidat také listovku (tj. zemina vzniklá rozkladem listí), která půdu rozvolní a pomůže v ní udržet potřebnou vláhu.
Chcete-li vysévat hrášek, postačí, když teplota stoupne nad 10°C. Začít s ním tedy můžete už přibližně od března. Nejlépe se však hrášku daří při teplotách mezi 13 a 18 °C. Pokud byste chtěli mít stále čerstvé lusky, můžete vysévat opakovaně po 2-3 týdnech. Je to rostlina tzv. Hrách má krátkou vegetační dobu a sklízet ho můžete již po zhruba 9 - 12 týdnech. Přemýšlíte-li kam hrášek vysadit, pak vězte, že nejlépe se mu daří ve společnosti okurek a salátu a také velmi dobře snáší mrkev i kmín. Naopak nejméně mu svědčí prostředí vyhnojené pro košťáloviny anebo přítomnost cibule, česneku, póru, brambor a rajčat. Pokud chcete hrášek vysadit na místě, kde jste předtím pěstovali fazole, vyčkejte alespoň 4 roky, až se půda „zotaví“.
Označit ji též můžete jako svazkovou, lahůdkovou či naťovou cibulku. Přestože jarní cibulka nepatří mezi rostliny s vysokými nároky, parné léto není tou nejlepší dobou pro její pěstování. O poznání lépe se jí bude dařit, jak její název napovídá, z jara. V období od února do května roste nejrychleji a také její nať je nejšťavnatější. Sklizně se touto dobou můžete dočkat i do dvou týdnů. Pokud si chcete prodloužit úrodu na celý rok, dejte ji na stinné místo a vydatně zalévejte. Pro pěstování je nutné vybrat odrůdy s krátkými kořeny, např. Amini, Mignon. Zvolit můžete i kulatokořenné Parmex či Rondo. Baby karotka vyniká svou velmi jemnou chutí a křehkou strukturou. Je vhodná i pro časnější sklizně menších a o to křehčích kořenů. Pěstování a nároky jsou stejné jako u klasické mrkve. Vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou a dobře zpracovanou půdu. Drobnou mrkev můžete sklidit již po 30 dnech. Okurky nakládačky můžete pěstovat po zelenině kořenové, cibulové, listové, košťálové i po luskovinách, což z nich činí celkem univerzální plodinu. Nakládačky jsou, stejně jako všechny okurky, citlivé na chlad, což je teplota pod 10 °C. Vyhovují jim hluboké propustné půdy, bohaté na humus i živiny, slunečné stanoviště chráněné před větrem a naopak se jim nedaří v těžkých, studených a zamokřených půdách. Na stejné ploše je můžete pěstovat až 3 - 4 roky. Vhodná předplodina je např. řepa, jetelotravní směsky, hrách, pór, cibule a fazole. Naopak nevhodné jsou jahody či brambory. Vysévat můžete od druhé poloviny dubna až do začátku května, při setí by měla být půda teplá (alespoň 15 °C), to vám potom semena vyklíčí do deseti dnů. Stanoviště je dobré před výsadbou zapravit hnojem, případně proleženým kompostem do záhonu. Okurky nakládačky můžete sklízet ve 2 až 3 týdenních intervalech a období sklizně trvá obvykle cca 3 - 6 týdnů. Délku ovlivňuje počasí, zdravotní stav porostu, postupný výsev a také zvolená odrůda. Cuketám vyhovují těžší, hlinité půdy a bude se jim dobře dařit na teplém chráněném místě. Ideální doba pro výsadbu cuket je v období mezi koncem dubna a v první polovinou května. I přesto, že není příliš citlivá na rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci, nesnáší pokles teplot pod bod mrazu - před čímž ji můžete chránit netkanou textilií. Cukety plodí opakovaně, stačí sklízet plody pravidelně (ideálně plody do 20 cm) - ty pak znovu vykvetou a mohou plodit celou sezónu. Pokud necháte plody přerůst, pak tvorba semen cuketu vyčerpává a zaměstnává, a tak již nevytváří další plody. Tradiční a nejčastější jsou cukety s tmavě zelenými plody. U raných odrůd je vegetační doba okolo 40 dnů, u pozdních odrůd přibližně 70 dnů. Žluté cukety můžete sklízet po zhruba 60 dnech. V tomto článku jsme pro vás vybrali 10 nejrychleji rostoucích a plodících druhů zeleniny. Narazili jste při pěstování na zeleninu, která vám vyrostla až nečekaně rychle a nevešla se do našeho žebříčku?
Návrhy bylinné a zimní části zahrady shrnují, že zima obvykle nepředstavuje ideální období pro pěstování zeleniny, ale s několika chytrými strategiemi a vhodnými plodinami můžete udržet svou zahradu aktivní i v chladných měsících. Některé plodiny jsou odolnější vůči chladnému počasí než jiné. Semena určená pro zimní pěstování jsou klíčová. Patří sem špenát, salát, ředkvičky, mrkev, cibule, šalotky a česnek. Zimě je třeba chránit rostliny před drsným počasím. Skleníky nebo fóliovníky jsou skvělým způsobem, jak vytvořit teplejší mikroklima, které ochrání rostliny před mrazy. Zimní zahrada může vyžadovat opatrnější přístup k zalévání. Zalévání by mělo být provedeno při teplotách nad bodem mrazu, ideálně brzy ráno, aby se zabránilo zamrznutí vody na rostlinách. Je klíčové zajistit, aby půda byla vhodně připravena. Dodání organické hmoty může zlepšit strukturu půdy a zvýšit její schopnost udržovat teplo. Nemusíte se omezovat na tradiční zimní plodiny. Některé rostliny mohou být pěstovány po celý rok, pokud jsou jim poskytnuty vhodné podmínky. Pokud přemýšlíte, jakou zahradní stavbu si pořídíte, zimní zahrady jsou tou pravou volbou. Díky zimní zahradě rozšíříte domácnost o další místnost a zároveň vám může v zimních měsících pomoci ušetřit výdaje za vytápění. Novinkou je pak revoluce v designu a technologických inovacích. Například místo střechy můžete mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu. Zimní období je pro zvířata náročný čas. Nemají obecně tolik potravy jako v jiné roční období. Obzvláště pro ptáky může být zima velmi namáhavá. Pokud ale chcete opeřencům pomoci, pořiďte si krmítko. Nejen, že ptáčkům pomůžete, ale také si zkrášlíte zimní zahradu a zajistíte si unikátní podívanou. Zahrada v prosinci! V prosinci, za příznivého počasí, lze na zahradě dokončit některé podzimní práce. Dřeviny si zaslouží kontrolu a péči a stále si ještě můžete zajistit i čerstvé zimní vitamíny, či vysít některé druhy rostlin.