Šeřík japonský je půvabně kvetoucí keř s květy podobnými čechravám. FOTOGALERIE: Šeřík japonský je kvetoucí keř, který nádherně voní. Šeřík japonský (Syringa reticulata) patří do poměrně široké rodiny šeříků, z nichž u nás nejrozšířenější a určitě i nejznámější je šeřík obecný. Ve srovnání s ním je šeřík japonský tak trochu popelkou, snad i proto, že vykvétá pouze krémově zbarvenými květy.
Možná vás tento kvetoucí keř zaujme o dost víc, když vám prozradíme, že šeřík japonský v kvetení navazuje na náš domácí šeřík obecný a v síle vůně si spolu velmi zdatně konkurují. Jak vlastně šeřík japonský vypadá se můžete podívat do naší fotogalerie. Jak vypadá a odkud pochází šeřík japonský
Vzhled a původ
Šeřík japonský neboli šeřík síťnatý(Syringa reticulata) z čeledi olivovníkovitých se v našich zahradách pěstuje spíše výjimečně. Přitom se jedná o naprosto skromný a nádherně kvetoucí keř nebo i malý strom s krátkým kmenem a štíhlou korunou oválného tvaru. Původní botanický druh dorůstá do výšky 10 až 15 m, a tak se hodí jako okrasné keře především do rozlehlých zahrad a městských parků. Šlechtěné zahradní kultivary bývají mnohem nižší, dorůstají do výšky 3-4 m, s běžnou šířkou okolo 2 m. Listy šeříku japonského jsou široce oválné až vejčité, dlouhé 10-15 cm. Během června a července tento druh šeříku vykvétá vzpřímenými nebo vodorovnými, až 30 cm dlouhými latami silně vonných, krémově bílých nebo až nažloutlých květů. Květy na první pohled připomínají čechravy (Astilbe).
Po odkvětu se na keři začínají vyvíjet poměrně dekorativní, světle zelené tobolky s plody, které na keři vydrží dlouho do zimy. Šeřík japonský pochází z východní Asie, ze severního Japonska.
Jak a kde pěstovat kvetoucí keř šeřík japonský
Šeřík japonský preferuje umístění na plném slunci nebo ve světlém polostínu. Čím více slunce mu dopřejete, tím bohatěji bude kvést. Je to i mimořádně skromný kvetoucí keř, který zvládne dobře prosperovat téměř ve všech typech půdy, poměrně dobře roste i v těžké půdě jílovité, ale nejvíc mu vyhovuje půda lehčí, mírně kyselá, s vysokým podílem humusu. Upřednostňuje půdu vlhkou, ale dobře propustnou a bez přemokření. Šeřík japonský je velmi tolerantní ke znečištěnému městskému ovzduší, zvládá i půdu zasolenou. Jedná se o jeden z nejodolnějších druhů šeříků, výjimečně odolný je i vůči padlí, se kterým jiné druhy šeříků občas zápasí. Keř je plně mrazuvzdorný až do -40 °C.
Řez a údržba
Jak na řez šeříku japonského. Šeřík japonský patří mezi poměrně rychle rostoucí dřeviny. Zákuly jsou oblíbené keře pro svou nenáročnost a bezproblémovost. Od dubna nás okouzlí záplavou sytě žlutých květů, které mohou být jednoduché nebo plné. Zákuly tvoří vzpřímený keř s převislými větvemi vysoký až 2 m. Vejčité listy jsou zašpičatělé s pilovitým okrajem. Na podzim se zbarvují do žluta a následně opadávají. Rostlině svědčí častější zmlazování, protože starší větve často usychají a vymrzají. Kvete od dubna do května, je však možné že vykvete ještě na podzim. Dřevina není náročná na pěstování. V červnu seřezáváme výhony, které kvetly. Je to vytrvalá rostlina. Rostlině se daří na slunném i polostinném stanovišti. Množíme snadno odnožujícími výhony od kořenů nebo pod sklením řízkováním v létě. Hodí se jak pro solitérní, tak pro skupinovou výsadbu. Na příliš větrném stanovišti se rostlině nedaří. Na jaře, obvykle v dubnu a květnu, se kerrie obsype množstvím jasně žlutých květů. U plnokvětých kultivarů, jako je kerrie japonská Kerria japonica ‘Pleniflora’, květy připomínají malé růžičky a působí velmi bohatě. Samotný keř má vzdušný, přirozený habitus s tenkými zelenými výhony, které jsou zajímavé i v zimě. Velkou výhodou kerrie je její schopnost růst i v polostínu až stínu. Právě tam, kde většina kvetoucích keřů nefunguje, dokáže kerrie vytvořit výrazný efekt. Krásně funguje v kombinaci s rostlinami, které mají podobné nároky - například s barvínkem (Vinca minor, Vinca major), kapradinami nebo čemeřicemi (Helleborus). Kerrie není náročná na půdu ani péči. Stačí jí běžná zahradní zem a mírně vlhké stanoviště. Jediné, na co je potřeba myslet, je správný termín řezu. Kerrie kvete na loňských výhonech, takže jarní řez by vás připravil o květy. Stačí odstranit staré větve u země, zkrátit přerostlé výhony a keř postupně omlazovat. Kerrie japonská je přesně ten typ rostliny, který v zahradě funguje spolehlivě a bez komplikací.
Ing. Bc. Zdroj: Ing. Bc. Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Kerrie japonská (Kerria japonica) je nenáročný, jarně kvetoucí keř, který se dobře přizpůsobuje různým světelným podmínkám. Na slunném stanovišti vytváří kompaktnější tvar a bohatší kvetení, v polostínu prospívá s mírně volnějším růstem. Kerrie japonská nejlépe kvete na plně osluněných stanovištích, kde vytváří hustší keř a výraznější květy. Snáší však i polostín, zejména v zahradách s lehkým přistíněním během dne. Kerrie není náročná na půdní typ. Nejlépe prospívá v humózní, mírně vlhké, ale dobře propustné půdě. Výsadba je vhodná na jaře nebo na podzim. Po výsadbě je důležité zajistit dostatek vláhy pro zakořenění, ale vyhnout se přemokření. Během prvních let po výsadbě vyžaduje kerrie pravidelnou zálivku, zejména v suchých obdobích. Kerrie se hodí do keřových skupin, živých okrajů i jako solitér. Hledáte krásný a zároveň nenáročný keř, který vás potěší po celý rok?
Pieris japonská je stálezelená královna zahrad, která vyniká nejen svými květy, ale i listy měnícími barvu. A co je nejlepší? Roste pomalu, takže neuteče vašemu pohledu. Znáte to. V zahradnictví narazíte na rostlinu, která vás okouzlí na první pohled. Má lesklé listy, květy jako konvalinky a na jaře se tváří, že právě vstoupila na přehlídkové molo. To je pieris japonská, exotická kráska z Asie, která se ale v českých zahradách zabydluje s nečekanou samozřejmostí. Kdo touží po keři, co neztrácí tvář ani v zimě a přitom se nechá pěstovat i bez doktorátu z botaniky, je na správné adrese.
Co je zač pieris japonská a proč ji chtít
Pieris japonská (latinsky Pieris japonica) pochází z Japonska a východní Asie, kde roste v lesích a horských oblastech. U nás je ceněná hlavně pro svou celoroční okrasnost - zatímco jiné keře na zimu mizí nebo ztrácí kouzlo, ona si dál drží eleganci. Dorůstá výšky kolem 1-2 metrů, roste pomalu a přirozeně vytváří kompaktní, hustý tvar.
Alex Manders / Shutterstock zoom_in Pieris japonskou lze pěstovat i v květináči. S vhodným substrátem a trochou péče udělá parádu i na menší terase nebo balkoně. Na jaře překvapí mladými listy v červených až bronzových odstínech, které postupně zezelenají. A pak přijdou květy. Obvykle bílé, zvonkovité, seskupené v převislých latách, které připomínají konvalinky. Přímé slunce ji příliš netěší, zvlášť když půda vysychá.
Správná péče o půdu a zálivku
Důležitým faktorem úspěchu je půda. Ta musí být kyselá, humózní a dobře propustná. Skvělá je směs rašeliny, listovky a kůrové drti. Pozor si dejte na vápenité půdy. V takovém prostředí trpí chlorózou a listy žloutnou. Video: Tajemství krásné terasy od orientace po povrchové úpravy Václav Maletínský / VLM, archiv firem | Výběr materiálu pro terasu ovlivňuje její funkčnost a estetiku. Vhodnou volbou vytvoříte z terasy nejen hezký a praktický doplněk k domu, ale i estetický klenot zahrady.
Zálivka a hnojení
Zálivka je potřeba pravidelná, půda by měla být stále mírně vlhká. Ale žádné přemokření. To by mohlo vést k hnilobě kořenů. Ideální je dešťová nebo odstátá voda bez vápníku. V období růstu pieris přihnojte jednou měsíčně přípravkem pro kyselomilné rostliny (např. pro azalky či rododendrony). V zimě ji pak zalévejte jen občas, pokud je půda úplně suchá.
Stříhání a tvarování
Stříhejte, jen když musíte. Velkou výhodou pieris japonské je, že practically nepotřebuje řez. Sama si udržuje kompaktní vzhled. Když už je potřeba ji tvarovat nebo odstranit poškozené větve, udělejte to po odkvětu, tedy na jaře. Silnější zásahy zvládá hůř, regeneruje pomaleji než některé jiné keře.
Ochrana v zimě
Ačkoli jde o mrazuvzdorný keř, mladé rostliny nebo některé kultivary s pestrými listy mohou být na mráz citlivější. Na podzim proto přihrňte kořenový bal listím nebo rašelinou a v tužších oblastech přikryjte keř chvojím. Půda nesmí zcela vyschnout ani v zimě, jinak riskujete poškození kořenů.
Oblíbené odrůdy a jejich charakteristiky
Pieris japonská má řadu krásných kultivarů. Forest Flame - mladé listy mají ohnivě červenou barvu. Mountain Fire - výrazné červené jarní výhony. Variegata - listy s bílým okrajem působí jemně a dekorativně. Little Heath - kompaktní, ideální i do menších zahrad či nádob.
Kde ji sázíme v zahradě
Pieris japonská se skvěle hodí tam, kde potřebujete zajímavý keř pro stinná místa.
