V Evropě se pěstování citrusů rozšířilo až v 15-16. století. Teprve v 19. Většina známých citrusů jsou hybridy. Odrůdy citrusů se v kultuře roubují na podnože, jimiž je zejm. V našich podmínkách citrusy pěstujeme jako přenosné rostliny - v létě venku, na zimu je schováme před mrazem. Přezimování je vhodné při nižších teplotách (10-22 °C), lépe však při nízkých (5-10 °C). Koncem února je vhodné teplotu postupně zvyšovat. Rostlina začíná růst při teplotách 9-12°C. Zálivka - rostlina nesnese přelévání a trvalé vlhko. Při chladném přezimování zálivku omezíme. Hnojení - během hlavního růstu v období duben-srpen hnojit každý týden. V srpnu přihnojovat přestáváme. Substrát - by měl být propustný, kvůli dobrému zásobení vodou, ale i jejímu odvodu, aby se ke kořenům mohl dostat vzduch. Musí být kyprý bez sklonu k zabahňování. Připravíme ho ze směsi rašeliny, cihlové drti, zeolitu a křemičitého písku, přidat můžeme také kompost, jemně drcenou borovou kůru, pomalu rozpustné hnojivo a perlit. Nejlépe použít speciální substrát pro citrusy. Nezapomeňte na Asi 1-3 cm silnou drenážní vrstvu, např. je strom výšky 10-15 m, během vegetace požaduje vysokou teplotu a hodně slunečního svitu, v období klidu přežije krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu. Typy a kultivary: obyčejné (např. Klementinka - plody sladké, šťavnaté a snadno loupatelné, obvykle bez semen. Strom výšky 3-6 m, přežije krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu, kvete a plodí průběžně po celý rok, (resp. vícekrát ročně), má současně květy a zároveň i zralé plody, jejich zrání trvá 9 až 12 měsíců, obvykle se sklízejí třikrát do roka. Citroník Meyer (C. meyeri) - má oválnější plody než u citronů, s tenkou slupkou, méně kyselé a mnohdy i naoranžovělé. Rostlina je taktéž o něco mrazuodolnější, snáší i drsnější zacházení, celoročně bohatě kvete, ochotně přináší plody, po opadu listů výborně reaguje na hlubší řez a regeneruje. Kalamondin/Calamansi (Citrus ×microcarpa) - kříženec mandarinky a kumkvatu; keř nebo strom 3-6 m vysoký, velmi úrodný, plody malé 2,5-4 cm, mírně zploštělé. Vhodný i do bytů - tolerance suchého tepla, také pro okrasné účely. Ilustrační foto - Zahradnice sklízí plody citrusu cedrátu (Citrus medica).
Pěstování citrusů se u nás těší stále větší oblibě - sytě zelené, plody obtěžkané keříky vypadají v interiéru zkrátka skvěle. Názory zkušených pěstitelů těchto subtropických rostlin se často v lecčems liší, ale na jednom se shodnou všichni: Kdo zažil radost z prvních vlastnoručně vypěstovaných plodů, poznal, jak několik malých citrusových kvítků dokáže nádherně provonět celý dům, nebo si vymačkal skleničku lahodného džusu z vlastních slaďoučkých mandarinek, dobře ví, že veškeré úsilí stojí za to!
Citrusy čítají na 160 druhů, dále se člení na nepředstavitelné množství odrůd, forem a variant, ne všechny rostliny se však hodí pro pěstování v bytových podmínkách. V tomto směru určitě naleznete radu v odborné literatuře nebo u specialistů v řadě obchodů (často také internetových), které se zaměřují na subtropickou a tropickou flóru. V teplých měsících můžete rostliny z bytu vynést a letnit je na zahradě; keříky buď ponechte v přenosné nádobě, případně je dočasně vysaďte přímo do volné půdy na vhodné místo, chráněné před větrem. Citrusy jsou také velmi vhodnými rostlinami pro subtropické nezámrzné skleníky, kde stačí udržovat minimální teplotu těsně nad nulou. Takové prostředí můžeme najít i v zimních zahradách, chodbách nebo zasklených lodžiích. Zvláštní možnost zimování umožňují tzv. tranšeje. Jsou to vlastně hlubší jámy, nebo příkopy, zakryté izolačním sklem.
Při pěstování v přece jen poněkud stísněných přenosných nádobách byste měli rostlinám vytvořit co nejlepší výživové podmínky. Vhodný substrát se skládá z rašeliny, kompostu a hrubšího písku nebo agroperlitu v poměru 2-2-3. Ten už se dnes dá bez problémů sehnat v zahradnictvích a hobby-centrech. Přikupte tam rovnou i speciální hnojiva. Vyhýbejte se přelití - zejména v období vegetačního klidu by mohlo dojít k zahnívání kořenů! Téměř všechny citrusy mají ale rády pravidelné rosení. Nejlepší jsou hnojiva organického původu bez přídavku umělých složek (sušený kravinec, granulovaná drůbeží podestýlka ). U těchto hnojiv nedochází k zasolování substrátu a následnému úhynu rostlin. Citrusy vyžadují zejména v růstové periodě dostatek tepla a světla; teploty by ale neměly přestoupit 40 až 45 °C a v zimě by naopak neměly klesnout pod -3 až -5 °C, proto se doporučuje rostliny zimovat v nezámrzném prostředí. Ideální teplota v období vegetace je 22 až 28 °C. Řada citrusů však vyžaduje zejména pro zdárné zrání plodů udržovat určitý rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Pokud jde o odolnost k nízkým teplotám, mezi jednotlivými druhy citrusů jsou značné rozdíly. Existují například mandarinky, které snesou i dvanáctistupňové mrazy, naproti tomu násada plodů citroníku opadne už při 1,5 °C. V našich zeměpisných šířkách jde o faktor, který největší měrou určuje podmínky pěstování, zejména v období přezimování. Teplota, vlhkost a světlo by měly být v rovnováze. V zimě je málo světla, proto je nutné ubrat i na teplotě a být opatrní se závlahou rostlin. Největší chybou při pěstování citrusů v bytech je případ, kdy rostlinu držíme ve vytopeném bytě při nedostatku světla a nadbytku vláhy. Výsledkem je obvykle opadávání listů a chřadnutí rostliny. Suché prostředí podporuje i přemnožení roztočů, zásadou je proto zimování v co nejsvětjším, ale relativně chladném prostředí s minimální nebo žádnou zálivkou a bez hnojení. Rostlinu zaléváme až začnou vadnout listy, dříve ne. Stále zelený trnitý keř s velkými listy i květy; poupata bývají purpurově zbarvena. Plody dorůstají až 20 cm. Jelikož jsou dost kyselé, nejvíce se hodí na přípravu osvěžujících nápojů. V bytech můžeme nejvíce uspět s hybridní odrůdou Ponderosa, u níž lze běžně dopěstovat plody o hmotnosti více než jeden kilogram. Hodí se zejména pro začátečníky, protože je nenáročný, téměř neustále kvete, dá se dobře pěstovat i v menších nádobách a brzy plodí. Je ale citlivější na chlad. Do bytů se hodí např. Druh s charakteristickou chutí a vůní. Ve volné přírodě vzrostlý strom, dá se ale úspěšně pěstovat i v nádobách v bytě; snáší i sušší vzduch. Rostlinu poznáme podle velkých listů s typicky rozšířenými křídlatými řapíky, velké plody mívají i 15 cm v průměru. Mezi nejvhodnější odrůdy do bytu patří např. Jeden z pěstitelsky nejoblíbenějších druhů. Jsou malého vzrůstu, nenáročné, krásné, voňavé, sladké a odolávají nízkým teplotám. K základním odrůdám patří C. unshiu Marc, C. reticulata Blanco, C. deliciosa Tan., C. clementina Hort., C. tangerina Hort. Ex Tan. Plody některých odrůd se jedí i s oplodím, které je sladší než dužnina. Světově nejrozšířenější citrus a za révou a banány třetí nejpěstovanější ovoce na světě. Odolává nízkým teplotám, ale má dlouhou vegetační dobu (až jeden rok). Základní odrůdou vhodnou do bytů je např. C. sinensis Osbeck. Mimo těchto pěti základních skupin existují i další zajímavé citrusy, např. lajmy, bergamoty, šedoky a bigarádie. Citrusům příbuzný je rod Fortunella, který je u obchodníků i citrusářů oblíbený pro malý vzrůst rostlin, bohatost drobných oranžových jedlých plodů. Největšími škůdci citrusů je savý hmyz - svilušky, puklice a červci. Svilušky, malé červené pavoučky, poznáte pod lupou a pokud se přemnoží, jsou viditelné i pouhým okem. Ve sklenících proti nim můžete bojovat biologicky pomocí prodávané násady dravého roztoče nazvaného Phytoseilus persimilis, v bytě se musíte spolehnout na postřiky přípravky OMITTE 57, BI 58 NEU, PLICTRAN, MILBOL (pozor na otravu, stříkejte venku!). Svilušky nemají rády vlhko, takže vhodnou prevencí je časté rosení. Červce a puklice poznáte (bohužel často pozdě) podle vypouklých voskových štítků na kůře a listech, často na tyto nevítané návštěvníky upozorní i lepkavá medovice, kterou najdete pod rostlinami. K chemické ochraně jsou vhodné insekticidy s hloubkovým účinkem - BASUDIN 60 EC, nebo ANTHIO. Často je ale boj proti puklicím nekonečný, pod štítky bývají stovky vajíček, které chemický útok mnohdy přežijí a nepomáhá ani opakovaná aplikace. V těchto krajních případech se u menších a středně velkých rostlin může osvědčit radikální metoda - rostlinu vyjměte z půdy, kořeny zkraťte a zbavte zbytků substrátu. Poté úplně ořežte všechny menší větvičky a ponechte jen zkrácené hlavní větve. Torzo rostliny zbavené i listů omyjte důkladně kartáčkem ve vodě se saponátem a na noc ponořte celé do roztoku insekticidu. Druhý den rostlinu omyjte čistou vodou, zasaďte do nového, nezamořeného substrátu (použijte i nové nádoby) a nechte ji ve stinnějším a vlhčím prostředí znovu zregenerovat. Řada projevů nemocí má fyziologické příčiny; o citrusech se například všeobecně ví, že nemají rády, když se s nimi „příliš hýbe“.
Jejich kouzelná vůně provoní celý byt a chuť čerstvých, vlastnoručně vypěstovaných plodů je nepřekonatelná. Citrusy jsou ale také oblíbené díky svým lesklým listům. Ty, jako součást celé rostliny, velmi dobře dekorují náš byt. Citroník je vhodný především pro začátečníky, jelikož je nenáročný na pěstování. Tento stále zelený trnitý keř s velkými listy i květy pochází z oblasti Blízkého východu. Plody, které se nazývají stejně jako samotná rostlinka, dorůstají až 20 cm. Vzhledově a tvarově nezvyklá odrůda je například odrůda nazvaná Budhova ruka, které však však není určena ke konzumaci. Grapefruity ve volné přírodě bývají vzrostlé stromy, avšak s úspěchem se dají pěstovat i v nádobách v bytě. Lehce snáší i sušší vzduch. Rostliny grapefruitu jsou charakteristické velkými listy s typicky rozšířenými křídlatými řapíky. Patří mezi nejoblíbenější pěstitelský druh, jelikož jsou nenáročné, malého vzrůstu a voňavé. Rostlinky dorůstají malého vzrůstu a zdatně odolávají i nízkým teplotám. K základním odrůdám patří C. unshiu Marc, C. reticulata Blanco, C. deliciosa Tan., C. clementina Hort., C. tangerina Hort. Ex Tan. Patří mezi světově nejrozšířenější citrus a za révou a banány je třetím nejpěstovanějším ovocem na světě. Velmi dobře odolává nízkým teplotám. Mezi základní odrůdy, vhodné také do bytů, patří např. C. Pokud patříte mezi začátečníky, nejvhodnější bude začít s citroníky. Citrusy mají na 160 druhů, které se dále člení na velké množství odrůd, forem či variant. Ne všechny jsou však vhodné pro pěstování v bytových podmínkách. V letních měsících je vhodné rostliny umístit na zahradu. U keříků bývá někdy doporučováno vysadit je dočasně do volné půdy. Rostliny potřebují co nejlepší výživové podmínky, které vytvoříme především vhodným substrátem. Ten se skládá z rašeliny, kompostu a hrubšího písku nebo agroperlitu v poměru 2:2:3. Zvýšenou pozornost bychom pak měli dávat na zalévání. Případné přelití, zejména v období vegetačního klidu, může vést k zahnívání kořenů. Hnojíme hnojivy organického původu bez přídavku umělých složek a to pravidelně. Nejvhodnější jsou speciální hnojiva přímo pro citrusy, která obsahují i potřebné stopové prvky. Přihnojujeme podle velikosti rostliny a intenzity růstu jednou za čtrnáct dní až měsíc. Pozor! Citrusy vyžadují dostatek tepla a světla a to zejména v růstové periodě. Ideální teplota v období vegetace je 22 až 28 °C. Teplota, vlhkost i světlo by měly být v rovnováze. V zimě, kdy je světla nedostatek, je nutné ubrat i na teplotě a závlaze. Největší chybou při pěstování citrusů v bytech bývá nedostatek světla ve vytopeném bytě. Výsledkem pak obvykle je opadání listů a chřadnutí rostliny. Právě nyní je nejvhodnější čas na uskladnění a zazimování citrusů. Pokud máte rostliny ještě na zahradě či balkoně, přeneste je nejprve do chodby či předsíně. Pokud byste tak učinili, zažila by rostlina nejspíše teplotní šok a začaly by jí opadávat listy. Tomu lze ale předejít tím, že rostlinu zalijeme mírně teplou vodou. Citrus je rod rostlin z čeledi routovité. Jsou to stálezelené, teplomilné, většinou trnité stromy či keře s převážně jednoduchými, lehce kožovitými listy, které původně pocházejí z tropické a subtropické jihovýchodní Asie a Austrálie. Citrusy patří ke komerčně a kulturně nejvýznamnějším rostlinám, využívají se jak pro přímou konzumaci, tak k dalšímu kulinářskému zpracování, v potravinářském průmyslu, parfumerii a farmakologii. Citrusy jsou také velmi oblíbenými okrasnými a pokojovými rostlinami, existují i specializované kluby jejich pěstitelů - citrusářů. V průběhu historie si vydobyly značný kulturní význam, v náboženství platily za symbol rajského (Adamova) jablka nebo za jeden z mariánských atributů. Mezi nejčastěji prodávané citrusy patří pomeranč, mandarinka, citron, grapefruit, limetka či pomelo. Kultivace citrusů začala již dlouho před naším letopočtem v prostoru jihovýchodní Asie. V Evropě byly první citrusové plody známy již v antice, pravděpodobně v souvislosti s výboji Alexandra Velikého. Další byly do evropského prostoru rozšířeny během středověku prostřednictvím Maurů. Více se zde však pěstování citrusů rozšířilo až v 15.-16. století, v chladnějších oblastech později. Do Ameriky se citrusy dostaly se španělskými dobyvateli. Teprve v 19. století se rody Citrus rozšířily po světě. Citrusy jsou nízké stálezelené dřeviny nabývající formy větších keřů nebo nižších, hustě a nízko větvených stromů, často s křivolakým kmenem, vyrůstajících do výšky 10-15 metrů, jen zřídka více. Hlavní kořen je kůlový, postranní kořeny bohatě větvené, formují mykorhizní vztahy. Letorosty jsou zelené, kýlnaté. V úžlabí listů se tvoří trny, některé druhy jsou ovšem téměř či zcela bez trnů. Listy jsou střídavé, u převážné většiny druhů jednoduché (výjimku tvoří citronečník trojlistý), převážně celokrajné, lehce kožovité, jejich řapík je u většiny druhů silně či slabě křídlatý. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v hroznovitých květenstvích; jsou oboupohlavné, pravidelné a většinou pětičetné. Plody se botanicky nazývají hesperidium. Základní ploidie v rodě Citrus je 2n = 18. Představitelé rodu Citrus původně pocházejí z tropů a subtropů jihovýchodní a východní Asie. V literatuře jsou popsány tisíce taxonů a taxonomických synonym, které se mnohdy překrývají. Většina známých citrusů jsou hybridy, a dokonce i některé dnes planě rostoucí druhy vznikly křížením. Zajímavým citrusem je Buddhova ruka. Citrusové plody mají široké využití - čerstvá konzumace, džusy, marmelády, aromatické oleje a další produkty. Hlavními složkami jsou terpenické látky, limonen, linalool a další. Citrus jako pokojová rostlina má široké spektrum druhů a kultivarů vhodných pro bytové podmínky. Ve střední Evropě je teplomilná skupina, kterou lze pěstovat jen s vhodným zimovištěm, často v sklenících. Citrusové stromy a jejich plody mají hluboký kulturní a historický význam, od symboliky rajského stromu až po motivy v umění.
