I když se ráda tu a tam pustím i do zvelebování veřejných prostranství menších vísek, nejraději zpracovávám návrhy rodinných zahrad pro konkrétní lidi. Navrhnu kvetoucí zahradu právě pro vás a vaši rodinu. Při řešení zahradního prostoru v návrzích maximálně zohledňuji vaše přání a představy. Toužíte-li tak po stálezelené zahradě plné jehličnanů, nejste bohužel na správné adrese. A mohu vás ubezpečit, že ani péče o takovou zahradu nemusí představovat galeje, jak se mnozí příznivci tzv. Ale jak říká jedno staré české přísloví: „Bez práce nejsou koláče“. Nečekejte tak, že se příroda postará úplně o všechno sama. Věřím ale, že to minimum péče, kterou od vás bude vaše zahrada zejména v začátcích potřebovat, jí za ty dary, kterými vás po řadu dalších let bude obšťastňovat, poskytnete rádi bez remcání a dost možná i mnohem více.
Každá rostlinka potřebuje k životu a zdárnému vývoji jiné podmínky. Pracuji nezávisle na firmě dodávající fyzickou realizaci zahrady, při navrhování tudíž nejsem omezena aktuální nabídkou rostlin, příp. materiálů a veškerá má snaha se tedy upírá pouze k co nejvěrnější realizaci vašich představ a přání a vytvoření návrhu zahrady, která bude co nejlépe odpovídat vašim požadavkům. Současně ale chci, aby pro vás byla maximální část zvoleného zahradního sortimentu i běžně dostupná v zahradnictvích. Ani zpracováním návrhu zahrady ale naše spolupráce nemusí skončit. Ba naopak. I když má řada z nás vnitřně zakořeněno, že s dobrým návrhem zahrady jsme vlastně vyhráli v loterii a teď už stačí „jen“ plán uvádět v život, nemusí to být vždycky tak jednoduché. Možná i vy patříte mezi lidi, jež sami rádi přiloží ruku k dílu, rádi rozšiřují své obzory a výsledku vybudovaného vlastníma rukama si pak o to více cení.
Pokud na takový úkol sami nestačíte a nevíte si rady s tím, jak založit záhon, jak a kde obstarat rostliny, jak pracovat správně se zpracovaným návrhem, jak upravit podobu starší zahrady, aby přinášela opět potěšení, jak se starat o vysazené rostliny atd…, obraťte se na mne a já vám budu na vaší cestě k vysněné zahradě rádcem, učitelem a pomocníkem. Získá tak nejen vaše zahrada, ale i vy sami jako její majitelé.
Chcete číst dál? Před časem jsme vám psali o tom, jak jsme v Potštejně zaseli rozkvetlou louku, i proč vaší zahradě prospěje, když nebudete každý týden sekat trávník. Dnes vám ukážeme, jak se na vaši zahradu podívat očima jejího návštěvníka. Rozkvetlá louka rozhodně nepřipomíná zpustošenou oblast, kde nebyla ruka člověka vidět už hodně dlouho - naopak, můžete si v ní vysekat cestičku, posadit se na lavičku a relaxovat na dece.
Možná ale nemáte možnost hned sít obrovskou louku, ale chcete něco podobného zažívat ve své zahradě. Pořizovací náklady na přírodní louku mohou být o něco vyšší než na klasický anglický trávník. Půdu bude určitě nutné připravit, tedy poorat a nebo porýt a zasít. Semena rozhodíte ručně nařídko a zahrabete asi 0,5 cm zeminy. Určitě se vyplatí věnovat pozornost pořízení vhodného osiva. Zajímejte se především o semena květin, které obsahuje, a zamyslete se nad tím, zda jsou tyto rostliny ve vaší lokalitě původní a budou dobře prospívat.
České zahrady začínají zase kvést, bujně růst a dělat radost svým majitelům. Velkou měrou k tomu přispěl svým pořadem Ferdinandovy zahrady i známý zahradní architekt Ferdinand Leffler, který si posvítil na rekonstrukce a obnovy řady menších i větších českých zahrad a spousta lidí u televizních obrazovek najednou viděla, že to jde. A téměř v každé ze zahrad svého pořadu zasel či vytvořil květnatou loučku. Umisťuje ji prakticky spíše do zadní části pozemku, nikoli rovnou pod okna, protože pravdou je, že ne každý rok vykvete přesně podle představ svých majitelů a v prvních letech po osetí se bude takový prostor spíše hledat.
Od jednoho místečka s květnatou loukou je už jenom krok k trošku jinému přemýšlení o zahradě - řada architektových klientů se ráda posadí uprostřed zahrady na příjemnou lavici, vysadí pořádné stromové patro, které přinese přírodě i člověku kýžený stín, nebojí se původních druhů keřů a hustých palouků trvalek. Koncept kvetoucí zahrady nemusí nutně znamenat, že si do zahrady nepořídíte bazén, vířivku, trampolínu nebo dětskou prolézačku. Ba naopak. Chcete-li se vyhnout tradičnímu thujovému řešení živého plotu, ale zároveň si u pletí jahod nechcete povídat se sousedem, můžete živý plot vyřešit prostřednictvím habrů nebo ptačího zobu. Obě rostliny nádherně nahoustnou a jsou poměrně nepropustné. Dobrou variantu lze okouknout i od našich rakouských sousedů. Ti hranice pozemku často neřeší tradičním plotem, ale nahrnou na ně vysokou navážku zeminy (ideálně skutečně do samotné výše běžného plotu) a tu osadí vrchním stromovo-keřovým patrem a nízkým trvalkovým patrem.
Možná vám bude připadat zvláštní, proč začínáme u listnáčů, když se květnatá zahrada už ze své podstaty týká především květů. Zahrada bez stromů nebo vyšších keřů bude vždy hodně otevřená pohledům sousedů a nenajdete v ní tolik potřebné soukromí. Listnáče navíc rostou poměrně pomalu, proto byste při obnově své zahrady měli začít právě jejich výsadbou. I když vás možná láká mít majestátní dub, buk nebo javor, vybrat si můžete i daleko skromněji. Například vícekmenné břízy nebo poměrně rychle rostoucí jasany představují skvělou variantu pro všechny, kteří právě postavili dům, ale nechtějí žít na rozpálené placce bez vegetace.
Pro výběr dřevin obecně platí stejné pravidlo jako pro kombinování rostlin: Nedělejte si z vlastní zahrádky botanickou zahradu. Trend bezúdržbových zahrad s sebou přinesl i velkou oblibu jehličnanů, ty jsou ovšem celoročně narozdíl od listnáčů poměrně fádní a nudné. Atraktivní zahrada by proto měla stavět na listnatých dřevinách (a to jak stromech, tak keřích), které budou také největším zdrojem proměny v čase. Při vysazování nové přírodní zahrady nebo revizi či revitalizaci staré byste měli poměr jehličnanů a listnáčů držet zhruba v rozsahu 1:3. Pro rozkvetlou zahradu platí, že lze kvést a růst sama bez vašeho přičinění, nebo může být taky pořádně náročná na údržbu, anebo se pohybovat někde na škále uprostřed.
Náročnost údržby květnaté zahrady se odvíjí především od typu rostlin, které na ni vysadíte. Asi nejnáročnější variantu představují letničky, které nemůžete nechat přeschnout a zároveň vyžadují častější hnojení. U některých druhů letniček odstraňujete i květy a ošetřujete je pravidelně také proti škůdcům. Konkrétní rostliny tedy volte především podle svého vztahu k zahradnickým pracím a reálným časovým možnostem. Od každé rostliny zakupte více druhů a rozmístěte je na záhon blízko sebe. Udělejte si na zahradě inventuru. Takový letní úklid, který předchází podzimnímu sázení. Sesaďte k sobě rostliny do větších stejnorodých skupin, které čítají minimálně tři až pět stejných kusů.
Květnatá zahrada ocení, když tentokrát necháte mulčovací textilii v zahradnictví a vyzkoušíte to bez ní. Pod její vrstvou se totiž trvalky dusí a nemohou se dobře rozmnožovat. Užiteční živočichové žijící v půdě pod textilií strádají a z živého kousku zahrady se pomalu stává vylidněný ostrov. Ani žížaly pod textilií nedovedou odvést svou práci dobře, rostliny tak začnou zahnívat, neodpaří se přebytečná voda a ve výsledku se nebude dařit ani těm trvalkám, které jste pracně zasadili.
Každá zahrada potřebuje svůj čas a možná se vám nepovede všechna místa osadit na první dobrou. Stanoviště vždy volte tak, aby vyhovovalo tomu, co rostlina potřebuje - některá uvítá stinné stanoviště, jiná si ráda lebedí na slunci. Pozor si dávejte také na vlhkost a stín. Zatímco v zadní části zahrady určitě uvítáte košatou třešeň nebo smrk, přímo před kuchyňským oknem by vám naopak kradl světlo a teplo.
Zkuste se na svou zahradu podívat čerstvýma očima návštěvníka a znovu a znovu ji objevovat. Když už máte krásnou a přírodní květnatou zahradu, využijte všech zbytků k její obnově a kompostujte. Spadané listí, ostříhané větve ze stromů, všechny rostlinné zbytky z kuchyně i odumřelé části zeleniny a trvalek - všechno tohle vytvoří skvělý vstupní materiál pro hnojení vaší přírodní zahrady.
Při tvorbě rozkvetlé zahrady určitě nemyslete na to, jak se bude líbit sousedkám či kolemjdoucím - tentokrát myslete jen a jen na sebe. Abyste mohli ve své zahradě žít a odpočívat, vytvořte si v ní své vlastní zašívárny. Ohniště s posezením. Houpací síť mezi stromy. Na zahradu se přeci nemusíte jenom dívat přes francouzská okna, ale naopak se do ní posadit a prodýchávat její krásu přímo tam. Kvetoucí zahrada vás z každého místa překvapí zcela jinými zátišími a dynamikou.
Ať už je to klukovská zahrada od Jiřího Trnky nebo ta moderní od Pavla Čecha, každá správná zahrada vždy potřebovala své tajemství. A k přírodní kvetoucí zahradě patří taky. Až se budete příště procházet lednicko-valtickým areálem, všimněte si toho, že jednotlivá místa od sebe nejsou vzdálená desítky kilometrů, ale přesto to tak vypadá. Kouzlo takové zahrady s tajemstvím spočívá v tom, že ji nikdy nevidíte celou. Abyste ji poznali, musíte do ní vstupovat hlouběji a hlouběji.
Takového dojmu se dá docílit i na docela malé ploše - pomohou vám klikaté pěšiny nebo volné nesekané úseky, které si vyhradíte pro květnatou louku nebo bujnou vegetaci. Vzpomínáte si na svůj poslední neplánovaný nákup? Místo kalhot jste si přinesli tři trička a sako nebo nový mobil? A překvapivě podobně to funguje i v zahradnictví, do kterého se jdete „jen tak kouknout“. Většinou si vyberete přesně ty rostliny, které jsou zrovna nakvetlé a vypadají nejlépe. Stačí zalistovat knihami, progooglit trvalky a keře a hned se můžete do téhož zahradnictví vypravit pro konkrétní druhy.
Druhou otázkou spjatou s tvorbou rozkvetlé zahrady je pořizovací cena rostlin. Pokud se například chystáte kupovat vzrostlé stromy, může se jejich cena pohybovat v řádech tisíců i desetitisíců. Velmi vhodnou variantu představuje pozvolné osazení zahrady. Každý rok si pořiďte přesně tolik rostlin, kolik váš rodinný rozpočet bez problémů unese, a za pár let budete mít vše, po čem jste toužili. Součástí rozkvetlé zahrady může být i řada jedlých pochutin. Rybíz, josta, kustovnice, maliny, ostružiny, jahody. Takové keře bez problémů zapracujete do jakékoli výsadby a jejich údržba vás nebude stát mnoho práce.
Nakrátko střižený anglický trávník představuje pro naši krajinu i uvažování velkou pohromu. Pro naše klimatické podmínky je zcela nevhodný, protože na 1 m2 spotřebuje za rok neuvěřitelných 300 až 400 litrů vody. Oproti tomu přírodní zahrady v sobě díky stínu stromového a keřového patra udrží spoustu vláhy a zalévat budete jenom konkrétní stromy, keře nebo užitkovou zahradu. S anglickým trávníkem je kromě zalévání celá kupa starostí - pravidelné sekání, vysoká spotřeba vody, elektřiny a benzínu, ale především vašeho času, který můžete věnovat posezení v kvetoucí zahradě u kávy. I rozkvetlou zahradu však můžete s anglickým trávníkem kombinovat. My v Potštejně máme kousek pečlivě sekaného trávníku přímo před firmou a s nadsázkou vždycky říkáme, že ne každý k nám jezdí v holínkách, aby se hned při příchodu do firmy brodil kopřivami. Rozhodně je to praktičtější, stejně jako kolem dětského pískoviště, houpaček nebo ohniště.
Živočichové, kteří vaši zahradu poctili svou návštěvou, určitě nepřivítají celonoční svícení. Země fungovala miliony let na principu střídání dne a noci a tento přirozený koloběh bývá nyní narušen uměle přidávaným světlem, které má negativní vliv na přírodu i člověka. Odborníci hovoří o tzv. světelném znečištění, při němž jsou můry a noční hmyz lákáni na světla lamp. Létání kolem světel zabere spoustu času, během kterého si nemohou shánět potravu, pářit se a migrovat. Celonočně zapnutá světla ruší také ptáky, kteří v noci migrují, a matou taky mozek člověka, který se dostane do hlubších fází spánku zbytečně pozdě a ráno se probudí celý rozlámaný.
Budeme moc rádi, když vás alespoň něco málo inspiruje ke změnám či úpravám vlastní zahrady. "My nejsme úplně rádi, že vykvetla, protože ta rostlina je moc pěkná. Teďka se s ní budeme muset rozloučit," dodala. V pavilonu F kvete skoro čtyři metry vysoká agáve guadalajarana, což je rostlina z Mexika. "Je to jedna z těch menších agáve. Ty větší mívají stvol až do šesti metrů, takže to pak je ještě větší paráda. Ale my jsme rádi i za tuto," uvedla Pytlounová.
V českých podmínkách vypěstovat tento druh agáve není podle ní jednoduché. Není mrazuvzdorná a musí se tak pěstovat uvnitř. "Málokdo z těch, kdo by ji chtěl pěstovat, tak ji dokáže dovést až do toho květu," uvedla vedoucí zahradnice. U takto velkých agáve je podle ní obvyklé, že vykvetou až po 30, 40 či 50 letech pěstování.
Každá zahrada v Libereckém regionu může těžit z propojení kvetoucích prvků s praktickými řešeními. Důraz na volbu stromů, keřů a trvalek v poměru vhodném pro lokální podmínky pomáhá vytvořit jak vizuálně atraktivní, tak funkční prostor. Agáve a další exotické prvky zde mohou být zajímavým bodem zájmu, pokud je správně začleníte do koncepce zóny, která zohlední stín, vlhkost a pomalý rozvoj.
Podívejte se na návrh zahrady jako na spolupráci
Koncept zahrady byl založen na principu spojení domu s okolní krajinou a co nejvíce se přizpůsobit stálým prvkům, které již byly v prostoru pozemku. Tvar domu a tvar pozemku jsou velmi typické - nejsou zde neobvyklé tvary ani úhly jež by stály za pozornost. Samotná budova je velmi jednoduchá, nekomplikovaná a zbavená zajímavých prvků. Zahrada byla rozdělena do 3 zón. Každá z nich má mírně odlišnou funkci, jsou jednak spojeny použitím stejných druhů rostlin. Hlavní část zahrady je rozdělena na dvě části - rekreační a relaxačně - dekorativní. První je vyznačena pomocí nízkého gabionu, který běží prakticky od rohu domu až k plotu na konci zahrady. V prostoru se nachází terasa s grilem. Na terasu s grilem nás vede stezka z té samé kostky, jaká se již nachází v zahradě. Na konci jsou místa pro listnaté stromy - himálajské břízy a nižší trávy. Pro vyrovnání utvrzených ploch byl zaveden trávník, jehož velikost je prakticky stejná jako terasa. Zeleň v této části zahrady tvoří dekorativní trávy, listnaté keře a větší jehličnaté stromy.
Vzhledem k tomu, že část tohoto prostoru je umístěna ve stínu obytného domu, bylo nutné navrhnout zde rostliny, která tolerují stín. Před gabionem, který rozděluje zahradu na dvě části, je naplánováno množství trvalků. Jak již bylo řečeno, podél gabionu vedoucího na terasu se nachází velká skupina ozdobných trav, které vytváří pocit stěny. Zatím co dále, podél gabionu, který již existuje, je plánováno mnoho trvalků, které budou mít různé období kvetení. Od bříz, podél plotu, který mizí za garáží, vznikne živý plot z habru obecného. Měl by však být střižen zdola tak, aby bylo vidět stěnu gabionu.
Nejmenší část zahrady se nachází kolem terasy vedle domu. K dispozici je zde malý trávník, okrasné rostliny a místo pro děti. Je to prostor vyplněný pískem, který bude tvořit velké pískoviště. U stávající studny se budou nacházet velké jehličnaté stromy, levandule a nízké listanté keře. Na druhé straně, v rohu u ulice bude zasazena bříza obklopená travami.
Celkově lze říci, že kvetoucí zahrada v Liberci těží z kombinace listnatých stromů a trvalek, které poskytují sezónní variace a prostor pro soukromí. Správná orientace výsadeb, práce s půdou a uvážlivé zavedení biotopu pro živočichy mohou posílit estetiku i funkčnost takového návrhu.