Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), případně jiné druhy tohoto rodu, se stává poněkud problémovým „hitem“ poslední doby. Je stále snazší narazit na nabídky rozmnožovacího materiálu této rostliny a v okolních zemích se již zakládají plantáže paulovnií. Zároveň se zde uvádí, že pěstování paulovnie je u nás možné, bližší podmínky řečeny nejsou, což může mít pro neinformované budoucí pěstitele velmi nepříjemné důsledky.
Vlastnosti, které ji činí zajímavou, a aleje rizik
Paulovnie oplývá řadou výborných vlastností, kvůli kterým by stálo za to ji pěstovat. Abnormálně rychle roste, skvěle zmlazuje, má lehké a pevné dřevo, není jedovatá, nevadí jí smog, snáší zasolení, není hostitelem škůdců ani není alelopatická. Navíc není ani příliš konkurenčně silná a nesnáší velké mrazy. Také krásně kvete, ostatně původně byla do Evropy dovezena právě jako okrasná rostlina.
Na druhou stranu se tu ale objevuje jedno velké negatívum: geograficky nepůvodní druh, který má schopnost v nových oblastech zplaňovat. Občasné samovolné šíření zde ZATÍM nemá invazní charakter. Dalším minusem je právě ona nevyzpytatelnost dalších šíření. Po různě dlouhé době se šíření může stát rychlým a nekontrolovatelným.
Legislativa a limity pěstování
A jak je to s pěstováním paulovnie mimo experimentální plochy? Firmy zabývající se množení a distribucí paulovnie musí dodržovat rostlinolékařské předpisy. Hlavní zákony zahrnují zákon o rostlinolékařské péči a uvedení do oběhu osiva a sadby. Dále platí zákon o ochraně práv k odrůdám. Nově se zakazuje pěstování plantáží energetických dřevin na bonitně nejcennějších půdách. Třídění půd probíhá podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).
Ochrana přírody klade ještě přísnější podmínky: zájemce o pěstování musí nejprve podat žádost o povolení pěstování geograficky nepůvodního druhu. Povolení vydávají orgány ochrany přírody. Na území národních parků a chráněných krajinných oblastí je pěstování geograficky nepůvodních druhů zakázáno, s výjimkami. Seznam rostlin vhodných k pěstování pro biomasy z roku 2004 se doporučuje pro rozhodování, avšak paulovnie v seznamu není, protože nejsou dostatečné informace a zkušenosti s jejím pěstováním.
Jak se paulovnie chová v praxi a na co si dát pozor
Paulovnie plstnatá má velké srdčité listy a rychlý růst. Semena jsou lehká a jejich rozptýlení větrem může vést k šíření na velké plochy. Proto je důležité sledovat okolí stromu a odstraňovat semenné tobolky a náletové semenáčky. Dále je vhodné vysazovat sterilní hybridy, které se nešíří.
Co se týče pěstování, paulovnie je nenáročná, v našem klimatickém pásmu bytostně odolná vůči suchu, ale nesnáší trvalé zamokření. Slunné stanoviště je ideální a půda by měla být hluboká, výživná a dobře propustná. Výsadba se daří na jaře; první roky vyžadují pravidelnou zálivku. Průběžný řez je možný a doporučuje se pro tvar stromu a zdravý růst, přičemž ideální doba k řezu nastává v období vegetačního klidu.
Rostlina je vhodná jako okamžitý stín a zlepšovatel mikroklimu, pokud ji necháme růst, ale je třeba počítat s možností, že po čase může zabrat hodně prostoru. Pokud strom přeroste naše možnosti, lze ho částečně nebo na hlavu seříznout a on znovu obrazí.
Vůbec nic nezbytně opomínané detaily
Vzpomínky a kultivary ukazují, že rychlost růstu může být až několik metrů za sezónu za optimálních podmínek. Semena klíčí jen při světle, proto se provádí výsev na povrch substrátu. Větší stromy se hodí pro větší zahrady, parky a otevřené prostory, kde mohou nabídnout příjemný stín a zlepšené mikroklima.
