Stepi a louky východní Evropy jsou domovem podobného počtu rostlinných druhů jako oblasti amazonského deštného lesa. Je to však patrné pouze tehdy, když se druhy počítají na malých plochách. Mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou také vědci Botanického ústavu AV ČR, ukázal, jak moc se liší odhady rostlinné diverzity, když se zkoumaná plocha změní z několika metrů čtverečních na hektary. Většina studií o globální biologické rozmanitosti se provádí na relativně velkém měřítku, například na úrovni státu. Mezinárodní tým pod vedením vědců z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a německého Centra pro integrativní výzkum biodiverzity (iDiv) Halle-Jena-Lipsko se snažil zjistit, jak moc se dosavadní výsledky liší, pokud se výzkum provádí na menších územích. Ve své studii tým analyzoval soubor dat obsahující přibližně 170 000 záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země (biomů). „Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Totéž platí i jinde. Tropy vždy patřily k biologicky nejrozmanitějším oblastem na světě, ale africké tropy byly v tomto ohledu dříve považovány za výjimku. Výsledky studie jsou důležité také z hlediska ochrany druhů. Ekosystémy, jejichž vysoká biologická rozmanitost je rozprostřena na velké ploše, nelze chránit tradiční mozaikou přírodních rezervací. Sabatini F. M. et al. Global patterns of vascular plant alpha diversity. Nature Communications (2022). RNDr. Mgr. Skalní stepi údolí Labe jsou ojedinělá stanoviště s vzácnou květenou pamatující ještě doby ledové. Rozšířily se s pastvou ovcí a koz v minulých staletích. Se změnou hospodaření a obohacováním prostředí o živiny ale dochází k jejich zarůstání keři a stromy. Také přemnožená lesní zvěř působí na některých stepních lokalitách velké škody. Jaké podmínky mají rostliny na skalní stepi?
Stepní a travnaté biotopy jsou rozšířené a zároveň velmi křehké. Stepi, pamětníci doby ledové, před několika tisíci lety pokrývaly rozsáhlá území a dnes se jejich výskyt soustředí do mozaiky menších ploch na jižní Moravě, ve středních Čechách a dalších místech. Před asi 15 tisíci lety skončila poslední doba ledová, kdy ledovec zasahující až k dnešním hranicím naší země prakticky vymazal rostlinný pokryv území. V pozdní době ledové se u nás vyskytovaly na těch nejpříhodnějších místech jen extrémně odolné druhy. Byla to společenstva stepního charakteru. S postupným oteplováním a zvlhčováním klimatu ovládl naše území les.
Velké množství stanovišť, která se nám zdají přírodní, je vytvořeno nebo silně pozměněno lidmi. Člověk sází a obhospodařuje lesy, jeho dílem jsou pole, louky i pastviny nebo třeba rybníky a velké části říčních koryt. Skalní stepi patří mezi přirozené, člověkem nevytvořené travní ekosystémy. Výskyt rostlin je zde omezen řadou extrémních podmínek. Mezi ty hlavní patří přítomnost mělké a kamenité půdy.
Stepi nejsou jen staré, jsou i krásné. Přesvědčte se v naší galerii anebo raději přímo v terénu na Sluneční stráni, Skalkách u Moravan nebo na stepích u Dubic. Budou tu s námi dál? Dnešní krajina ztrácí pestrost, stepi z ní mizí. Díky obohacování půdy o živiny, které je způsobeno člověkem, zarůstají stepi jinými druhy bylin a trav, postupně i křovinami a lesem. Příroda prožívá náročné období klimatické změny. Nynější rozložení srážek během roku způsobuje dlouhá období sucha. Stepní rostliny jsou přizpůsobené odolávat suchu.
Eutrofizace a proč je problém. Eutrofizace je proces obohacování prostředí o živiny, zejména dusík a fosfor. Přirozenými zdroji těchto živin je rozklad mrtvých organismů. Problémem se stává zvýšená eutrofizace způsobená lidskou činností, například nadměrným užíváním minerálních hnojiv v zemědělství, spadem dusíku z průmyslových zdrojů a z výfukových plynů aut. Nadbytečné živiny vyplavované z půdy znečišťují povrchové i podzemní vody a způsobují změny ve struktuře rostlinných společenstev. V těch totiž postupně převládají druhy náročné na živiny. Proč některým rostlinám vadí velké množství živin? Co se stane, pokud se množství živin produkovaných člověkem nezačne omezovat?
Nesmutni a chop se díla. Do péče o cenná stanoviště se může zapojit každý z nás. O lokality, kde se vyskytují vzácné rostliny, pečují jedinci i organizace jako Český svaz ochránců přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny, muzea, skauti nebo místní spolky. Skalní stepi údolí Labe jsou ojedinělá stanoviště s vzácnou květenou pamatující ještě doby ledové. Rozšířily se s pastvou ovcí a koz v minulých staletích. Se změnou hospodaření a obohacováním prostředí o živiny ale dochází k jejich zarůstání keři a stromy. Také přemnožená lesní zvěř působí na některých stepních lokalitách velké škody. Jaké podmínky mají rostliny na skalní stepi? Stepi, pamětníci doby ledové.
Typicky zabere: louky, stepi, pastviny, rumiště. Louky, stepi, pastviny, rumiště (lehké) • WDNTypicky zabere: louky, stepi, pastviny, rumiště (střední) • TAW
Stepy jsou rozsáhlé travnaté oblasti mírného klimatického pásu. Zatímco pod tímto obecným názvem jsou známé v Evropě a Asii, v Severní Americe se nazývají prérie a v Jižní Americe pampy. Léto je ve stepích severní polokoule obvykle horké a suché a zima velmi chladná. U nás se přirozené stepní biotopy vyskytují jen v nejteplejších částech území, především na jižní Moravě a ve středních Čechách. Jedná se o mozaiku menších písečných přesypů, skalních stepí a lesostepí vázaných na osluněné jižní svahy s malou nadmořskou výškou. Vyskytují se zde teplomilné druhy, které se sem rozšířili ze Středomoří nebo častěji ze skutečných stepí na východě jako tomu bylo v případě křečka polního, sysla obecného, hraboše polního, tchoře stepního či dropa velkého. Mnohé z nich se přizpůsobily životu v zemědělsky obhospodařované krajině, tzv. Rozlehlé prostory stepí vyhovují různým druhům kopytníků. Drobní hlodavci si pod zemí hrabou své úkryty. Na množství býložravců, využívujících velký zdroj potravy - trávu, jsou vázáni jejich predátoři - především šelmy a draví ptáci.
Louky obhospodařuje člověk a pravidelně je kosí, proto zde rostou prakticky jen byliny. Pastviny jsou spásané hospodářskými zvířaty. Na loukách i pastvinách převažují trávy (čeleď lipnicovité). Na loukách rostou též orchideje. Stepi jsou oblasti s přirozeným bezlesím, v Česku se jedná o nepříliš hojný ekosystém. Často hostí zvláště chráněné druhy rostlin. Rumiště jsou místa, která vznikla přičiněním člověka a rostliny je postupně osidlují. Může se jednat o skládku stavebního odpadu, nakupení zeminy, zbořeniště aj. Na rumištích a podobných místech se často vyskytují invazní rostliny, jako např.
Atlas nejčastějších plevelů pomáhá identifikovat, co se děje na loukách, stepi i pastvinách. Příklady běžných plevelů zahrnují pryskyřník plazivý a další rostliny, které signalizují potřebu péče o porost. Plevelné druhy mohou ukazovat na nedostatky v péči o trávník a značit potřebu úpravy hnojiv, sečení či světelného prostředí. Důležité je uvědomit si, že některé plevele se šíří odnožováním a plazivostí, jiné tvoří mohutné růžice a potlačují okolní rostliny.
