Bonsaje jsou symbolem trpělivosti a umění. Jejich tvarování vyžaduje nejen důkladné znalosti, ale také dovednost a trpělivost. Tvarování bonsaj se dělí na dvě hlavní techniky - stříhání a drátování. Stříhání je základní metodou, kterou ovlivňujete růst a tvar koruny bonsaje. Tato technika spočívá v pravidelném zkracování výhonků a listů, abyste kontrolovali, kam a jak stromek roste. Na jaře je vhodné provést první jarní střih, který podpoří nový růst. Drátování je technika, která umožňuje ohýbat větve do požadovaného tvaru. Pomocí drátů, které se obmotají kolem větví, můžete postupně vytvářet oblouky a svislé nebo horizontální linie.
1) Základní techniky tvarování bonsají
Bonsaje se tvarují podle různých stylů, které napodobují přirozené tvary stromů. Chokkan (přísný vertikální styl): Strom roste rovnou vzhůru, s rovnoběžnými větvemi. Moyogi (nepravidelný vertikální styl): Kmen je nepravidelný a mírně ohnutý, což dává stromu přirozenější vzhled. Po tvarování je důležitá pravidelná údržba bonsaje. Postupné tvarování: Nesnažte se dosáhnout konečného tvaru najednou. Přizpůsobení se ročním obdobím: V zimě nechte stromeček odpočinout a omezte tvarování na minimum. Příliš rychlé tvarování: Bonsaje jsou živé organismy, které potřebují čas na regeneraci. Nedostatek světla: Bonsaje potřebují dostatek světla, aby správně rostly.
Tvarování bonsají je náročné, ale velmi uspokojující umění. S použitím správných technik, jako jsou stříhání a drátování, a dodržováním užitečných triků dokážete vytvořit jedinečný živý stromek, který bude odrážet vaši kreativitu a trpělivost.
2) Postup pro první tvarování vaší první bonsaje
Po první navštívené výstavě se z bonsajisty pozorovatele stává bonsajista pěstitel, který touží po vlastním stromu. Pokud si chcete natvarovat svou první bonsai, zapamatujte si základní pravidla následujícího desatera:
- vyber správnou rostlinu: pro první tvarování (nejlépe na jaře) si můžete samozřejmě přinést stromek z lesa. S minimem zkušeností, které ale zatím máte, si patrně vyberete jen „něco malého“, rostlinu se slabým kmínkem a několika větvemi. A tvarovat bonsai z takového materiálu jde velice těžko, protože chybí to základní, zelená hmota. A tam, kde není, nebude ani s čím pracovat.
- prohlédni kmen a jeho náběhy: jak běžně dostupné knihy o pěstování bonsají napovídají, i vaše první bonsai by měla mít silný a kónicky se zužující kmen, který má dostatek kořenů. Ty nejsilnější pak v podobě kořenových náběhů vystupují z půdy a tím, jak to vidíme třeba u buků či smrků na procházce v lese, dodávají stromu patřičný punc stáří. Tolik teorie, praxe však bývá většinou trochu jiná. Pro začátek stačí, když se kmen bude směrem vzhůru alespoň trochu zužovat a u jeho paty na něm najdeme kořeny, které se v budoucnu mohou stát dobrým nebari (kořenovými náběhy). Zajímavá pata kmene ale nemusí být na první pohled viditelná. Proto v této fázi prohlídky rostlinného materiálu neváhejte vyjmout stromek z kontejneru a dřevěnou hůlkou nebo drapákem na kořeny (stačí i ohnutá vidlička) odstraňte zeminu až do míst, kde se na kmeni objevují první silnější kořeny. Pokud to situace vyžaduje, můžete některé z nich i odstřihnout.
- prohlédni korunu: nyní se budeme věnovat tomu, které větve z koruny tvarované rostliny použít a které ne. Je pravdou, že většina začátečníků by asi dala přednost té nejjednodušší úpravě a novou bonsai řezem formovala do podoby stromku s kulovitou korunou. Je to ale škoda, protože za pár let získáte něco, s čím si dál nebudete vědět rady: velikou zelenou kouli, která bude „posazena“ na slabém kmínku a uvnitř bude úplně suchá. Daleko lepším postupem je, zamyslet se nad vyřazením některých větví z tvarování a z těch zbylých korunu dotvarovat.
- odstraň nežádoucí větve: větve, které nebudeme pro následné tvarování používat, musíme odříznout nebo odstřihnout čistým řezem tak, abychom nepoškodili nebo nezatrhli kůru na samotném kmeni. K tomuto účelu použijeme buď pilku s jemnými zuby nebo konkávní kleště. Ty patří do základní výbavy bonsajisty a již pro první tvarování by je bylo dobré mít k dispozici.
- uprav zbytky po odřezaných větvích: nikdy bychom neměli odřezávat celou větev najednou, lépe je zkracovat ji po částech. Vždy skončíme tím, že necháme malý „čípek“ a následně se rozhodneme, zda ho odstraníme nebo ho přeměníme na džin. Na obrázku vidíte, že „čípek“ po větvi, jež směřovala doleva je přetvarováván nožem a konkávními kleštěmi na džin, zatímco druhá větev „mizí pod Cu-pastou“ a v budoucnu z ní zůstane jen zarostlá jizva.
- roztlahni rostlinu nadrátuj: máme-li předchozí body našeho základního tvarování splněny, můžeme přistoupit k nadrátování rostliny. Jako první zapíchneme drát patřičné síly do země u paty stromu (tzv. ukotvení) a pod úhlem cca 45 o ho namotáváme na kmen a následně na kosterní větve. Pokud máme na stromku kosterních větví několik, nekotvíme každý drát do země, ale můžeme ho fixovat např. několikerým otočením na kmeni poblíž příslušné větve. Stejně jako kosterní, nadrátujeme i větve dalších řádů. Pro začátek je lepší nadrátovat celou rostlinu najednou a pak teprve tvarovat.
- budoucí bonsai natvaruj: samotné tvarování je u každé rostliny jiné. Je to kreativní proces, který by měl dodržovat nejen základní pravidla (např. trojúhelníkovitý tvar koruny jehličnatých bonsají nebo fakt, že větve musí být nad sebou postaveny tak, aby se vzájemně nezakrývaly a mohlo do nich slunce), ale zároveň vyjadřovat i naše estetické cítění a znalost stromů v přírodě.
- vyber správnou misku: do čeho bude nová bonsai zasazena po prvním tvarování, není zas tak důležité. Daná nádoba by jí měla zajistit hlavně vše potřebné pro přežití, a tak není hanbou, když bude vaše rostlina po určitou dobu v míse větší nebo dokonce plastové. Výběr misek má svá přesná pravidla, která však při tvorbě vaší první bonsaje můžeme směle odsunout na „vedlejší kolej“.
- bonsai přesaď: bezprostředně po prvním tvarování bonsai nepřesazujte, vyčkejte raději pár týdnů, ve kterých se rostlina vzpamatuje a zareaguje na vaše zásahy při tvarování. Samotné přesazování je podobné tomu u pokojových rostlin: vyjmutí z květináče, rozčesání kořenového balu, zakrácení kořenů, na dno misky dobrou drenáž, zasypat kvalitní zemí a zalít. Asi 3-4 týdny po přesazování bonsai nehnojte, hrozí nebezpečí spálení poraněných kořenů.
- o novou bonsai se kvalitně starej: natvarováním nové bonsaje nic nekončí, vše naopak začíná. Je hotovo! Tak co, troufnete si na svoji první bonsai? Vhodného materiálu je všude dost a radost z vlastnoručně natvarovaného stromku nic nepřekoná. Proč? Protože se stáváte aktivním pěstitelem, který umí bonsaje nejen hnojit a zalévat, ale také tvarovat...
3) Jaro jako klíčové období pro pěstování bonsají
06. 08. Pěstování bonsají má v Asii dlouhou tradici. Rostliny jsou rodinnými poklady starými mnoho desítek let. Než si pořídíte bonsaj domů, je třeba odpovědět si na několik otázek. Rostlina sice není tak náročná jako například domácí zvíře, i tak ale potřebuje péči. 1. Stromek sice nemusíte každý den stříhat a přesazovat, je však potřeba si uvědomit, že ho budete pravděpodobně pěstovat ve velmi malé a velmi mělké misce. Obzvláště menší bonsaje umístěné venku potřebují alespoň jedenkrát denně zalít. 2. Pokud si stromek pořídíte, měli byste mu vybrat vhodné stanoviště. 3. Pojem "bonsaj" nezahrnuje jenom stromečky o výšce několika desítek centimetrů. Bonsaj může být velká i dva metry. Záleží na vkusu a prostorových možnostech každého pěstitele. Podle požadované velikosti je třeba zvolit druh, který roste buď rychle nebo pomalu. 4. Výběr druhu stromku záleží na tom, jakou máte konečnou představu. Pro venkovní bonsaj lze do začátku doporučit spíš listnaté druhy. Hezké bonsaje se dají vytvořit například z habrů, lip, javorů nebo ovocných stromů. Krásně vypadají i kvetoucí bonsaje z šeříků, azalek nebo fuchsií. Možností je velmi mnoho. Velmi vděčné a nezdolné jsou například fíkusy (benjamina, ginseng nebo retusa), Ligustrum (ptačí zob), čínské jilmy nebo tlustice. Sukulentní druhy a fíkusy ocení hodně světla, vyhovuje jim i jižní okno a letnění venku na přímém slunci. Navíc snesou i občasné opomenutí zálivky. 5. Existuje několik způsobů, jak získat vlastní bonsaj. Nejjednodušší, ale také nejdražší je koupit už hotovou bonsaj nebo předtvarovaný stromek ve specializovaných obchodech. Bonsaj je už od začátku hezká na pohled a můžete ji udžovat ve stále přibližně stejném tvaru. Levnější alternativou pro pěstitele, kteří svou vášeň myslí opravdu vážně je vypěstovat si bonsai doma. Další možností je koupit klasický netvarovaný stromek, případně vyrýt vhodnou rostlinu přímo venku. Budete mít už vzrostlou rostlinu, kterou si však musíte sami prostříhat a vytvarovat. Také kořenový systém bude třeba v několika fázích přizpůsobit nové misce. Při tomto způsobu opravdu pocítíte radost z výsledků vlastní práce. Při nákupu stromků obzvlášť dbejte na to, aby byly zdravé a bez napadení škůdci. Poslední možností je vypěstovat bonsaj přímo od semene. Je to metoda zdlouhavá a pracná, dosahule ovšem nejlepších výsledků. Nad rostlinou máte kontrolu v celém jejím vývoji. Když si donesete rostlinu z obchodu, většinou je nejlepší ji rovnou přesadit. To se týká hlavně pokojových rostlin, které nebyly zakoupeny ve specializované prodejně bonsají. Substráty jsou totiž často nevyhovující, příliš zadržují vodu a dochází tak k uhnívání kořenů. Existují speciální substráty vhodné přímo pro bonsaje. Dají se koupit v různých potřebách pro pěstitele. Substrát je dostatečně vzdušný, aby se tvořilo co nejvíce drobných kořínků, nezadržuje příliš mnoho vlhkosti, aby kořeny neuhnívaly, a zároveň obsahuje i potřebná hnojiva, která rostlině vydrží přibližně na půl roku růstu. Stylů a typů misek je tolik, kolik je pěstitelů bonsají. Co by každopádně měly všechny typy misek splňovat, jsou dostatečně velké odtokové otvory. Než začneme rostlinu přesazovat, všechno si dopředu připravíme. Přes odtokové otvory položíme síťku a připevníme ji kousky drátu. Zamezíme tak vyplavování substrátu. Také odtokovými otvory protáhneme dráty, které nám později poslouží k pevnému uchycení bonsaje v misce. Nejprve je třeba zbavit se veškerého starého substrátu ulpívajícího na kořenech. Nejlepší je po mechanickém otřepání a rozdělení kořenů (lze si pomoci dřevěnou tyčinkou) opláchnout kořeny vodou. Ta by neměla být příliš studená, nejlepší je odstátá nebo dešťová voda. Ideálem je hustá síť drobných kořínků a kořenového vlášení, tlusté kořeny se odstraňují. Při prořezávání kořenů je dobré dbát na budoucí tvorbu nebari - části kmene, která přechází v kořeny. Tento přechod by měl být pěkně plynulý. Několik větších kořenů by tedy mělo být za tímto účelem ponecháno. Tyto hlavní kořeny rozprostřeme naplocho, tak, jak budou ležet v misce. Pokud kořeny nedrží, jak mají, můžeme použít drát - buď přímo k tomuto účelu vyráběný drát na bonsaje, nebo jakýkoli jiný dobře ohebný drát o dostatečné tloušťce. Před začátkem tvarování je třeba vybrat pohledovou stranu, tedy tu, na kterou se budeme nejčastěji dívat. V duchu nebo na papíře si vytvořte ideální obraz, jak by měla Vaše bonsaj vypadat. Musíte vzít v úvahu její dispozice, protože větev sice můžeme ustřihnout, ovšem přinut ji vyrůst nedokážeme. Můžete je zkusit rukou ohnout do různých úhlů. Žádná z větví by neměla z pohledové strany trčet přímo proti Vám. Přebytečné výhony rovnou odstraníme, příliš dlouhé nebo málo rozvětvené zakrátíme. K samotnému tvarování použijeme drát. Nejlepší je koupit přímo dráty na bonsaje - dobře drží tvar a nezraňují kůru stromu. Dráty navíjíme v úhlu asi 45 stupňů. Teprve když nadrátujeme celý strom, přistoupíme k vlastnímu tvarování. Postupujeme opět zespodu, větve by se neměly překrývat nebo křížit a pupeny by měly směřovat od středu ven. Dráty na bonsaji zůstanou tak dlouho, aby po jejich odstranění zůstaly větve i kmen v požadovaném tvaru. To může trvat několik měsíců, ale třeba i rok. Po tuto dobu je třeba dávat pozor, aby dráty nezačaty kůru otlačovat nebo do ní dokonce zarůstat - to by způsobilo nevzhledné jizvy, jaké můžete najít na průmyslově pěstovaných "bonsajích" v obchodních domech.
Bonsaje rostou většinou v mělkých miskách, proto je ve vegetační době potřeba je často zalévat. Většina potřebuje zálivku alespoň 1x denně. Bonsaje je nutné přihnojovat, obzvlášť poté, co vyčerpají hnojivo obsažené v substrátu (nejpozději po půl roce). Od jara do půlky podzimu by měly být hnojeny 1x za 1-2 týdny. Na trhu jsou k dostání hnojiva určená přímo pro bonsaje, lze však použít i klasické hnojivo.
Drátování je nejlepší provádět na jaře před rozvinutím listů nebo na začátku léta, kdy jsou větve ještě ohebné. Pokojové bonsaje jako fíkovník, carmona, serissa nebo schefflera reagují na jarní prodlužování dní s nadšením. Přesuňte je na nejsvětlejší místo v bytě nebo je postupně přivykejte pobytu venku na chráněném místě od pozdního jara. Zvyšte frekvenci zálivky, protože s prodlužujícími se dny a rostoucí teplotou se substrát suší rychleji. Zahajte pravidelné hnojení speciálním bonsajovým hnojivem bohatým na dusík pro podporu vegetativního růstu. Jaro je bohužel také obdobím, kdy se probouzejí škůdci. Mšice, svilušky a štítky využívají oslabené rostliny a rychle se množí v teplém jarním počasí. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů a nové výhonky. Preventivně ošetřete bonsaje neem olejem nebo insekticidním mýdlem. S příchodem jara začíná i nový cyklus zálivky a hnojení. Zalévejte vždy až když vrchní vrstva substrátu začíná vysychat a vodu aplikujte důkladně, dokud nevyteče drenážními otvory. Nepoužívejte studenou vodu přímou z kohoutku, nechte ji odstát nebo použijte dešťovou vodu.
