Úživnost honitby lze rychle zvýšit obhospodařováním dostatečného počtu potravních políček, v dlouhodobém horizontu výsadbou plodonosných dřevin. Výsadba stromů a zřizování trvalých keřovitých krytů pro zvěř je odkazem dnešní generace myslivců pro budoucnost. Přitom se jedná o spoustu práce, která stojí nemalé finanční náklady. Výsledky mnohdy na sebe nedají tak dlouho čekat, jak by se zdálo. O důležitosti této činnosti není potřeba přesvědčovat ani myslivce, ani fundované ochránce přírody.
Ploch vhodných k výsadbám nalezneme při troše dobré vůle v každé honitbě dostatek. Stačí se podívat po historickém majetku obce, kde jsou bývalá obecní pastviska nebo kudy vedou přes honitbu obecní polní cesty, někde postačí sousedská dohoda. Výsadbu rozptýlené zeleně v krajině finančně podporuje ze svých zdrojů MŽP, ale i jiné nevládní organizace, zalesňování půdy v rámci útlumů zemědělské výroby podporuje MZe ze zdrojů EU. Vždy je potřeba dodržet stanovené podmínky a plánovaný rozsah opatření. U zalesňování je administrativa náročná a vlastní projekt musí zpracovat odborný lesní hospodář. Získání dotací na výsadbu rozptýlené zeleně nebo zřízení remízu pro zvěř je výrazně jednodušší.
Po celou dobu, co se zabýváme výsadbou rozptýlené zeleně v krajině spolupracujeme s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) Havlíčkův Brod. Ve fázi zpracování projektu oslovíme vlastníka zájmového pozemku, vyhotovíme dohodu o výsadbě stromů, nebo keřů, zpracujeme předběžný projekt a kontaktujeme pracovníky agentury, se kterými vše zkonzultujeme přímo v terénu. Poté zapracujeme do finálního projektu jejich případné připomínky. Práce nám provádí dodavatelské firmy ve smlouvě o dílo. Průběžně sledujeme kvalitu dodávaného sadebního materiálu, manipulací s ním i vlastní zalesňování. Provedení výsadby a její rozsah po ukončení prací fyzicky překontroluje AOPK, od které jde platba dotace na náš účet. Z účtu provedeme úhradu faktury dodavatelské firmě. Od dodaného sadebního materiálu vždy vyžadujeme průvodní list o původu, který předáme vlastníkovi pozemku, kde výsadba proběhla. Vysázené stromky se stávají majetkem vlastníka pozemku. Při zachování tohoto postupu nám ani v jednom případě nenastaly nenadálé komplikace. Spolupráce s pracovníky agentury byla vždy bezproblémová, věcná, korektní a z obou stran vedená na profesionální úrovni.
Vlastník si může na svém pozemku, který je k tomu vhodný, provést výsadbu dřevin také sám. Sazenic stromků je v každé školce dostatek za přiměřenou cenu, stejně jako mechanických nebo chemických prostředků k jejich ochraně proti okusu a vytloukání. Kdyby každý myslivec ve svém okolí ročně vysadil a ošetřil jenom pět dubů, kaštanů, jeřábů, habrů nebo jabloní na své náklady, za několik let by se zvedla úživnost honitby nebývalým způsobem. Upřednostňujme výsadbu původních druhů dřevin (snad až na jírovec maďal) a nezanášejme do naší přírody exoty. Je potřeba se poradit s profesionálem, jaký druh v dané oblasti a lokalitě je k výsadbě nejvhodnější, pochopitelně s přihlédnutím významu dřeviny pro zvěř. Výsadbou stromů a tvorbou remízků se v honitbě MS Borovina zabýváme již několik let.
V roce 1996 jsme v našem úseku do keři zarostlých mezí sázeli první duby zimní a o rok později odrostky kaštanů, chráněné proti poškozování zvěří plastovými tubusy běžně používanými v lesnictví. Provedli jsme doplnění břehových partií potoků jasanem a olší lepkavou, mezi které jsme vmezeřili keřovité druhy vrb. Vrbu jsme vysazovali jako řízky prostým zapíchnutím do živné půdy břehu. Nově vzniklé vlastnické hranice mezi pozemky (meze) jsme tam, kde to vlastník dovolil, osazovali dubem zimním, jeřábem ptačím a hlohem. V těchto výsadbách jsme volili sazenice vyššího vzrůstu, abychom byli ušetření jejich ožínání v letním období. Hustá vegetace bylin kolem sazenic zabrání z velké části srncům ve vytloukání kmínků.
Na podzim stromky chemicky ošetříme postřikem repelenty proti okusu. V následujících letech jsme vysazovali remízy v polích. Ty jsou z 60 až 70 % jehličnaté, zbytek tvoří dub zimní, vtroušený je jeřáb ptačí a jejich výměra se pohybuje od 0,10 do 0,40 ha. Jehličnany v remízcích jsou v našich podmínkách tuhých zim důležité. Smrky nebo borovice lesní sázené ve volném sponu (1,5 x 2 m) jsou hustě zavětvené až k zemi a již v pěti letech po výsadbě zde zvěř vyhledává závětří v době zimní nepohody.
Čistě listnatými remízky po opadu listí na podzim profukuje vítr, spodní patro keřů je často zaváté sněhem, takže zvláště bažanti taková místa ještě před příchodem zimy opouštějí. Vhodně druhově a prostorově založené remízky nám zabrání migraci pernaté zvěře nebo její nežádoucí koncentraci v nevhodných místech. Dřeviny jsme sázeli do jamek motykou, proti okusu a vytloukání srnčí zvěří je chráníme oplocením a proti buřeni pruhovým ožínáním.
V posledním období spousta vlastníků pozemků v naší honitbě využívá dotace na zalesňování orné půdy v rámci útlumových programů zemědělské výroby. Valná většina výsadeb je chráněná proti zvěři oplocením. Souvislá plocha zalesňované parcely (podle dotačních podmínek MZe) musí být větší než 0,50 ha, jestliže přímo nenavazuje na stávající les. Horní hranice zalesňovaných parcel není přímo omezená, a tak v našem okolí vznikají až několikahektarové dočasně oplocené celky. Pole a louky v prvních letech po výsadbě zarůstají pestrou škálou trav a bylin a sazenice lesních dřevin musí být pravidelně ožínány.
Vzniká uzavřený prostor s kombinací krytiny a volných míst s nízkou vegetací (která v případě dešťů nebo bohaté rosy rychle osychá). Na podzim v roce 2004 jsme po dohodě s obecním úřadem ozeleňovali cesty v majetku obce. U komunikací navazujících přímo na obec jsme sázeli lípu srdčitou (se vzdáleností sazenic 7 m od sebe). Ostatní polní cesty jsme osázeli dubem zimním, javorem klenem, jeřábem ptačím, třešní a několika pláňaty jabloní, hrušní a slív. Jeřáb, který je dřevina krátkověká s rannou plodivostí, jsme vmezeřili jako každý druhý stromek mezi stromy dlouhověké. Výsledná vzdálenost mezi jednotlivými druhy je 5 m, mezi dřevinami vysokého vzrůstu 10 m.
Byly vysazovány odrostky dřevin (+81 cm) s kořenovým balem zajištěné v Lesoškolkách Řečany n. L. které tato školka produkuje ve vynikající kvalitě, jsou zde k dostání v jakémkoliv množství, druzích a za dobrou cenu. Kmínky byly ošetřeny nátěrem proti hlodavcům a síťovým tubusem proti okusu zvěří. Aleje jsme řešili jako jednostranné z důvodu, aby vzrostlé stromy později nebránily průjezdu, nebo aby se cesty mohly v budoucnu případným dokoupením pozemků rozšířit. Celkem jsme ten rok vysázeli 356 lip, 81 dubů, 247 klenů, 49 třešní, 241 jeřábů, 17 hrušní, 20 slív a 19 jabloní. Ozeleněno bylo téměř 6,5 kilometrů cest kolem naší obce.
Smutné je, že největší nebezpečí pro stromky rostoucí ve volné krajině je bezohledný člověk, který často záměrně ničí výsadby pojezdem zemědělské techniky. V roce 2005 jsme provedli po dohodě s majiteli pozemků výsadbu jehličnatého remízu o výměře 0,34 ha a rozčlenění navazujícího velkého lánu dvěma pruhovými remízy. Jejich šíře je 4 m, délka 184 a 334 m (celková plocha 0,21 ha). Základ dřevinné sklady pruhových remízů tvoří hloh s jeřábem ptačím a smrk v kotlících, pomístně je vtroušený dub zimní a třešeň. Spon sazenic je 1 x 1 m, plochy jsou dočasně oploceny. Větší část výsadeb jsme uhradili z dotací, část provádíme svépomocí ve vlastní režii.
V současné době je k dispozici jednotlivcům i organizacím řada finančních zdrojů, které lze s úspěchem využít pro činnosti zaměřené na zvyšování úživnosti honiteb. Myslivci by měli přestat být uzavření do sebe a zaměřit velký podíl své práce na společnou tvorbu a ochranu krajiny. Přitom musí hledat spojence i mimo sebe. Ve spolupráci lze překonat řadu problémů, které dnes myslivost obklopují. Myslivost po dlouhá desetiletí byla jediná forma skutečné ochrany přírody. Prezentujeme-li dnes v první řadě střelectví a málo populární lovectví, zbytečně ztrácíme punc upřímných ochránců a tyto prestižní pozice k naší škodě dobývají jiná uskupení a organizace.
Podzim patří k nejvhodnějším obdobím pro výsadbu ovocných stromů a okrasných dřevin. Půda je po létě ještě prohřátá, ale již dostatečně vlhká, což podporuje rychlé zakořeňování nově vysazených rostlin. Stromy a keře vysazené na podzim mají možnost vytvořit si do zimy základ kořenového systému a na jaře pak startují do vegetace s velkou výhodou. Optimální období pro podzimní výsadbu začíná obvykle v říjnu a trvá do doby, než půda promrzne. Sázet lze i později, pokud půda není zmrzlá. U stálezelených dřevin a jehličnanů je vhodné začít s výsadbou spíše na začátku podzimu, aby měly více času na zakořenění.
Ještě před výsadbou je potřeba vybrat vhodné místo. Ovocné stromy vyžadují slunné stanoviště s dostatkem prostoru pro budoucí korunu. Okrasné dřeviny se vysazují podle jejich nároků na světlo, vlhkost a typ půdy. Výkop jámy: Jáma by měla být vždy širší i hlubší než kořenový bal. Umístění stromku: Stromek vložte do jámy tak, aby kořenový krček byl v úrovni okolního terénu. Zasypání zeminou: Jáma se zasypává postupně, ideálně směsí původní zeminy a kompostu. Postup výsadby okrasných keřů a stromů je podobný. I zde platí, že jáma musí být větší než kořenový bal, aby se na dno mohla přidat vrstva kompostu. Rostlinu sázejte vždy do stejné hloubky, v jaké rostla v kontejneru nebo na školce. Po zasazení je důležité rostlinu důkladně zalít. Čerstvě vysazené rostliny je potřeba chránit před zimními mrazy a zvěří. Kolem kmínků lze nahrnout mulč nebo chvojí, které zabrání promrzání půdy a vysychání.
Mladé stromky je vhodné chránit před okusem hlodavci či zajíci pomocí pletiva nebo plastových spirál. Podzimní výsadba ovocných stromů a okrasných dřevin je ideální příležitostí, jak založit zdravou a krásnou zahradu. Díky příznivým podmínkám získají rostliny čas na zakořenění a na jaře pak vstupují do vegetace s velkým náskokem. Líbil se vám článek? V první chvíli bude dobré se zastavit a rozhlédnout se. Promyšlený výběr místa pro výsadbu aleje či stromořadí je totiž zajisté krokem číslo jedna.
Je třeba uvážit, že nové stromořadí se sice stane důležitým ekologickým prvkem krajiny, ale zároveň může kolidovat se zájmy jak vlastníků okolních pozemků, tak uživatelů komunikace. Určitě v této fázi neuškodí nahlédnout do plánu ÚSES (územního systému ekologické stability), který je ze zákona součástí územního plánu každé obce. Podle našeho právního řádu se vlastníkem dřeviny stává majitel pozemku, na němž je dřevina vysazena. Před uskutečněním jakékoliv výsadby je proto třeba zajistit souhlas majitele pozemku. Neznáte-li vlastníka pozemku, budete potřebovat katastrální číslo pozemku, uvedené v katastru mapě území.
Při výsadbách v obcích a městech je nutné pro konkrétní místo ověřit vedení inženýrských sítí a projednat s příslušnými správci sítí návrh výsadeb. Jak nadzemní, tak podzemní inženýrské sítě mohou představovat zcela zásadní faktor pro dlouhodobou existenci dřevin. Kromě vrůstání stromů do ochranného pásma je třeba zvažovat také možné poškození při rekonstrukcích sítí. Podmínky pro vztahy stromů a technických objektů upravují poměrně jednoznačně právní předpisy a státní normy. Výklad zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, normy ČSN 73 6110 a ČSN 73 6101 ovšem není tak úplně snadnou záležitostí. Chcete-li nové výsadbě zajistit nerušenou existenci, zajímejte se také o její dlouhodobou perspektivu v daném místě.
Na příslušném obecním či městském úřadě můžete nahlédnout do územního plánu a zjistit dlouhodobé využití pozemku, informace o ohroženích výsadby a souhlas s majitelem. Před samotnou výsadbou je třeba vybrat druh v souladu s lokalitou a významem dřeviny pro zvěř. Dále se doporučuje volba druhu podle stanovištních podmínek a vegetačního stupně místa výsadby. Závěrem je třeba uvážit potřebu sazenic, spon (rozestupy) a způsob výsadby podle velikosti stromů a podmínek stanoviště.
Vysazení stromů a tvorba remíz v krajině vyžaduje také pečlivé plánování tech. To zahrnuje volbu druhu, způsob výsadby, délku a spojení jednotlivých výsadeb, a také následnou péči v horizontu několika let. Vysazené stromy vyžadují zálivku, ochranu před zvěří, ožínání a výchovný řez. Kromě samotné techniky výsadby lze využít i metody pro stabilizaci svahů a břehů, píchání prutů a řízků nebo přímé výsevy semen podle stanoviště.
Nezapomeňme na financování. V rámci podmínek ALS a dalších programů lze čerpat podporu na výsadby stromů, a to jak z národních, tak z evropských zdrojů. Příprava stanoviště, výsadbová jáma, kotvení stromů a pravidelná povýsadbová péče jsou klíčové pro dlouhodobý úspěch. Správná volba druhu, správné rozestupy a ochrana proti okusu zajišťují stabilní a prosperující porosty pro zvěř i krajinu.
tags: #vysadba #puvodnich #drevin #poradenstvi