To jsou jména českých odrůd česneku, za nimiž stojí šlechtitel Jan Kozák. Plodině zasvětil celý život a řemeslo předal synovi. Kdyby vás po malé obci Chvojenec mezi Pardubicemi a Hradcem Králové někdo provedl od domu k domu se zavázanýma očima, sídlo rodinného podniku Kozákových, kteří se zabývají šlechtěním česneku a prodejem jeho sadby, byste i tak bezpečně poznali. Vznáší se kolem něj vůně této cibulové zeleniny. Když nás Jan Kozák a jeho syn Václav zvou dál, uvnitř se česnek hlásí o slovo zase vizuálním vjemem.
Historie a přístup Kozákových ke šlechtění česneku
Názvy prvních odrůd, které Jan Kozák vyšlechtil, odkazují na jména jeho dětí. Má jich hned deset. Další odrůda Blanin zase vychází z křestního jména jeho manželky Blanky. Každá z cibulí skutečně vypadá jinak, liší se také vlastnostmi a tím, pro jakou cílovou skupinu pěstitelů jsou určeny. „Je to jediná odrůda v Evropě. Přitom je ostrá, není to žádný slabý česnek,“ dodává Jan Kozák s tím, že její jedinečná vlastnost vznikla náhodou. Český česnek není jen označení země původu. Je výsledkem dlouhého příběhu. Po staletí si totiž lidé v různých částech světa nechávali na sadbu ty rostliny, které se nejlépe osvědčily v místních podmínkách, pro místní obyvatele a kuchyni.
Kozákovi při šlechtění navazují na staré české krajové odrůdy, které se po generace v tuzemsku osvědčovaly. „A není to jen o ostrosti. Ta je důležitá, ale není to jen o ní. Je to vždy komplex. Přirovnávám to ke slivovici. Tu také můžete mít 40, 50, 60procentní, ale u žádné nechcete ten nepříjemný ocas. Šlechtění se věnuje celou svou kariéru. Původně se věnoval květinám, konkrétně tulipánům. Později se přesunul ke šlechtění zeleniny a mezi jednotlivými plodinami si nejvíce oblíbil právě česnek. Přitahovala ho nejen podobná pěstitelská technologie jako u cibulnatých květin, ale také obyčejný vztah k této tradiční surovině.
Jak vypadá a čím se vyznačují jednotlivé odrůdy
„Zákazníci chtějí hlavně paličáky a to jen proto, že mají z médií, že typický český česnek je fialový paličák, což vůbec není pravda. Českých česneků je celá škála - paličáky i nepaličáky. Ke šlechtění česneku je potřeba pole, ale také čas a velká dávka trpělivosti. Nelze u něj zkřížit dvě různé odrôdy a vybírat nejlepší potomky, jako je tomu například u jiné zeleniny nebo obilovin. V praxi to znamená, že šlechtitelé musí po mnoho let pečlivě sledovat tisíce rostlin a hledat mezi nimi jedince, kteří se nějakým způsobem odlišují od ostatních - mají například větší cibule, jiný počet stroužků, lepší zdravotní stav, vyšší výnos nebo větší odolnost.„
„Jediný český širokolistý nepaličák, který má výrazně fialově zbarvené cibule. Sklízí se začátkem července. Cibule jsou středně velké až velké, stroužků je v cibuli průměrně 10 (i středové stroužky jsou velké). V 1 kg sadby je 200-220 stroužků. Díky ranosti je Anton i velmi vhodný pro sklizeň nazeleno. Bezvirózní nepaličák pro podzimní i jarní výsadbu.“
„Havel je velmi spolehlivá odrůda dobře snášející sucho. Vytváří 6-8 velkých stroužků, cibule jsou velké, pravidelné se světle fialovým zbarvením. Sklizeň kolem 20. července. Bíle zbarvený nepaličák pro podzimní i jarní výsadbu. Jedná se o pozdní odrůdu, která se sklízí začátkem srpna.“
Základní typy: paličák vs. nepaličák a ozimé vs. jarní
Mezi odrůdy, které jsem jednak vyzkoušela a také je opakovaně pěstuji, patří především Havel, Havran a Bjetin. Havel je ozimý paličák, cibule mají jemné fialové zbarvení a opravdu mívá velké stroužky s ostrou chutí. Bjetin je velice oblíbený, je to také ozimý paličák. Havran je taky ozimý paličák, cibule jsou smetanové barvy s fialovým nádechem. Nepaličáky mají výhodu delší skladovatelnosti a méně práce při kultivaci; bývají však s více, nebo naopak méně, stroužky podle odrůdy.
„Sadba česneku je vlastně sklizený česnek, respektive jeho jednotlivé stroužky, které za vhodných podmínek vyklíčí. Z každího jednoho stroužku vyroste jeden kompletní česnek. Sadbu tedy můžeme pořídit buď jako konzumní česnek, nebo jako certifikovanou sadbu. Z obou si pak můžeme získávat vlastní sadbu.“
Podrobnosti o nákupu sadby a moření
„Konzumní česnek, běžně dostupný v supermarketech nebo na trzích, může na první pohled lákat jako levná alternativa pro výsadbu, ale pro pěstování není vhodný. Často pochází z dovozu a není přizpůsoben našemu klimatu. Hlavně není kontrolován na přítomnost chorob a škůdců.“
„Certifikovaná sadba je obecně základ pro dobrou úrodu a zdravý česnek. Na rozdíl od konzumního česneku prochází přísnou kontrolou podle zákonných norem. Měla by to být záruka, že máte sadbu bez virů, houbových chorob a škůdců.“
„Důležité je vybírat nejzdravější a největší cibule z předchozí sklizně a úplně na začátku jako první výsadbu je dobré použít certifikovanou sadbu.“
„Moření je preventivní opatření, které chrání sadbu před škůdci, jako je vlnovník česnekový, drobný roztoč, způsobující deformace stroužků, známé jako ‚vyšeptávání‘.“
„Správně provedené moření může zvýšit úrodu o 20-30 % díky silnějším a zdravějším rostlinám, které lépe odolávají nepříznivým podmínkám.“
„Letní moření je doporučované provádět pouze do konce září kvůli teplotám, aby stroužky rychle a řádně vyschly. Sadba se namáčí do 5% roztoku síry, jako například Sulka, na 2-3 hodiny.“
„Druhou variantou je moření těsně před výsadbou. Tímto bývá jednodušší pro začátečníky a menší pěstitele.“
„Při moření se používají přípravky na bázi síry, například Sulka Extra nebo Sulka Ca, a připravuje se 5% roztok. Doba moření bývá 2-3 hodiny.“
„Alternativní cestou je moření v teplé vodě 50 °C po dobu 25 minut nebo nálev z přesličky.“
Praktické tipy pro výsadbu a sklizeň
„Česnek vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Sadbu nejlépe pořídit v srpnu až říjnu pro ozimé odrůdy, které se sázejí na podzim.“
„Rozestup mezi zasazenými stroužky by měl být alespoň 20 cm. Vzdálenost mezi řádky 30-50 cm.“
„Podzimní výsadbu provádíme od konce září až do zámrazu. Jarní odrůdy vysazujeme co nejdříve, jakmile to půdní podmínky dovolí.“
„Když sklízejte paličáky, zbývá ještě pět dužnatých listů; nepaličáky se sklízí, když veškerá nať polehne na zem.“
„Sklizený česnek nechte oschnout na záhonu, potom jej zavěste na suché vzdušné místo.“
Různé odrůdy a jejich specifika
„Velkostroužkové paličáky vytvářejí 4-6 stroužků, oproti tomu některé úzkolisté nepaličáky jich mohou mít 10-20.“
„Mezi odrůdy doporučované šlechtiteli patří Havel, Havran a Bjetin.“
„Odrůda Germidour purple - fialový ozimý raný česnek, nepaličák. Odrůda TOPAZ - novější česká poloraná odrůda paličáku s fialovými tóny, výbornou skladovatelností a silnou aromatickou chutí.“
Výhody a nevýhody použití sadby
„Certifikovaná sadba minimalizuje riziko neúspěchu a zvyšuje výnosy o desítky procent díky zdravým a silným rostlinám. Navíc pokud kupujete od místních dodavatelů, tak máte k dispozici i sadbu přizpůsobenou místnímu klimatu.“
„Všechny odrůdy se dají sázet již na podzim, avšak vyplatí se vyčkat co možná nejdéle do zimy, nejlépe do pozdního listopadu nebo až do prosince.“
Možnosti pro domácí pěstitele a obchodníci
„Jako maximální jistota pro domácí zahradu i malý podnik je certifikovaná sadba a pečlivé dodržování osívacího postupu.“
Tajemství obří úrody: Co sázet po česneku a cibuli, abyste zničili mýty o unavené půdě!
Na závěr lze říci, že český česnek z Kozákových sadby představuje komplex odrůd s rozmanitými chuťovými profily a různou odolností, který nadále posiluje tradiční českou kuchyni i mezinárodní povědomí o kvalitní sadbové sadbě.