Okurky jsou teplomilné rostliny. S jejich výsevem či výsadbou proto není nutné spěchat, rozhodně se vyplatí počkat na druhou polovinu května. Co je důležité pro správnou volbu odrůdy, jak okurky hnojit nebo proč jsou někdy hořké?
Vhodná volba odrůdy a klimatické podmínky
Okurky (okurka setá Cucumis sativus) jsou vysoce náročné na teplo a světlo, proto s jejich výsevem nebo výsadbou nespěcháme. „Okurky jsou velmi citlivé na nachlazení, pokles teplot pod 10 stupňů Celsia již způsobuje fyziologické poruchy. Ať vyséváme semena na záhon do volné půdy, nebo vysazujeme sadbu, rozhodně doporučuji až v druhé polovině května, když už nehrozí pozdní mrazíky. Různé odrůdy jsou vhodné do různých klimatických oblastí.
Nakládačky s hrubou řídkou bradavičnatostí, tzv. „Vyznačují se mohutnějším kořenovým systémem, bujnějším růstem a vyšší vitalitou. Lépe snášejí méně vhodné klimatické i pěstitelské podmínky. Nenechte si ujít: Dejte se do pěstování rajčat!
Odrůdy s jemnou hustou bradavičnatostí, tzv. hustoostné, jsou určeny především do teplých, typicky okurkářských oblastí. Jsou celkově méně vzrůstné a citlivější k chladnému počasí. „Doporučil bych odrůdy Charlotte F1, Ornello F1 a partenokarpické (nepotřebují ke zdárnému vývoji plodů opylení) Elisabet F1, Sonada F1 a Harriet F1,“ říká Jan Prášil a dodává: „Tomuto rozdělení se vymyká odrůda Chantal F1, která se vyznačuje hustou, ale ‚jemně‘ hrubou bradavičnatostí. Musí se však pěstovat jen venku na záhonu.
Také můžeme použít černou mulčovací netkanou textilii. „Na předem připravený záhon rozložíme fólii v šíři 160 cm. Pomocí speciálních kolíků se připevní k zemi, eventuálně se okraje zahrnou zeminou. Prostředkem fólie natáhneme provázek, podle kterého se ve vzdálenosti 20 nebo 40 cm od sebe prořízneme otvory ve tvaru kříže,“ doporučuje Jan Prášil.
Základní péče a výživa
Okurky jsou velmi náročné na hnojení dusíkatými hnojivy a negativně reagují na nedostatek hořčíku. Okurky jsou velmi citlivé na přípravky na bázi chlóru, proto je nepoužíváme.
Okurky pěstujete ve skleníku, pařeništi, volné půdě i na vyvýšených záhonech. Důležité je vybrat slunné stanoviště, chráněné před větrem, a nesázet je příliš hluboko. Sazenice s delší lodyhou vysaďte šikmo a lodyhu zahrňte zemí, tím se na ní vytvoří dodatečné kořeny. Po výsadbě sazenice zalijte, avšak ne na listy ani ke kořenovému krčku, který by mohl podléhat hnilobě. Okurky vyžadují pravidelnou a dostatečnou zálivku, zejména v době tvorby plodů, zalévejte ráno či večer. Zapomínat nesmíme ani na pravidelnou výživu v podobě organických hnojiv. Plody pak sklízejte často, aby nehořkly, lepší jen plody odřezávat, abychom nepoškodili křehkou lodyhu.
Příprava a výkrm na balkoně a na záhonech
Okurky se dají pěstovat ve skleníku, pařeništi, volné půdě i na vyvýšených záhonech, takže se rozhodně nemůžete vymlouvat, že pro ně nemáte místo. Pěstovat můžete mnoho odrůd, jako jsou okurky salátové, nakládačky či hadovky. A všechny jsou výborné!
Náplní je doba výsadby, kterou nesmíte uspěchat. Sazenice k výsadbě si můžete předpěstovat doma na parapetu, což i doporučuji, protože ušetříte spoustu peněz, nebo si je můžete zakoupit již hrnkované. Venkovní výsadba je možná až po zmrzlých, tzn. polovině května, záleží samozřejmě na počasí a odrůdě. Nicméně okurka je teplomilná, a pokud ji vysadíte do chladné půdy, výrazně zpomalí růst. Okurky sázíme do předem vyhnojené půdy, nejlépe kompost nebo kravský hnůj, případně lze opět zakoupit substrát pro plodovou zeleninu, který obsahuje startovací dávku přírodního hnojiva.
Rostlina je plodová zelenina velmi náročná na teplo, vyberte jim proto slunné stanoviště a pravidelnou zálivku. Smart tipy pro balkon: jeden vědro či květináč postačí na jednu rostlinu, používáme samozavlažovací květináče a držíme vyrovnané zalévání i během počátečního období.
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Okurky vyžadují pravidelnou zálivku, avšak zálivka nebo přihnojování na list zvýší riziko napadení rostlin chorobami a škůdci. Nejčastějšími škůdci jsou svilušky; preventivně se doporučuje postřik přípravkem Rock Effect, který je zcela přírodní. Ošetřené rostliny škůdcům nechutnají a přítomné škůdce zahubí. Obávanou chorobou okurek je plíseň okurková, kdy na listech vznikají hranaté, světle zelené až žlutozelené skvrny, napadané pletivo hnědne a listy postupně usychají. Plíseň se šíří, jsou-li listy vlhké a teplota 20-25 °C. Preventivním opatřením je tedy závlaha mimo list a ve skleníku pravidelné větrání.
V dlouhodobém horizontu je klíčové nepěstovat okurky na stejném záhoně opakovaně, ale min. za 2-3 roky, aby se nezhoršovala chorobami.
Chuť a zpracování po sklizni
Okurky z vlastní zahrady chutnají úplně jinak než kupované. Zdravotní benefity okurek zahrnují vysoký obsah vody, vitamínů skupiny B a antioxidantů. Přípravy a zpracování jsou různorodé: čerstvé saláty, gazpacho, tarator, zavařování, kvašáky a fermentace.
Při zpracování sledujeme kvalitu plodů a správný poměr nálevu. Pro nakládačky se hodí vybrat plody bez žlutých skvrn a pro salátové odrůdy rovnoměrná barva a pevnost. Před zavařováním je důležité zajistit čistotu sklenic a správný teplotní postup; pro fermentaci postačí sůl, voda, bylinky a vhodná nádoba.
Saláty a rychlé recepty
Okurky se hodí do čerstvých salátů, do jogurtů a tzatziki. Lehké rekreační tipy zahrnují Tarator, gazpacho a rychlé tři saláty pro letní dny. Doporučené postupy pro zachování chuti a textury po sklizni: čisté nože, ostré nářadí a rychlá spotřeba nebo vhodné uskladnění.
Tipy pro balkon a zahradu
Pro balkon je vhodné využít výšky: okurka se pnou do výšky a nepotřebuje speciální balkonové odrůdy. Odrůdy Vorgebirgstraube je plodná a roste souběžně. Beth Alpha je minihadovka, sklízejte kolem 15 cm. Na jeden rostlinný kus vyžaduje prostor 18-20 litrů, lze použít vědro, arbo tašku nebo květináč. Doporučujeme substrát pro balkonové pěstování a samozavlažovací nádoby.
Pro fermentaci a zavařování je potřeba kvalitní koření: kopr, hořčičné semínko, nové koření, křen, česnek, ocet. Při fermentaci můžete použít i listy rybízu či vinné révy pro lepší křupavost. Závěrem: zavařovat lze v malých sklenicích, fermentovat můžete i velké kusy; klíčem je čistota, správný poměr a čas.
Metody zpracování a skladování
Na 1 l vody používáme 20-25 g soli pro kvašáky, 80-120 g cukru a 350 ml 8% octa pro nálev. Při vyšších teplotách a delších časech pasteurace okurky měknou. Pokud chcete kvašáky, dbejte na čerstvost a čistotu nálevu a nádob. Po dokončení fermentace skladujte v lednici. Na zimu lze použít rychlou přípravu okurek na ledové kostky pro osvěžení nápojů.
