Phytophthora cactorum (Lebert & Cohn) J. Schröt. SYMPTOMY A BIONOMIE: podílí se spolu s houbami na tzv. padání semenáčků, primárně poškozuje jejich kořenový krček. Koncem května až června se na hypokotylu a děložních lístcích objevují bledé skvrny, které později hnědnou až černají, z nich postupně vyrůstá bělavé pavučinovité mycelium. Podle intenzity nákazy buď semenáčky odumírají anebo nákaze odrůstají. Symptomy se můžou objevit i na mladých vyrašených listech. Velmi častý je výskyt v ohniscích.
VÝZNAM A OCHRANA: prevence spočívá ve výběru vhodného záhonu pro síje. Na infekci trpí trvale mokré, neprokypřené záhony, se slehlou, málo provzdušněnou a nedostatečně připravenou půdou. Problémové mohou být i špatně větrané množárenské foliové kryty a skleníky. Zdrojem infekce může být i infikovaný materiál. V případě výskytu se aplikace fungicidů provádí hned při prvních symptomech. Prevencí je i moření osiva. Fungicidní přípravek s protektivními (ochrannými) účinky k ochraně zeleniny proti houbovým chorobám. Přírodní fungicidní přípravek zvyšující odolnost rostlin proti houbových chorobám. Vhodný pro všechny rostliny. Unikátní přírodní směs mleté skořice a hřebíčku v sáčku z čajového papíru pro přípravu výluhu pro zvýšení odolnosti a obranyschopnosti rostlin vůči houbovým chorobám na okrasných rostlinách a zelenině. Vhodné pro biopěstování. Biologický insekticidní a akaricidní přípravek s účinností i na padlí, houbové choroby a rzi. Pomerančová silice obsažená v produktu účinkuje taktéž na celou řadu škůdců (molice, mšice, červce, puklice, svilušky, smutnice, třásněnky aj. v různých stádiích vývoje, včetně dospělců). Přípravek lze aplikovat na rostliny až do jejich plné zralosti. Takto ošetřenou zeleninu a ovoce lze po umytí konzumovat. Fungicidní přípravek proti moniliové spále meruněk, višní a plísni šedé u jahodníku. Fungicidní přípravek proti moniliové spále meruněk, višní a plísni šedé u jahodníku. Širokospektrální fungicid účinný proti původcům důležitých chorob zeleniny. Kontaktní fungicidní přípravek zvyšující odolnost rostlin proti padlí, plísni šedé a strupovitosti. Kontaktní fungicidní přípravek zvyšující odolnost rostlin proti padlí, plísni šedé a strupovitosti.
Vědecká synonyma: Nozemia cactorum, Nozemia fagi, Peronospora cactorum, Peronospora fagi, Phloeophthora cactorum, Phytophthora fagi, Phytophthora omnivora, Phytophthora omnivora f. Děložní lístky, mladé listy a hypokotyl předčasně hnědnou až černají, napadené části rychle porůstají pavučinovitém myceliem. Celkový růst se zpomalí, semenáčky mohou úplně odumírat. S jinými původci způsobující podobné poškození semenáčků např.: Pythium, Mucor. V květnu až červnu se na hypokotylu a děložních lístcích semenáčků objevují bledé až vodnaté skvrny, které následně hnědnou až černají. Na takto poškozených pletivech velmi rychle narůstá pavučinovité, jemné, bělavé mycelium, rostliny pokud jsou poškozené celé, tak většinou uhynou. Pokud se vyskytne až na starších lístcích semenáčků, tak ty přežívají, ale listy předčasně opadnou a růst semenáčků se zpomalí. Postup infekce je velmi rychlý. Patogen přezimuje v podobě oospor na napadených bukvicích, semenech, zbytcích rostlin, ale i v půdě. Na jaře při vyšší teplotě a dostatečné vlhkosti oospory klíčí a velmi rychle na sporangioforech vyrůstají zoosporangia, po jejich vyklíčení uvolněné zoospory infikují další části rostlin. Celý cyklus je velmi rychlý a příznivě jej ovlivňuje velmi vlhké klima lokality. Velmi častý patogen ovlivňující průběh klíčení a vývoj semenáčků. Semena se preventivně ošetřují, půda a výsevné substráty dezinfikují. D. Tento web používá soubory cookie, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a mohli neustále zlepšovat funkce a nabídku a přehlednost.
Spěcháte? G.A.S. Máloco pěstitele vyděsí více, než když na rostlinách zpozoruje známky plísně. Pravděpodobně totiž přijde o velkou část své úrody. Jak předejít plísním, které napadají rostliny a jak se zbavit padlí a botrytidy? Na tyto otázky odpovíme v následujících řádcích. Ať už hovoříme o indoor nebo outdoor pěstování, hlavní plísně, které napadají rostliny, jsou padlí a šedá plíseň. Padlí se objevuje především na listech a vypadá jako bílý povlak. Padlí je plísňové onemocnění rostlin způsobené parazitickými houbami čeledi Erysiphaceae. Poznáte jej velmi snadno - vypadá jako bílý moučný povlak na listech. Padlí napadá nejdřív mladé listy, na kterých se objeví bílé tečky. Padlí se nejrychleji šíří v teplém a vlhkém prostředí. Nejlépe se houbě daří na špatně větraných místech se vzdušnou vlhkostí 70 - 90 % a při teplotách 20 - 25 °C. Postřiky proti padlí jsou nejúčinnější, když se používají včas a preventivně. Pro boj s padlím můžete využít chemické fungicidy, biologické přípravky a přírodní (rostlinné) postřiky. Klasické systémové fungicidy dokážou růst houby na listech výrazně omezit a bývají účinnější. Je ale potřeba brát zřetel na možnou toxicitu. Alternativou chemickým postřikům proti padlí jsou biofungicidy. Biologické postřiky fungují na bázi prospěšných mikroorganismů (např. Bacillus, Pseudozyma, Trichoderma), které konkurují padlí a podporují obranyschopnost rostlin. Stále větší pozornost získávají také postřiky proti padlí s rostlinnými extrakty, botanické fungicidy a biofungicidy, které obsahují směs antifungálních látek přírodního původu (terpeny, fenoly). Tyto látky omezují klíčení spor a růst plísní a současně jsou šetrné k životnímu prostředí. Botrytis cinerea je parazitická houba, která způsobuje plesnivění nadzemních částí rostlin. Při správných podmínkách může botrytida napadnout rostliny v kterékoliv fázi růstu. Botrytida přezimuje ve formě sklerocií, které zůstanou v odumřelých zbytcích rostlin. Na jaře vytváří botrytida spory, které se šíří větrem a dopadají na rostliny, kde se snaží usadit. Infekci napomáhá vysoká vlhkost nad 65 % a teploty kolem 15 - 25 °C. Postřiky proti botrytidě mají tu nevýhodu, že houba si snadno vyvíjí rezistenci na chemické fungicidy. Přípravky proti botrytidě obsahující prospěšné mikroby (Bacillus, Trichoderma, ne-Saccharomyces kvasinky aj.) jsou účinnější, pokud se kombinují nebo střídají s nízkými dávkami klasických fungicidů. Nejjednodušším způsobem, jak předcházet plísním na rostlinách, je prevence. Jakmile se plíseň na rostlinách rozvine, její likvidace bez ztráty úrody je takřka nemožná. 1) Správná vlhkost a dostatečná cirkulace vzduchu: Vysoká vzdušná vlhkost a stojatý vzduch jsou hlavní příčinou plísní. Při indoor pěstování vždy používejte cirkulační ventilátory, které rozhýbají vzduch v pěstebním prostoru. Vlhkost snižujte za pomoci odvlhčovače vzduchu. 2) Čistota v pěstebním prostoru: Plísně se šíří pomocí spor, které volně poletují vzduchem a usazují se na rostlinách i v každém zákoutí pěstírny. Pravidelnou dezinfekcí a dodržováním hygienických zásad výrazně snižujete šanci, že se spory rozmnoží a plísně napadnou vaši úrodu. 3) Preventivní postřiky proti plísním: Existuje celá řada preventivních postřiků pro indoor i outdoor rostliny. Když plody začnou být na omak měkké nebo části rostliny hnědnou či šediví, jde nejspíš o nákazu plísní. Tou nejobávanější je mezi zahrádkáři plíseň šedá. V zahradě, sadu i na vinicích se jí obtížně zbavuje a dokáže zdecimovat celou úrodu. Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je stádium hub rodu Botryotinia fuckeliana. Tyto houby mají hned několik vývojových stádií a rozmnožují se pohlavně i nepohlavně. Existuje něco kolem 50 druhů plísně Botrytis. Každý z nich se pak specializuje na jiné druhy hostitelských rostlin. Jedno ale mají podobné. V raném stádiu napadení je plíseň velmi nenápadná. Poté už následuje klasický příznak, povrch začne šedivět a rostlina nebo její plod vypadá, jako bychom jej posypali popelem. Jde o mycelium houby, které prorůstá rostlinou. Šedavý povlak ale není jediným příznakem. Odumřelé či napadené části rostlin opadají a dále se rozkládají (nebo mumifikují) pod původní rostlinou či v půdě. Zde pak plíseň přečkává zimu. Nejčastěji jsou problémem listy a bobule révy vinné, která je také hlavním šiřitelem plísně. Když se na jaře oteplí a okolní prostředí je dostatečně vlhké, začne se plíseň opět probouzet. Stačí jí k tomu alespoň 0 °C a 85% vlhkost. Ze sklerocií se uvolňují spory, které se díky vlhkosti zachytí na hostitelských rostlinách. Zdravé rostliny s pevnými pletivy jsou k napadení méně náchylné. Houba je převážně polyfágní, hostitele si tedy příliš nevybírá a zaměřuje se především na oslabené a poškozené rostliny. Setkáme se s ní ale také například u malin, ostružin nebo rajčat. Nevyhýbá se ani okrasným květinám, především těm, které produkují dostatek sladkého nektaru. Nejběžnější a nejobávanější je plíseň šedá na révě vinné. Prvními příznaky jsou drobné hnědé skvrnky na listech. U hroznového vína je největší nebezpečí šíření od srpna do října, když bobule dozrávají. Prevencí je chránit rostliny před poškozením, udržovat optimální vlhkost a rostlinu pravidelně prostříhávat. Také u jahod se s plísní šedou setkáváme často. Právě u této plodiny jsou její projevy nejtypičější. Plod jahodníku nejprve začne měnit strukturu na povrchu, ta je stále měkkčí, až dokud nezačne přímo mokvat. Tou se rychle nakazí i okolní jahody, zejména přímým stykem. Základem je tedy plody s viditelnými příznaky ihned odstranit a rostliny případně ošetřit. Co se týče plodové zeleniny, nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme u okurek, rajčat a cuket. Stejně jako u révy vinné, i v tomto případě se choroba projeví nejprve na listech. Ty zprvu žloutnou, následně hnědnou, usychají a opadávají. Další malé listy, květy, zárodky plodů či přímo malé plody se přestávají vyvíjet. Plíseň na okurkách a rajčatech bývá častější ve skleníku. Ten je nutné pravidelně a dostatečně větrat. Zeleninu ve skleníkua i v záhonech nikdy nezaléváme na list, abychom zbytečně nezvyšovali vlhkost. Nepotřebné listy odstraňujeme a zajistíme tak správné proudění vzduchu. V boji proti plísním je klíčová prevence. Napadené části rostlin nikdy nedáváme na kompost, ale ihned je likvidujeme. Pod rostlinami pravidelně shrabáváme všechny opadané listy a plody. Pokud prevence nezabírá, není třeba hned sáhnout po „chemii“. Hledáte-li něco přírodního, nasaďte do boje přípravky s výtažkem z přesličky rolní, například postřik ve spreji Bioplantella. Vyzkoušet můžete i domácí postřiky z esenciálních olejů. Esence z tymiánu pomáhá proti šíření plísně na rajčatech, máta je zase účinnější u révy vinné. Poslední možností jsou pak klasické fungicidy. Oblíbený je například postřik Scala, využít se dá také přípravek Signum proti moniliové spále či Vitisan proti padlí a plísním. Jak poznám plíseň šedou? Typickým příznakem je šedavý poprašek, jako by byla rostlina posypaná popelem. Předtím části rostliny hnědnou a zasychají, nebo plody měknou a mokvají. Které rostliny plíseň šedá napadá nejčastěji? Je polyfágní a napadá hlavně oslabené rostliny. Jak plíseň šedé zabránit? Klíčová je prevence: snížení vlhkosti, cirkulace vzduchu, dostatečné rozestupy rostlin a odstraňování napadených částí. Co pomáhá na plíseň šedou přírodně? Osvědčily se přípravky s výtažkem z přesličky rolní (Bioplantella) a preventivní aplikace houby Polyversum. Můžu napadené rostliny dát na kompost? Ne. Napadené části nikdy nedávejte na kompost, ihned je zlikvidujte. Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce. Ochrana přírody 4/2020 - 30. 8. Nepůvodní patogeny lesních dřevin stále více ovlivňují přírodu a krajinu ČR. Mezi nejvýznamnější invazní druhy se zásadním dopadem na složení, strukturu, fungování a biodiverzitu invadovaných lesních biotopů ČR patří například Ophiostoma novo-ulmi, Phytophthora alni (plíseň olšová) či Hymenoscyphus fraxineus (voskovička jasanová). Tyto druhy již u nás způsobily miliardové škody a výrazně ztěžují či znemožňují standardní pěstování svých hostitelů. Na území České republiky se však šíří desítky dalších více či méně známých mikroorganismů. Mezi nejdůležitější zástupce této skupiny patří oomycety - k nim náleží již zmíněná plíseň olšová, ale i některé další druhy rodu Phytophthora (blíže OP 5/2008 a 6/2019). Na území ČR jich bylo zjištěno bezmála 40 druhů, z nichž jsou odhadem čtyři pětiny nepůvodní. V současné době se obvykle hojněji vyskytují zejména v okrasných výsadbách a městské zeleni, ale např. i v lesních školkách; v přírodním prostředí byla dosud zachycena jen jejich malá část. Charakteristickým znakem oomycetů je jejich vazba na vodní prostředí - ve svém životním cyklu mají totiž dvoubičíkaté zoospory, s jejichž pomocí se ve vodním prostředí šíří. Z tohoto důvodu u nás nejčastěji poškozují společenstva a stanoviště na vodu vázaná - zejména pak některá hygrofilní lesní společenstva a břehové porosty. Obecně mezi biotopy nejvíce u nás postižené těmito organismy patří mokřadní a jasanové olšiny a olšiny olše šedé invadované plísní olšovou a tvrdé luhy, které nenápadně obsadila plíseň Phytophthora plurivora a další druhy tohoto rodu (zejména pak další relativně běžný druh P. gonapodyides).
