Prořez zarostlých cest apod. Někdy stačí vyřezat plevelné dřeviny a na vzniklé mezery v porostu nasázet větší sazenice nebo odrostky, do těchto mezer je vhodné nasázet dřeviny snášející přistínění a rychle odrůstavé. Tato metoda se používá také na holinách, kde zůstalo zachováno větší množství tkzv. Výsadba soliterních stromů, výsadba remízků, výsadba živých plotů z vyšších volně rostoucích dřevin a keřů.
1) Každý vlastník lesa, který vykácí vzrostlý porost je podle zákona povinen tento lesní pozemek do dvou let znovu zalesnit. Nově založená kultura by měla obsahovat určitý podíl (min. 20% ) melioračních a zpevňujících dřevin. Takový les je pak schopen lépe odolávat nepříznivým povětrnostním vlivům a škůdcům.
2) Sazenice lesních stromků i lesnické pletivo a ostaní prostředky na ochranu lesa jsme schopni dodat.
3) Je velmi důležité průběžně kontrolovat stav svého lesa. - Lesy mají také svojí nenahraditelnou mimoprodukční funkci, chrání půdu a vodní zdroje, brání erozi, slouží k relaxaci a odpočinku, ale především jsou domovem zvěře a ptactva. Mysleme také na ně - "přehlédněme" někde v kultuře jeřabinu, hloh nebo lísku - slouží jako potrava, vyvěsme pár ptačích budek (přirozených hnízdních dutin ubývá).
Jak vybrat typ a výšku oplocenky a jak s ní pracovat
Již máte jasno jaký typ a výšku lesnického pletiva chcete? Existuje sice i svařované lesnické pletivo, které je poplastované. Uzlové pletivo = jednotlivé dráty jsou do sebe pouze zapleteny. Svařované pletivo = svislé a vodorovné dráty jsou k sobě svařeny. Snad jste se v tom neztratili. Lze jej použít také pro oplocení výběhů ovcí a podobně velkých zvířat.
Oplocení výběhů větších zvířat (např. Malá oka jsou v horní části zbytečná, jelikož se tam drobná zvěř nedostane. Výrobce většinou nabízí více variant provedení ok. Pozor! Používá se spíše při oplocování silnic a dálnic. V předchozí části byla důležitá hlavně velikost a struktura ok. Lesnické pletivo (případně ovčí pletivo) lze využít na oplocení výběhů ovcí, krav či jiných hospodářských zvířat. Případně na oplocení různých obor. Jelikož nám ale nezáleží na struktuře ok, můžeme sáhnout i po pletivu ovčím/pasteveckém, které má všechna oka stejně velká.
Nicméně pro chov se často využívá právě i pletivo lesnické, jelikož cena je srovnatelná (mnohdy i výhodnější). Třetím typem využití může být cokoliv dalšího. Přičemž hlavním důvodem je cena. Využívá se proto často jako provizorní oplocení staveb, zahrad a všude tam, kde se časem postaví klasický plot.
Výběr sloupků, spojení a údržba oplocenky
Začneme výběrem sloupků. Dřevěné kůly se používají nejčastěji. Klasické kovové sloupky se betonují. Což pro použití v lese není vhodné, levné ani praktické. Zde je použití kovových sloupků a betonování naopak žádoucí. Na e-shopech jej najdete většinou v kategorii „dálniční“. Avšak jedná se vždy o obyčejné lesnické pletivo. Nicméně, jak už jsme zmínili, jedná se o nákladnější řešení (než dřevěné kůly).
Posledním krokem je podepření sloupků. Schody převyšují celé oplocení. Je to poměrně pracné a nákladné řešení. Lze také postavit klasickou branku (celou ze dřeva).
Lesnické uzlové pletivo je velmi tvárné a dobře kopíruje terén. Lesnické pletivo lze použít opakovaně. Avšak pletivo, které většinou najdete jako „bazarové zboží“, bývá ve velmi špatném stavu. Dřevo sice můžete najít „zdarma“ ležet v lese. Na rozdíl od sloupků je ale zpracování a montáž o poznání složitější. Buď postavíte rychle a ne příliš kvalitně. Nebo plot postavíte kvalitně.
V neposlední řadě. řady opatření. Základem ochrany proti škodám zvěří je snížení stavů zvěře. přičleněného do společenstevní honitby jsou však omezené.
Ochrana porostů a plán výsadby
Oplocenky je do stádia zajištěné kultury. prodloužit. kalamitou bude význam oplocování lesních porostů dále narůstat. K ochraně proti zvěři se v praxi používají různé typy oplocenek.
Lesní oplocenky představují účinné opatření, jak zabránit škodám způsobeným zvěří. Zvláště spárkatá zvěř okusuje, ohryzává nebo otloukává novou lesní výsadbu, jejíž ochrana je zákonnou povinností každého majitele lesa.
Praktické kroky před výsadbou a během výsadby
Před vlastním oplocováním v lese je nutno provést řadu přípravných prací, např. atd. Dřevo sice můžete najít „zdarma“ ležet v lese, na rozdíl od sloupků je ale zpracování a montáž o poznání složitější. Zde je uvedeno několik základních postupů: vzniká potřeba vhodného načasování, doplnění melioračních a zpevňujících dřevin, volba tvaru oplocenky a zajištění vstupního dílce.
Termíny výsadby a péče po výsadbě
Výsadba stromků a plán oplocenky: Především jedle a listnaté stromky jsou nejenom během dlouhé zimy lákavou pochoutkou srnčí a jelení zvěře. Malé sazeničky těchto dřevin je proto nutné chránit. A to minimálně do doby, než jejich vrchol vyroste výš, než kde je ho zvěř schopná ukousnout. Protože když jim srny nebo jeleni ukousnou špičku a vrchní větvové patro, bude rostoucí strom příliš košatý, křivý a poroste pomalu. Sázíte-li pár kusů stromků daleko od sebe, efektivnější je využít individuální pletivovou ochranu stromků proti okusu. Oplocenka je kolektivní ochrana pro více stromků nasázených na větší ploše.
Aby bylo co oplotit, je nutné stromky zasázet. Sazenice dřevin plánujte na nezalesněnou plochu tak, aby tvar oplocenky tvořil obdélník, protože přímé geometrické tvary ušetří, na rozdíl od kruhu, metry pletiva a počet kůlů. Vhodnějším obdobím pro sázení je podzim, protože přichází období dostatku vody a sazenice má čas, aby se v zemi uchytila. Na jaře se stromky v lese sází v období března a dubna, v posledních letech sucha ale hrozí, že malý stromek začne růst příliš rychle v porovnání s tím, na co mu bude stačit dostupná voda.
Co sledovat během provozu oplocenky
Pamatujte, že pokud v lese postavíte oplocenku, musíte se o ni starat a kontrolovat ji. Děravá totiž nebude sloužit ani vám, ani přírodě. Pokud se dírou v pletivu dostane dovnitř zvěř, často pak nemůže kvůli horší prostorové vnímavosti v síti najít otvor, kterým by se dostala ven. Zvíře je pak dezorientované, vyplašené a zuřivě naráží do ohrady, čímž si ubližuje.
Všechno z výše uvedeného by mělo vést k cíli: chránit sazenice, usnadnit rychlejší odrůstání porostu a minimalizovat škody způsobené drobnou a srnčí zvěří.