Pokud jste Váš živý plot vysadili v loňském roce na podzim, tento víkend věnujte prvnímu zkrácení vašich rostlin. Jako sazenice jste dostali 60 až 120 centimetrové sazenice živého plotu. Tyto rostliny je třeba nyní bezpodmínečně odříznout 12-15 centimetrů nad zemí! Jen tak zajistíte aby rostliny ze skrytých pupenů vypustili nové větve začaly rozvětvovat odspodu. Toto zkrácení platí pro dodané jednoleté sazenice zázračného i jedlého živého plotu. Pokud jste si u nás objednali a vysadili zázračný plot druhé generace, dostali jste od nás sazenice již ve zkrácené podobě. Přesto i při těchto rostlinách doporučuji uštípnout horní 2 centimetry ze sazenic. Ze skrytých pupenů vyrůstají nové větve.
Ozdravný řez. Nyní je vhodný čas provést i ozdravný řez zázračného živého plotu. V případě, že jste zanedbali v prvním roce výsadby první zkrácení a Váš živý plot je zespodu řídký, nyní můžete jeho vzhled napravit. I víceletý živý plot můžete v tomto období drasticky zkrátit na 20-40 centimetrů, aby vypustil nové větve a zahustil se. Přesná výška řezu záleží od toho, jak vypadá spodní část živého plotu. Pokud zůstaly jen holé paličky bez bočních větví, řez můžete provést i 15 centimetrů od země. Rostlina nyní už má vyvinutou silnou a hustou kořenovou soustavu, díky čemuž začne růst nevídaným tempem.
Tvarování udržovaných živých plotů. Na tvarování 2 - 3 -letých živých plotů je nejvhodnějším obdobím jaro. První tvarování doporučuji provést právě teď. Tento řez jednak podpoří růst nových výhonků, jednak v případě tvrdé zimy (trvale 25 až 35 stupňů pod nulou) odstraní omrzlé - odumřelé konečky slabších větví. Nyní musíte vytvořit základní formu živého plotu, co budete po celý rok udržovat. Pokud například chcete mít na podzim 180 centimetrů vysoký a 80 centimetrů široký plot, první jarní tvarování proveďte tak, abyste jako základ získali 160-170 centimetrů vysoký a 65-70 centimetrů široký plot. Další tvarování proveďte podle potřeby nebo podle chuti. Já doporučuji tvarování provést nejpozději tehdy, jestliže nové větve dorostou do velikosti 30-50 centimetrů. Tehdy jejich zkraťte tak, aby nový tvar byl o 3-5 centimetrů vyšší a širší než základ.
Na krátkou dobu, 5 až 10 dní, můžete sazenice uskladnit ve vodě. Doporučujeme vodu obden vyměnit na čerstvou.
Proč si vybrat výživový roztok DAMISOL pro živý plot? “Dobrý den, právě jsem od Vás obdržel objednané keře, rád bych Vám strašně poděkoval za naprostou profesionalitu, perfektní komunikaci a péči o zákazníka. Velmi často a dlouho nakupuji po internetu, ale s tak dokonalou prací jsem se ještě nesetkal! Na základě těchto zkušeností budu Váš obchod všem doporučovat. A pokud budu někdy potřebovat keře, tak se zcela jistě obrátím na Vás. Ještě jednou moc děkuji.”
Chceme Vám poděkovat za příkladný zákaznický servis, který vaše firma poskytuje. Ještě jsem se s takovým přístupem nesetkala, ať se to týká rad pro pěstování, dodržení termínu dodání, následně pak cenné rady pro pěstitele. Teď jen ať přeje počasí a nebíčko. Prohlášení: Uvedené hodnoty růstu platí při dodržení technologie pěstování a při dostatečném množství živin, vody a slunečního záření. Živé ploty potřebují hodně vláhy.
Prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu. Upozornění pro jarní sezónu: prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu, tedy nenarašené. Před odesláním jsou uloženy při stálé nízké teplotě, čímž je doba bezpečné výsadby prodloužena do konce května. Upozornění pro podzimní sezónu: prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu. Začátek zasílání tohoto sortimentu se řídí dle aktuálního průběhu teplot - nelze jej tedy pevně stanovit.
Turkestánský brest. Ulmus pumila celer. Pro své růstové vlastnosti je často označován jako "zázračný živý plot". Tento opadavý živý plot je mimořádně odolný a snese jakoukoliv zahradní půdu. Roční přírůstek dosahuje 1,2 - 1,8 metru, přitom se bohatě rozvětvuje. Plot dorůstá celkově do výšky kolem 4 m. Vzrostlý živý plot tak můžete snadno vypěstovat v průběhu 2 až 3 let! Samozřejmě lze podle libosti zkracovat či tvarovat. Sázíme 3 - 4 ks na bm. Stanoviště: plné slunce - polostín. Výška: podle řezu do 4 m. Nejrychleji roste a má nejmenší nároky!
Neprůhledný plot na fotografii má výšku 2,5 m a je starý 5 let! Odolný vůči soli! Vnáší barvy a dynamiku do zahrady! Kvetoucí živý plot. SUPER CENA! Místo 424,- Kč jen 359,- Kč!
Živý plot, sestavený z těchto 5 keřů (vajgélie červená, forsythie - zlatice, jasmín voňavý - pustoryl, tavolník van Houtteův, tamaryšek), pokvete postupně po celou sezónu. Hustá, tvarově bohatá přírodní překážka plná života, bránící zvědavým pohledům, zajišťující intimitu i zdravé prostředí. Plot můžete nechat růst přirozeně, nebo jej pravidelně stříhat. Tato kolekce stačí pro 5 bm. Kolekce obsahuje sazenice těchto keřů: Vajgélie červená, Forsythie - Zlatice, Jasmín voňavý - pustoryl, Tavolník van Houteův, Tamaryšek, Vajgélie červená Weigela ´Bristol Ruby´. Karmínově červené kvítky ve tvaru zvonečků, svěže zelené zářivé listy. Nenáročná rostlina. Stanoviště: plné slunce - polostín. Doba kvetení: květen - červen. Výška: asi 2 - 3 m.
Forsythie - zlatice Forsythia ´Lynwood Gold´. Jeden z prvních milých pozdravů jara. Po odkvětu seřízneme a příští rok znovu bohatě pokvete. Stanoviště: plné slunce. Doba kvetení: březen - duben. Výška: 2 - 3 m.
Jasmín voňavý - pustoryl Philadelphus virginalis Schneesturm. Právě tato odrůda je ze všech jasmínů nejvoňavější. Je zimovzdorný a nemusíte se starat o zalévání, hodí se i do suchých půd. Stanoviště: plné slunce - polostín. Doba kvetení: červen - červenec. Výška: asi 2 - 3 m.
Tavolník van Houtteův Spiraea vanhouttei. Vhodný pro soliterní výsadbu i kvetoucí živé ploty. Můžete buď nechat volně růst nebo tvarovat stříháním. Stanoviště: plné slunce - polostín. Doba kvetení: duben - květen. Výška: 2 - 3 m.
Tamaryšek Tamaryšek parviflora. Hustý květ vévodí před zelenými listy. Je relativně nenáročný. Řez není zapotřebí, vhodný i pro městské klima. Stanoviště: plné slunce. Doba kvetení (od druhého roku na stanovišti): květen - červen. Výška: 3 - 4 m.
Dřevina, která se do vegetace probouzí zdánlivě nejpozději. U této dřeviny dochází k nakvétání na holém dřevě a až následně k probouzení zelených částí. Při prvním nástupu do vegetace po výsadbě se však většinou kvetení neprojevuje, takže na rostlině dochází až k pučení zelených částí - "jehlic". Ty se objevují až cca v 1. pol června.
Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný. Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. 25.1.2025 06:29:25
paní Hana: Neviz čím ho mám hnojit. Pomalu mně roste. Starkl zahradník: Můžeme doporučit hnojivo Natura, je to vysoce kvalitní přírodní organické hnojivo. Používá se pro přihnojování zeleniny, ovoce, bylinek, vinné révy, ovocných keřů, stromů, okrasných rostlin doma i na zahradě. U Rostlin podporuje vytvoření bohatého kořenového systému. Během prvních dvou týdnů je rostlinou přijato cca 50 % dusíku, zbytek v průběhu dalších 2-4 týdnů. Organické látky stimulují biologickou aktivitu půdy.
paní Zuzana: Za jak dlouho doroste do své výšky (2-3 m). Starkl zahradník: Kvetoucí živý plot obvykle doroste do výšky 2-3 m za 3-5 let.
pan Tomáš: Kolik budu potřebovat sazenic na 10 m plotu? V jakem rozestupu je potřeba sázet? Doba výsadby: Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně. Hnojení: Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst.
Ochrana rostlin. Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení. Mšice: Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence. Housenky hmyzu: Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany. Larvy vzpřímenek a vrtalek: Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.
Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký. Řez: Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů. Zmlazovací řez se provádí prosvětlením starých výhonů asi od 4. až 5. roku na stanovišti. Stálezelené listnaté dřeviny podléhají při řezu stejným pravidlům jako opadavé okrasné keře. Řez koruny: V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem. Kresba č.1: Prosvětlovací řez zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Tyto dřeviny připravily své květní pupeny již v předešlém roce, kvetou tedy nejdříve na dvouletém dřevě, tzn. Ne na výhonech, které vyrostly v tomto roce. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea), šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů. K těmto patří: vzpřímeně rostoucí druhy skalníků (Cotoneaster), kolkwitzie (Kolkwitzia), pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia), zanice (Weigela), kalina obecná (Viburnum opulus), hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), zimolez (Lonicera), hlohyně (Pyracantha) a svída bílá (Cornus alba) se svými odrůdami. Kresba č.2: Stejnoměrné a úplné seříznutí všech výhonů nutí rostlinu k hustějšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny. Může se provést bez výjimky téměř u všech dřevin se vzpřímeným tvarem růstu. Takto mohou být zmlazeny, popř. do tvaru zastřiženy také stálezelené dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), mahónie (Mahonia), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně (Pyracantha) a kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum). Kresba č.3: Okrasné keře kvetoucí jen na jednoletých výhonech, zvláště ty s bohatou dřevní dření - jejichž nejznámější zástupce je komule (Buddleia davidii) - tvoří své květy bez výjimky jen na špičkách mladých, letošních výhonů. Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením. K těmto patří: ořechokřídlec (Caryopteris), latnatec (Ceanothus), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla) a tavolník nízký (Spiraea bumalda). Některé dřeviny se stříhají jen málo. K nim náleží: vilín (Hamamelis), šácholan (Magnolia), lískovníček (Corylopsis), ruj (Cotinus), muchovník (Amelanchier), štědřenec (Laburnum) a ibišek syrský (Hibiscus syriacus). Cílený tvarový řez ale také snesou. Kresba č.4: Radikálním zmlazovacím řezem mohou být donuceny přestárlé, silně vzrostlé nebo vyholené dřeviny k novému vyrašení, zejména při zemi. Takový řez se dá po řadě let znovu opakovat. Příznivé období je přímo po opadání listí, ale i v zimě. Málo se stříhá keřovitě rostoucí zimostráz (Buxus) jakož i cesmína (Ilex), mamota (Kalmia), rododendrony a pieris.
Všeobecný text: V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Zvláštní opatření proto slouží jen ke zlepšení půdy nebo mikroklimatu zahrady.
Výsadba. Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Toho dosáhneme tak, že rostliny při zasypávání zeminou podržíme o něco hlouběji a pak je před přišlápnutím povytáhneme. Tím se zemina dobře rozdělí mezi kořeny. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat. Nakonec navršíme okolo jamky ze zeminy prstenec (vytvoříme tak tzv. zálivkovou mísu), aby se mohla voda ze zalévání a deště zadržovat v okruhu kořenů. Při jarním sázení nebo je-li půda poměrně suchá, je nezbytné důkladné prolití půdy ještě před výsadbou. Většina opadavých dřevin, pokud nejsou dodávány se zemními nebo rašelinnými baly, se musí při sázení seříznout. Rostlina ztratila část svého kořenového systému a dokud není zase pevně zakořeněna, nemůže dostatečně zásobovat svou nadzemní část vodou a živinami. Seříznutím se znovu vytvoří rovnováha a vyrašení je podstatně mohutnější než bez řezu. Výhony okrasných keřů se při výsadbě zkracují o 1/3 jejich délky, přičemž hlavní výhon se ponechává o něco delší.
Okrasná výsadba na balkoně: Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku pro lepší odvodnění. Zemina: dobrá zahradní směs s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti.
Vzdálenost rostlin: K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m.
Zavlažování: Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.
Zimní ochrana: Kresba: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země. Ve sněhových polohách by se měly rostliny trochu svázat, případně by se mělo na postavenou konstrukci položit chvojí. Stálezelené listnáče přečkají zimu beze škod; problém může nastat při extrémně dlouhém či studeném období, nebo při velkých teplotních výkyvech. Pokud jsou části stálezelených vystaveny delší dobu slunci pod sněhem, hrozí spálení a odumření částí. Proti následkům pomohou chvojí nebo netkaná textilie, ale bez dostatečné vlhkosti v půdě pomoc nepomůže.
Povědomí o tajemství zázračného živého plotu: Povím pravdu, neexistuje žádné tajemství. Je květen, je tu uvnitř trochu chladno, rostliny skladujeme při nižší teplotě, respektive je pár věcí, které každopádně pomáhají, aby vynikající stav rostliny byl udržen, anebo trošku zvýšen.Vidíte tu v chladící místnosti toto zařízení. Neslouží na osvětlení, jsou to generátory ozónu. V jednom takovém prostoru je instalováno 10-12 generátorů. Toto stačí na obsluhu 1,5 miliónu rostlin. Ozón je vlastně 3-atomová molekule kyslíku, o které je třeba vědět, že funguje jako neskutečný agresivní čistící prostředek. Ničí a zabíjí bakterie, bacily, houby a plísně. Tímto se vytváří sterilní prostředí pro rostliny. Takovým způsobem, respektive snížením teploty a nastavením vhodné vlhkosti vzduchu, můžeme zabezpečit, aby i v květnu byly rostliny zázračného živého plotu v takovém stavu, aby mohly být vysázeny. Mají dobrou vlhkost a pupeny jsou téměř otevřené.
Rostlina může být bez problémů vysázena. Vlhkost vzduchu v komorách pravidelně měříme, vyšetřujeme a kontrolujeme, abychom rostliny držely v optimálním prostředí. Splňují kanadské předpisy na ochranu rostlin, abychom je mohli dodávat i do této země. Momentálně dodáváme zázračný živý plot do 15-ti evropských zemí. Musíme vyhovět velmi přísným požadavkům a chránit proti plísním. Plíseň je velmi zákeřná nemoc, hlavně pokud napadne kořen rostliny. Jeden z největších problémů s plísní je, že napadne rostlinu tam a tehdy, kdy nevidíme. Po plísňové infekci rostlina postupně vysychá, dokud úplně nevyschne. Spóry plísně zůstávají v zemi a mohou napadnout další rostliny. Proto věnujeme velmi velkou pozornost ochraně proti plísni kořenů, abychom zabezpečili, že jsme s těmito rostlinami v žádném případě neinfikovali prostředí ostatních rostlin plísní kořenů, sporami plísňové nemoci. To je zvláště důležité z toho hlediska, že jilmové rostliny utrpěly v 70-tých letech velmi závažné ztráty, téměř 80% jilmových rostlin vyschlo v důsledku plísňové nemoci. Tato rostlina je samozřejmě odolná proti plísňové nemoci, která tehdy napadla jilmové rostliny, to opravdu není problém. Možná ale tuto otázku trochu přeháníme.