Štěpování je umělou metodou rozmnožování, která kombinuje pozitivní vlastnosti dvou částí rostlin. Když se obě části spojí, vznikne nová rostlina. Ta propojuje pozitivní vlastnosti obou původních rostlin. V praxi si to můžete představit takto: jabloň s obzvlášť šťavnatými jablky můžete zkombinovat s jabloní, která dobře roste a je odolná vůči chorobám. Poznámka: Protože se při štěpování rostlin nejedná o křížení, nelze touto metodou vypěstovat nové druhy.
Proč množit rostliny a jaké jsou výhody štěpování
Umělé rozmnožování rostlin prostřednictvím štěpování má výhodu, že při něm dochází ke zdědění všech pozitivních vlastností obou částí rostlin. Pokud se naopak spolehnete pouze na přirozené rozmnožování pomocí semen rostlin, pozitivní vlastnosti rostliny se zdědí jen v slabší formě. Vy i vaše rostliny budete mít užitek z těchto výhod:
Získáte kvalitnější rostlinu. Nová rostlina bude mimořádně zdravá, silná, odolná vůči chorobám a/nebo výnosná při sklizni. Ušetříte čas, protože nebudete pomalu pěstovat rostlinu ze semínka, ale budete zušlechťovat stávající rostliny. Můžete zachovat staré odrůdy. Oslabené rostliny můžete zachovat tím, že jim dáte druhý život.
Roubování a očkování jako metody štěpování
Roubování rostlin - Můžete roubovat ovocné stromy a růže. Také zelenina, jako okurky a rajčata, mají užitek ze štěpení. Roubujte nejlépe rostliny, které patří ke stejnému rodu, pak máte největší šanci na úspěch. Slibná je například kombinace různých odrůd jabloní a hrušní mezi sebou. Dá se roubovat třešeň a jabloň? Ne všechny druhy rostlin lze kombinovat. Třešeň a jabloň patří do čeledi růžovitých. Jsou tedy mezi sebou příbuzné. Avšak jablko je jádrové ovoce, zatímco třešně jsou peckoviny. Sice se v některých případech podaří naroubovat blízce příbuzné druhy rostlin, například hrušně a kdoule. V zásadě ale platí, že byste třešeň a jabloň neměli navzájem kombinovat.
Štěpování rajčat - Zeleninu, jako jsou rajčata a okurky, můžete roubovat pro zkombinování pozitivních vlastností obou rostlin. U roubovaných rajčat můžete například zvýšit výnos a rostlinu učinit odolnější.
Návod na štěpování (na příkladu jabloně)
Jak štěpovat rostliny? Na příkladu jabloně to znamená: z odolného, dobře rostoucího semenáče jabloně použijete spodní část včetně kořenů jako podnož pro štěpování. Podnož dodává části z druhé rostliny potřebnou energii pro růst. Tak se může optimálně vyvíjet kmen, koruna a šťavnatá jablka naroubovaného stromu. Z druhého semenáče odeberete roub, tedy část větve. Roub spojíte s podnoží tak, aby části rostlin mohly srůstat. Tato technika zušlechťování se nazývá roubování.
Metody štěpování: množení rostlin roubováním a očkováním. Rostliny lze rozmnožovat různými metodami. Kromě výše zmíněného roubování můžete použít i očkování. Při očkování se používá očko, tedy pupen roubu se štítkem kůry. Metoda se nazývá také okulace (lat. oculus = oko). Očko vložíte do řezu kůry podnože. Ovocné stromy můžete množit jak roubováním, tak očkováním. Roubování je však považováno za jednoduchší zušlechťovací metodu. Očkování použijte nejlépe při štěpování růží. Poznámka: Roubování provádějte během klidové fáze stromů v zimě, očkování v létě.
Příslušenství a praktické tipy pro štěpování
Příslušenství pro štěpování v internetovém obchodě OBIRoubování za kůru. Roubování za kůru je vhodné, pokud se průměr podnože a roubu dvou stromů silně liší, tedy pokud je podnož silnější. Vhodnou metodou je zde roubování za kůru. K roubování se hodí mladé stromy, jejichž větve mají průměr 4-7 cm. Jakmile začnou růst výhony, tedy od dubna do května, je nejlepší okamžik k roubování. Roub, tedy výhonky, je nejlepší uříznout během vegetačního klidu. To je období od prosince do ledna. Výhonky by měly mít tloušťku tužky a délku asi 30-40 cm. Pro roubování za kůru seřízněte korunu ovocného stromu tak, aby na něm zůstaly delší pahýly větví. Ty slouží jako podklad. Rouby seřízněte s plochou řezu 3-4 cm. Na pahýlech větví otevřete kůru podélným řezem. Zasuňte roub za otevřenou kůru tak, aby nahoře přesahoval asi 5 mm řezné plochy. Zkontrolujte, zda roub pevně sedí. Tip: Silnější větve pojmou dva až tři rouby.
Očkování - Očko opatrně zasuňte do mezery ve tvaru T. Při očkování se na podnož nepřenáší celý výhon, ale pouze očko roubu. Pro očkování doporučujeme speciální očkovací nůž. Tím z roubu vyříznete ploché očko. U růží by mělo být vyříznuté očko dlouhé asi 1-2 cm, pro ovocné stromy 2-4 cm. Nejlepší je ponechat s očkem malý řapík. Pokud očkujete růži, doporučuje se použít roub z již odkvetlých rostlin. U podnože růže odkryjte kořenový krček a odstraňte všechny boční výhony kromě špiček. Na místě, kde chcete do podnože vložit očko, proveďte nejprve v kůře řez ve tvaru T, poté můžete pomocí ostří nože opatrně oddělit kůru vlevo i vpravo. Očko opatrně zasuňte do vzniklé mezery. Je vhodné odříznout přečnívající okraje, aby se podnož a očko optimálně spojily.
Další poznámky k kontextu: v poslední době je stálým tématem odborníků zhoršování zdravotního stavu lesů a velkoplošný rozpad převážně monokulturních porostů smrku, případně borovice. Se vznikem rozsáhlých kalamitních holin se dostává do popředí zájmu využití přípravných dřevin při obnově lesních porostů. Možnostem využití přípravných dřevin při obnově rozsáhlých holin se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Bříza bělokorá patří mezi naše nejperspektivnější přípravné dřeviny, neboť je schopna odrůstat na široké škále přírodních podmínek, nevyjímaje často extrémní podmínky kalamitních holin. Otázkou je, jak břízu vychovávat. Proto vědci založili na Opavsku v letech 2015-2016 experimentální sérii Radkov, v nadmořské výšce 500 m, na stanovišti ovlivněném vodou. Porost břízy s jednotlivě vtroušenou borovicí vznikl přirozenou obnovou na kalamitní holině po vytěžení kůrovcem zasaženého smrkového porostu.
Když bříza působí jako pionýr a její komparativní vlastnosti
Jako pionýrské dřeviny potřebují plně slunné stanoviště a jen ve volném prostoru se rozvíjejí do plné krásy. Výmladky břízy vyrůstají ze spících pupenů v dolní části kmene a díky napojenému kořenovému systému mají zpočátku výrazně rychlejší růst než mladé semenáčky. To je výhodné například při poškození porostu nebo rychlé obnově vegetace. Na druhé straně existují praktické příklady využití výmladkové schopnosti břízy, zejména v severských zemích, kde se cíleně zakládají nízké lesy pro produkci biomasy.
Vědci z Výzkumné stanice Opočno zpracovali certifikovanou metodiku „Vegetativní obnova břízy - potenciál a možnosti jeho omezení“. Bříza je dřevinou s vysokým potenciálem, ale i nároky na vhodné vedení porostu. Bříza je světlomilná, nedokáže pod sebou vytvořit takový stín, aby zabránila růstu třeba ostružin a na dusíkem přehnojených půdách třeba kopřiv. Možná je světlomilná až moc. Andělská souvislost: její tvrdé kořeny blízko povrchu vedou k velkému výparu vody, což ovlivňuje vodní režim půdy.
Praktické poznámky pro pěstování a ochranu břízy
Betula pendula a další druhy bříz vyžadují určité podmínky: stanoviště slunné, vhodnou půdu, a respekt k jejich pase. Výmladky mohou být užitečné při obnově lesa, ale na místech, kde je nutné udržet bezlesí, mohou být nežádoucí. Závěrem: bříza má vysoký růstový potenciál a specifické požadavky na vedení porostu, které je třeba vzít v úvahu při hospodaření s lesem.
